Týden na ScienceMag.cz: Poprvé se podařilo rozlišit dvě superhmotné černé díry v páru

16. 6. 2023 | Redakce | Různé | 5287×

Kritický bod pro kvark-gluonové plazma. 30 let sítě CESNET. Největší dalekohled na Moravě. Řasa se sedmi různými genomy. VZLUSAT-1 shořel v atmosféře a stal se nejdéle fungující českou družicí. Mise pro úklid oběžné dráhy. COVID-19 může v mozku vyvolávat dosud neznámou fúzi neuronů.

Hledá se kritický bod, kdy kvark-gluonové plazma přechází na běžnou hmotu

Kvark-gluonové plazma (QGP) je stavem hmoty za extrémních teplot a tlaků. Předpokládá se, že tato forma existovala jako dominantní krátce po velkém třesku. QGP je tvořeno kvarky a gluony jako běžná hmota, nevytvářejí se zde ale mezony ani baryony (protony a neutrony); jednotlivé kvarky jsou „volné“. Vědci nyní pátrají po kritickém bodě, kdy by mělo začít docházet k tomu, že kvarkgluonové plazma zamrzá.

Poprvé se podařilo rozlišit dvě superhmotné černé díry v páru

V nedávné studii našli astronomové zatím nejpřesvědčivější důkaz o tom, že v galaktickém jádru se může nacházet i binární systém černých děr. Odlišení obou černých děr se podařilo pomocí signálů pocházejících z výtrysků spojených s akrecí hmoty do obou černých děr. Galaxie (respektive její aktivní jádro) OJ287 vůbec představuje nejpodrobněji prozkoumaný systém tohoto typu. Na obloze jsou ale tyto černé díry tak blízko u sebe, že splývají v jeden bod.

30 let sítě CESNET. Její rychlost se od té doby zvýšila 10milionkrát

Před 30 lety, 15. června 1993, zahájilo České vysoké učení v Praze provoz akademické počítačové sítě CESNET. Propojila tehdy deset českých a moravských univerzitních měst rychlostí 19,2 kbit/s, hlavní trasa Praha-Brno se mohla pochlubit 64 kbit/s. Šlo o zásadní milník v zavádění internetu do České republiky.

Krátce

Masturbace: Jaký má evoluční původ a jaké přináší výhody? Tým zjistil, že masturbace má mezi primáty dlouhou evoluční historii a s největší pravděpodobností byla přítomna u společného předka všech opic a lidoopů (včetně člověka).

První mise pro úklid oběžné dráhy má nosič. Švýcarský startup ClearSpace uzavřel smlouvu s firmou Arianespace na vynesení první mise, která zachytí nepoužívaný 100 kg vážící kosmický hardware a vstoupí s ním do atmosféry.

Pes může pracovat i jako veterinář. Vědci zkusili, zda by psi nedokázali diagnostikovat i respirační choroby skotu. Aktuálně se tyto problémy u skotu řeší spíš na úrovni celé skupiny, tj. když se objeví problém, léky dostanou všechna zvířata.

COVID-19 může v mozku vyvolávat dosud neznámou fúzi neuronů. Řada virů způsobuje buněčnou fúzi v jiných tkáních, ale infikují také nervový systém, takže celý proces se zdaleka nemusí týkat jen SARS-CoV-2.

Vedlejší kružnice. Každý mořeplavec vám řekne, že nejkratší vzdálenost mezi dvěma body na povrchu koule je úsek hlavní kružnice. Promítneme-li hrany mnohostěnu na kulovou plochu jemu opsanou… (úryvek z knihy Daud Sutton: Platónská a archimédovská tělesa)

Šest let přítomnosti vlčích smeček na Šumavě ukazuje, jak stárnutí dopadá i na vlky. První vlčí teritorium vzniklo v oblasti centrální Šumavy – tzv. Srnská smečka. Po šesti letech sledujeme, jak stárnutí některých jedinců tuto vlčí rodinu zásadně proměňuje.

Do provozu uveden největší dalekohled na Moravě. Největší dalekohled na Moravě byl slavnostně uveden do provozu na Hvězdárně a planetáriu Oldřicha Kotíka ve Ždánicích. Jedná se o nový univerzitní astronomický dalekohled AZ 800…

Vědci rozkryli genetickou raritu – řasu se sedmi různými genomy. Jednobuněčná řasa, která byla více než padesát let uložená v univerzitní sbírce v německém Goettingenu, se ukázala jako skutečná evoluční podivínka.

VZLUSAT-1 shořel v atmosféře a stal se nejdéle fungující českou družicí. Mise byla velkým úspěchem. Ve své kategorii družic velikosti 2U se VZLUSAT-1 stal druhou na oběžné dráze nejdéle fungující družicí světa. Současně se stal na oběžné dráze nejdéle fungující českou družicí vůbec.

Průlomový objev odhalil tajemství přenosu DNA v chromozomech ječmene. Olomoučtí vědci disponují nejmodernějšími přístroji a technologiemi a jako jediní na světě dokážou izolovat obrovská, několikamilionová množství chromozomů rostlin, což bylo pro tento výzkum nezbytným předpokladem.

Homo naledi mohl pohřbívat mrtvé a kreslit v jeskyních. Jihoafrický Homo naledi představuje poměrně záhadný druh člověka. Žil podle všeho asi před 300 000 lety, jeho mozek dosahoval ovšem velikosti jen 550 cm³ (třetina lidského, jako gorila nebo australopithecus).

Archeologické léto 2023. Oblíbená prázdninová akce Archeologické léto je zpátky!

Ruční práci v genobankách by měla nahradit automatizace. Genové banky se zakládaly většinou na začátku minulého století. Uchovávají semena tisíců druhů planě rostoucích rostlin a statisíců odrůd a šlechtitelských linií zemědělských plodin.

Lékaři roboticky operovali plíce. Robotický systém v hrudní chirurgii se bude využívat u složitých operací zejména nádorových onemocnění.

Vědci testují využití kávové sedliny při čištění odpadní vody. Na základě předchozích výzkumů vědci jako nadějnou alternativu vytipovali tanin. Látku, která je obsažená v kávové sedlině nebo třeba odpadu ze zpracování vína.