Týden na ScienceMag.cz: Nejdelší matematický důkaz, 200 TB dat

1. 7. 2016 | Redakce | Různé | 3246×

Role počítačů v matematických důkazech. DNA počítače umožňují kombinovat digitální a analogový přístup. Robot od Boston Dynamics/Googlu. Útěk srnek podle magnetického pole. Elektrická dálnice, čištění vody pomocí nanovláken, glukometr napájený mobilem, grafen pro ochranu povrchu před námrazou.

Společnost Nitemedia, vydavatel AbcLinuxu, spustila jako svůj nový projekt web ScienceMag.cz. Podobně jako v případě ITBiz.cz přinášíme pravidelný přehled nejzajímavějšího obsahu.

Úprk srnek podle magnetického pole

Jedna perlička trochu mimo zde obvykle zmiňovaná témata. Skupina vědců (většinou českých) se systematicky věnuje zkoumání magnetického smyslu zvířat. Postupně došlo na srnky, krávy, jeleny, ale i kapry, lišky nebo psy. Standardně tuto schopnost vnímat magnetické pole přisuzujeme prakticky jen tažným ptákům. Nyní se dostaneme k otázce, zda srnky prchají před nebezpečím přednostně nějak severojižně. Mimochodem, uvedené výzkumy jsou zajímavé i tím, jak využívají moderní technologie: Google Earth nebo on-line databáze zaznamenávající výchylky magnetického pole.

Přepínač mezi digitálními a analogovými DNA počítači

DNA počítače fungují obvykle digitálně, systémy v buňce jsou zase zbastlené – tu digitální, tu analogové, jindy se přepíná mezi oběma přístupy. Podobné hybridní přepínače DNA počítačů vyvíjejí i na MITu. Aby se to dalo lépe představit: do buňky např. vložíme umělý DNA systém, který bude fungovat na následujícím principu: čím více se zaznamená látky X, tím vice se bude uvolňovat látky Y (analogový přístup). Jakmile však koncentrace X překročí určitou hranici, provede jinou akci (digitální přístup, např.: aktivuj čidlo, které vyvolá poplach). V poslední době se zdá, že koncept DNA počítačů prochází oživením, alespoň pokud jde o systémy pracující v buňkách. Naopak „obecné“ DNA počítače lámající šifry či provádějící jiné výpočetně náročné úlohy se ocitly u ledu.

Robot Googlu: co je to za zvíře?

Video robota Google/Boston Dynamics je opravdu zábavné a má šanci stát se virálním, viz např. scéna, kdy robot uklouzne po slupce od banánu. Zajímavé ale je, jak se média neshodují, k jakému zvířeti robota připodobnit. Pes či žirafa? Nemohl by to ale být i hmyz, los nebo ještě něco jiného?

Nejdelší matematický důkaz

Údajně nejdelší matematický důkaz má 200 TB dat (textových) – jedná se o program a výstup z něj, který testuje vlastnosti pythagorejských trojic. Samozřejmě tím narážíme na již delší dobu diskutovaný problém, roli počítačů v matematických důkazech. Už problém čtyř barev (kolik barev je potřeba k obarvení libovolné mapy, aby se plochy stejně vybarvené nedotkly jinak než v bodě) byl vyřešen de facto hrubou silou.

Grafen proti námraze

Další potenciální využití bylo navrženo pro materiály na bázi grafenu. Mohly by se používat jako extrémně hydrofobní nátěr pro dráty elektrického vedení nebo křídla letadel. Do určité teploty by se led neměl tvořit vůbec, pod touto teplotou sice vznikne, ale měl by se po ohřátí elektrickým polem zase snadno rozpustit a kapalná voda se na povrchu prostě neudrží.

Auto - nebo trolejbus?

Ve Švédsku bylo spuštěno prvních pár kilometrů elektrifikované dálnice. Hybridní auta se zde mění v jakési trolejbusy, připojují se k vedení nad vozovkou. Mohou se ale i průběžně odpojovat (předjíždění nebo zrychlení nad danou maximální hranici), aniž to nějak omezuje možnosti řidiče, tj. procesy by měly být automatizované. Idea je taková, že elektromobily by na jedno nabití své baterie dokázaly dojet dále, protože na určitých úsecích by čerpaly energii ne z akumulátoru, ale z vedení.

Glukometr nabíjený mobilním telefonem

Co všechno mezi sebou může sdílet energii? Třeba mobilní telefon a glukometr pro diabetiky, bez baterií a o velikosti kreditní karty. Spojení s chytrým telefonem pak zajišťuje také sběr dat, jejich ukládání do cloudu atd. Jde o nápad studenta ČVUT, k projektu již byla založena i spin-off firma.

Nanovlákna pro úpravu vody

Nanovlákna z Liberce jsou dostatečně účinná na to, aby dokázala z odpadní vody udělat vodu pitnou. V této souvislosti se uvádí např. průsak kanalizace do pitné vody, k němuž došlo v pražských Dejvicích. Pitná voda by se pak nemusela do čtvrti dovážet. Nové filtrační technologie/membrány se mohou uplatnit třeba i v domácích studnách.

Pavel Houser

       

Komentáře

[Kurama]

200 terabytový důkaz? To je nějakých 100 miliard normostran. Kdybych dokázal číst rychlostí stránka za vteřinu, tak to budu číst přes 3000 let.

Ten důkaz bude platnej asi jako bžiliontá číslice π =)

[Jendа]

Třeba k tomu dodávají automatický dokazovač, který to přechroupe rychleji.