Týden na ScienceMag.cz: Mohla by člověka ohrozit primordiální černá díra?

Malé galaxie možná nemají černé díry. Pozoruhodné a vzácné úkazy na obloze v roce 2026. Proč z červeného vína bolí hlava?

Mohla by člověka ohrozit primordiální černá díra?

Scherrer zkoumal dva potenciální gravitační účinky způsobené průchodem černé díry lidským tělem: nadzvukové rázové vlny a slapové gravitační síly. Nadzvuková rázová vlna vzniká, když se objekt pohybuje rychleji než zvuk a vytváří silné narušení ve tvaru kužele. Při průchodu lidským tělem by primordiální černá díra generovala tyto rázové vlny na své dráze a ničila lidské tkáně, podobně jako kulka vstupující do těla. Černá díra by také vytvářela slapové gravitační síly (rozdíl v síle gravitace mezi dvěma body).

Malé galaxie možná nemají černé díry

Malé galaxie v této studii povětšinou neměly tyto jednoznačné signály černých děr. Galaxie s hmotností menší než tři miliardy Slunci (tedy srovnatelné s Velkým Magellanovým mračnem, blízkým sousedem Mléčné dráhy) obvykle ve svých středech neobsahují jasné rentgenové zdroje. Výzkumníci zvažovali dvě možná vysvětlení této absence rentgenových zdrojů.

Pozoruhodné a vzácné úkazy na obloze v roce 2026

V roce 2026 by se mělo Slunce nacházet za maximem 11letého cyklu své aktivity, aktivita bude ještě stále zvýšená a je tedy opět možné, že budeme svědky i více polárních září viditelných nebo alespoň fotograficky zaznamenatelných z našeho území. V roce 2026 nastane 13 měsíčních úplňků. Úhlově nejmenší úplněk se odehraje 31. května a půjde také o tzv. modrý Měsíc.

Krátce

Ve vzorcích z Bennu se našly třeba také cukry. Výzkumníci se domnívají, že přítomnost ribózy a nedostatek deoxyribózy podporuje hypotézu „světa RNA“, podle které první formy života spoléhaly právě na RNA jakožto na primární molekulu k ukládání informací a pohonu chemických reakcí nezbytných pro přežití.

Proč z červeného vína bolí hlava? Co v chemii červeného vína je speciálního? Jako možnosti se nabízejí siřičitany, třísloviny i aminy. Jenže s těmi siřičitany, respektive oxidem siřičitým, je to rozhodně divné…

Podivné: oceán se ohřívá, ale výpar klesá. Nová studie zpochybnila tradiční chápání vztahu mezi globálním oteplováním a výparem z oceánů. Vědci z Čínské akademie věd objevil jev příčící se na první pohled zdravému rozumu…

Usnout a uzavřít se: Dormance může být starší než život. Už prebiotické chemické systémy musely být schopné vratných změn aktivity a vytváření nějaké „ochrany“. Molekuly zřejmě dokázaly různými procesy přecházet mezi stavem dormance a aktivitou, kdy byly zranitelnější vůči prostředí, ale mohly se replikovat.

Evoluce spolupráce: dvakrát se podívej, jednou odpusť. Nový model vychází z toho, že reciprocita je primárně nepřímá. Alice nikdy neinteragovala s Bobem, ale interagovala s Cecilem (kladně) a s ním kladně interagoval i Bob. Tudíž bude ochotna spolupracovat i s Bobem.

Generativní AI od IBM zvyšuje stabilitu laserové haly ve výzkumném centru ELI Beamlines. Technologie digitálního dvojčete a IBM watsonx udržují stabilní teplotu a vlhkost pro špičkový laserový výzkum.

Zahájena výstavba první a největší observatoře gama záření na jižní polokouli. CTAO je navržen tak, aby detekoval velmi energetické gama záření vyzařované nejnásilnějšími a nejmocnějšími událostmi ve vesmíru.

Projekt těžby a zpracování lithia je realizovatelný. Strategický projekt těžby a zpracování lithia v Ústeckém kraji pokročil do další fáze. Společnost Geomet, která má výstavbu lithium parku na starosti, ve spolupráci s projektanty a experty dokončila finální studii proveditelnosti.

Tuk na povrchu srdce jako zdroj energie při srdečním selhání. U lidí se srdečním selháním se tuková tkáň uložená přímo na povrchu srdce, tzv. epikardiální tuk, nechová jen jako pasivní zásobárna energie. Prochází zásadní metabolickou přestavbou, která jí umožňuje aktivně pomáhat selhávajícímu srdci.

Co přispělo k úspěchu termitů? Odpověď přinášejí jejich genomy. Termiti patří k nejpočetnějším živočichům na Zemi. Podle některých odhadů se jejich celková biomasa vyrovná biomase lidstva a tvoří až 25 % všech suchozemských členovců.

Pivo z hrachu: připravili rychle kvasící ovocně chutnající sour. Již před více než desetiletím se u nás v akademickém prostředí objevil nápad, že zdrojem sacharidů pro pivo by mohla být i cizrna. Tehdy šlo o nejistou budoucnost pěstování pivovarského ječmene v důsledku sucha. Nyní výzkumníci pivo uvařili z jiné luštěniny, hrachu.