OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Společnost Nitemedia, vydavatel AbcLinuxu, spustila jako svůj nový projekt web ScienceMag.cz. Podobně jako v případě ITBiz.cz přinášíme pravidelný přehled nejzajímavějšího obsahu.
Jedna perlička trochu mimo zde obvykle zmiňovaná témata. Skupina vědců (většinou českých) se systematicky věnuje zkoumání magnetického smyslu zvířat. Postupně došlo na srnky, krávy, jeleny, ale i kapry, lišky nebo psy. Standardně tuto schopnost vnímat magnetické pole přisuzujeme prakticky jen tažným ptákům. Nyní se dostaneme k otázce, zda srnky prchají před nebezpečím přednostně nějak severojižně. Mimochodem, uvedené výzkumy jsou zajímavé i tím, jak využívají moderní technologie: Google Earth nebo on-line databáze zaznamenávající výchylky magnetického pole.
DNA počítače fungují obvykle digitálně, systémy v buňce jsou zase zbastlené – tu digitální, tu analogové, jindy se přepíná mezi oběma přístupy. Podobné hybridní přepínače DNA počítačů vyvíjejí i na MITu. Aby se to dalo lépe představit: do buňky např. vložíme umělý DNA systém, který bude fungovat na následujícím principu: čím více se zaznamená látky X, tím vice se bude uvolňovat látky Y (analogový přístup). Jakmile však koncentrace X překročí určitou hranici, provede jinou akci (digitální přístup, např.: aktivuj čidlo, které vyvolá poplach). V poslední době se zdá, že koncept DNA počítačů prochází oživením, alespoň pokud jde o systémy pracující v buňkách. Naopak „obecné“ DNA počítače lámající šifry či provádějící jiné výpočetně náročné úlohy se ocitly u ledu.
Video robota Google/Boston Dynamics je opravdu zábavné a má šanci stát se virálním, viz např. scéna, kdy robot uklouzne po slupce od banánu. Zajímavé ale je, jak se média neshodují, k jakému zvířeti robota připodobnit. Pes či žirafa? Nemohl by to ale být i hmyz, los nebo ještě něco jiného?
Údajně nejdelší matematický důkaz má 200 TB dat (textových) – jedná se o program a výstup z něj, který testuje vlastnosti pythagorejských trojic. Samozřejmě tím narážíme na již delší dobu diskutovaný problém, roli počítačů v matematických důkazech. Už problém čtyř barev (kolik barev je potřeba k obarvení libovolné mapy, aby se plochy stejně vybarvené nedotkly jinak než v bodě) byl vyřešen de facto hrubou silou.
Další potenciální využití bylo navrženo pro materiály na bázi grafenu. Mohly by se používat jako extrémně hydrofobní nátěr pro dráty elektrického vedení nebo křídla letadel. Do určité teploty by se led neměl tvořit vůbec, pod touto teplotou sice vznikne, ale měl by se po ohřátí elektrickým polem zase snadno rozpustit a kapalná voda se na povrchu prostě neudrží.
Ve Švédsku bylo spuštěno prvních pár kilometrů elektrifikované dálnice. Hybridní auta se zde mění v jakési trolejbusy, připojují se k vedení nad vozovkou. Mohou se ale i průběžně odpojovat (předjíždění nebo zrychlení nad danou maximální hranici), aniž to nějak omezuje možnosti řidiče, tj. procesy by měly být automatizované. Idea je taková, že elektromobily by na jedno nabití své baterie dokázaly dojet dále, protože na určitých úsecích by čerpaly energii ne z akumulátoru, ale z vedení.
Co všechno mezi sebou může sdílet energii? Třeba mobilní telefon a glukometr pro diabetiky, bez baterií a o velikosti kreditní karty. Spojení s chytrým telefonem pak zajišťuje také sběr dat, jejich ukládání do cloudu atd. Jde o nápad studenta ČVUT, k projektu již byla založena i spin-off firma.
Nanovlákna z Liberce jsou dostatečně účinná na to, aby dokázala z odpadní vody udělat vodu pitnou. V této souvislosti se uvádí např. průsak kanalizace do pitné vody, k němuž došlo v pražských Dejvicích. Pitná voda by se pak nemusela do čtvrti dovážet. Nové filtrační technologie/membrány se mohou uplatnit třeba i v domácích studnách.
Pavel Houser
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
3.7.2016 02:36
Kurama | skóre: 3
200 terabytový důkaz? To je nějakých 100 miliard normostran. Kdybych dokázal číst rychlostí stránka za vteřinu, tak to budu číst přes 3000 let.
Ten důkaz bude platnej asi jako bžiliontá číslice π =)
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
3.7.2016 20:26