Týden na ScienceMag.cz: Nejdelší dobrý molekulární vodič má 2,6 nanometru

7. 10. 2022 | Redakce | Různé | 2766×

Bayesovská statistika a život na exoplanetách. Molekulární kvantové počítače. Skleněná porézní plastelína. Záhadné vlnění v Mléčné dráze.

Vytvořili nejdelší dobrý molekulární vodič, má 2,6 nanometru

Elektricky vodivé nanodrátky složené z jediné molekuly slibují velmi zajímavé vlastnosti (miniaturizace, laditelnost…) pro elektroniku příští generace. Problém ovšem je, že s délkou molekuly účinnost přenosu elektronů po „drátku“ klesá cca exponenciálně (tedy: když molekulu prodlužujeme o nějakou „opakovatelnou“ jednotku typu CH2…). Najít nějakou skutečně dobře elektricky vodivou molekulu výrazně delší než 1 nm je problém.

Molekulární kvantové počítače mohou mít vyšší stabilitu qubitů

Vědci vytvořili malé molekuly, které obsahují atomy vápníku a kyslíku a fungují jako qubity. Tyto struktury vápníku a kyslíku přitom navíc tvoří funkční skupiny – lze je zapojit do téměř jakékoli jiné molekuly. Výzkum prokázal, že příslušné funkční skupiny si zachovávají požadovanou strukturu, i když jsou připojeny k mnohem větším molekulám. Tyto qubity i v podobě větších molekul také vydrží laserové chlazení…

Co vlastně říká bayesovská statistika o životě na exoplanetách?

Můžeme z existence života na Zemi vyvodit něco o tom, s jakou pravděpodobností vzniká život na planetách podobných Zemi? Převažující pohled na věc praví, že ne. Máme před sebou výběrový efekt. Protože se nutně nacházíme na planetě, kde došlo k abiogenezi, pak nelze pouze na základě tohoto poznatku vyvozovat nic o pravděpodobnosti vzniku života jinde.

Česká republika bude hostit evropský kvantový počítač LUMI-Q

Evropský společný podnik EuroHPC vybral projekty, ze kterých vzejdou nové evropské kvantové počítače. Mezi vybranými projekty je i konsorcium LUMI-Q, jehož kvantový počítač bude umístěn v České republice v Národním superpočítačovém centru IT4Innovations v Ostravě.

Krátce

Zmenšování lidského mozku se nepotvrdilo. Autoři tuto teorii dávali do souvislosti s tím, jak lidé získávali přístup k „externím“ znalostem a nemuseli je už sami uchovávat v hlavě. A to jak díky písmu, tak spolu se vznikem a vývojem složitější společnosti…

Záhadné vlnění v Mléčné dráze způsobila prolétající trpasličí galaxie. Na základě dat z vesmírné observatoře Gaia vědci zjistili, že velké části vnějšího disku Mléčné dráhy vibrují. Vlnění způsobila trpasličí galaxie, která se nyní nachází v souhvězdí Střelce (Sagittarius)…

Proč rakovina postihuje častěji muže? O životní styl tolik nejde. Většina druhů rakoviny se vyskytuje častěji u mužů než u žen. Kouření, alkohol ani nezdravá strava nedokážou tento rozdíl podle nové studie plně vysvětlit. Významnou roli tedy mají jiné faktory, biologické rozdíly mezi pohlavími…

Sonda InSight „slyší“ dopady meteoritů na Mars. Americký lander InSight dokázal zachytit seismické vlny vyvolané čtyřmi kameny z vesmíru, které dopadly na Mars v letech 2020 a 2021.

Mikrobiom psů je podobně zajímavý jako u lidí. V rámci nové studie vědci shromáždili psí výkaly ze tří zeměpisných lokalit: od domácích zvířat z Jihoafrické republiky, toulavých psů a psů z útulků v Indii a psů z vesnic v Laosu.

Modifikovaný herpes virus pomáhá i proti rozvinuté rakovině. Genetickou úpravou běžného viru herpes simplex dokázali vědci získat zbraň fungující hned proti několika typům pokročilých nádorů: kůže, jícnu, hlavy a krku.

Neurotransmitery v mozku: Jak se liší člověk a hmyz. Vzhledem k tomu, že neurotransmisní systémy jsou obzvláště náchylné vůči působení řady rostlinných látek, stojí za to zde rozebrat jejich vzájemnou shodu do většího detailu. (úryvek z knihy David O. Kennedy: Rostliny a lidský mozek. Proč člověka ovlivňují rostlinné látky)

Antikolizní systém: Od asistenčních systémů k autonomním tramvajím Nový antikolizní systém Škoda Group vytvoří před tramvají virtuální tunel, ve kterém detekuje všechny statické i dynamické překážky a v případě, že nějakou zachytí, upozorní řidiče a aktivuje záchrannou brzdu.

Astronomové detekovali bublinu plynu obíhající kolem superhmotné černé díry v centru naší Galaxie. „Domníváme se, že pozorujeme bublinu horkého plynu kroužící kolem Sagitarius A* po oběžné dráze, která je svou velikostí srovnatelná s drahou planety Merkur. Jeden oběh však útvaru trvá jen 70 minut, musí se tedy pohybovat asi 30% rychlosti světla…“

Porous Glass Plasticine: Skleněná porézní plastelína z Liberce. Sklokeramická porézní pěna je nasákavá, zároveň má výborné akustické tlumicí účinky, přitom je průsvitná a velmi snadno se tvaruje i opracovává běžnými nástroji, ale bez potíží z ní můžeme tisknout i na 3D tiskárně…

Řasy s umělou inteligencí by mohly čistit odpadní vodu. Na povrch mikrořasy se naváže specifický receptor, díky kterému by organismus dokázal reagovat na vybrané látky ve vodě…

Nejstarší známý predátor žil před 560 miliony lety. Britští geologové našli fosilii nejstaršího známého zvířecího predátora. Uvádějí, že patří buď mezi žahavce, nebo jim byl příbuzný…

Nobelova cena za fyziku 2022. Experimenty s kvantově-korelovanými (entanglovanými) fotony, prokázaly porušení tzv. Bellových nerovností a tím vyloučily pochybnosti o úplnosti kvantové teorie.