Týden na ScienceMag.cz: Proč je kolem nás jedniček víc než jiných číslic

14. 12. 2016 | Redakce | Různé | 2650×

Chatbot simuluje mrtvého: praktický experiment. Zlaté katalyzátory pod lupou. Benfordův zákon: dá se různé rozložení číslic v řadě souborů nějak jednoduše odvodit? Svět českých start-upů, software je populárnější než nanotechnologie. Proč lidoopi nemluví. Začínají se objevovat první přehledy nejdůležitějších vědeckých událostí roku.

Hovory s mrtvým

Pokud se pokusíme vytvořit konverzačního robota, který bude simulovat mrtvého, jak na to budou reagovat pozůstalí – přátelé a příbuzní? Přijde jim to morbidní nebo jinak nevhodné? Budou aplikaci používat, nebo by je „rozhovor“ s chatbotem ještě víc rozlítostňoval? Potřeba jsou empirická data, musí se to prostě zkusit (mnohokrát a v různých formách). A podobný projekt již běží…

Plus v této souvislosti ještě několik úvah na související témata. Měli bychom se snad s ohledem na své blízké snažit po sobě nechávat co největší digitální stopu, aby nás měli co nejvěrněji k dispozici i po smrti? A co chatbot simulující živé lidi? Má člověk nějaká práva na svou „digitální kopii“?

Jedniček hodně, devítek pomálu

Benfordův zákon je poměrně známé pravidlo, podle něhož v určitých souborech dat převládá jednička a čím vyšší číslice, tím je zastoupena méně často. Používá se třeba k odhalování účetních nebo volebních podvodů. Náš text ukazuje, že množství souborů, které se řídí Benfordovým zákonem, je ve skutečnosti mnohem větší, uplatňuje se při násobení náhodných čísel a vůbec v datech, která se vybírají maximálně náhodně nebo se jejich různé zdroje míchají. Dá se celý zákon ale nějak jednoduše (pochopitelně pro nás nematematiky) odvodit? Samozřejmě určité náznaky jsou triviální, v každé ulici s číslem 9 musí být číslo 1, ale naopak to neplatí, atd.

Ekonomika prý na start-upech bude stát těžko

České startupy málokdy vyvíjí produkty v klíčových technologiích (nanotechnologie, pokročilé materiály), na nichž by v budoucnu mohl být postaven rozvoj české ekonomiky. Místo toho většina nabízí inovativní softwarová řešení. Možná i proto za hlavní výzvu označují startupisté vstup na zahraniční trhy, kde jejich produkty naráží na konkurenci stovek obdobných produktů. Tolik alespoň studie Aspen Institute Prague.

Poznámka: U softwaru jsou relativně nízké vstupní náklady, snadná distribuce, dosud málo regulace. Je pak div, že nikdo neprodává nanoroboty?

Hmyzí lepidla konkurují těm syntetickým

Lepivé látky produkuje velmi různorodá sbírka živočichů: pavouci, bourec morušový, chobotnice či mlok. Některé z těchto látek mohou být do budoucna i konkurencí pro syntetická lepidla, bývají totiž mj. biokompatibilní. Speciálně se zastavíme u lepivých látek v hedvábí a dalších „hmyzích“ lepidlech (čtenáři Ondřeje Sekory, vzpomínejte…). Plus něco o dějinách lepidel, od neandrtálců přes starověk po průmyslovou revoluci.

Je problém v anatomii, nebo v mozku?

Proč je tak těžké naučit šimpanze mluvit? Experimenty s makaky naznačují, že překážka nespočívá v anatomii. Na druhé straně, kdyby šimpanz nedokázal zvládnout lidskou řeč kvůli mozku, není pak divné, že někteří hodně rozumí, ovládají gesta hluchoněmých nebo pracují s klávesnicí? A můžeme z toho všeho něco odvozovat o počátcích jazyka v evoluci člověka?

Zlaté nanotechnologie a oxid uhelnatý

Oxidace oxidu uhelnatého na uhličitý je důležitou reakcí – v ochranných maskách hasičů nebo reakčních směsích, z nichž chceme CO odstranit. Zajímavé ovšem je, když potřebujeme provést tuto oxidaci selektivně, aniž by se třeba oxidoval přítomný vodík. Mohou se zde uplatnit zlaté katalyzátory v nanoformě. Teprve nyní ale získáváme přesnější představu o tom, jak a proč vlastně tyto zlaté částice fungují.

Krátce

Před 240 lety byl v Praze instalován první hromosvod. Došlo k tomu 7. prosince 1776 na střeše vyšehradské zbrojnice.

Život má šanci i v atmosféře hnědých trpaslíků. Hlavně ve vrchních vrstvách těchto polohvězd mohou panovat pro život (pozemského typu) příznivé teploty a už zde byla detekována i kapalná voda.

Kdo má velké břicho? Býložravci, nebo masožravci? Zdánlivě je to jasné, sní více kráva trávy nebo vlk krávy? Proč se ale u savců předpoklady hezky potvrdí, zatímco u dinosaurů to vyjde jinak?

Přehled nejdůležitějších událostí ve vědě v roce 2016. Satelit s kvantovou kryptografií. Gravitační vlny. Počítač triumfuje nad člověkem v Go. Periodická tabulka roste.

Mars One posouvá termíny cest na Mars. První cesta s lidmi se nyní plánuje na rok 2032, dosud se uváděl už rok 2026.

ErythroMer: Umělá krev v prášku. Hemoglobin a polymer, rozpustit ve vodě, zatřepat a je to. Umělá krev dokáže přenášet kyslík – samozřejmě použitelné je to jen jako první pomoc, protože krev má i řadu jiných funkcí.

Pavel Houser

       

Komentáře

[pavlix]

Proč je kolem nás jedniček víc než jiných číslic

Tedy než nul?

[Zopper]

To je jednoduché. Že je někdo nula, to mu musíš říct/napsat, a pak můžeš použít i jiný výraz. Ale že je někdo jednička, to se dá snadno vyjádřit i gestem, jak to svého času předvedl Kalousek.

[tacoberu]

To není jednička ale čtyřka.

[pavel houser]

no i ve 2kove soustave bude jednicek vice nez nul, ne? samozrejme pak treba v ucetnich datech trochu otazka vyberu souboru, to nevim - nula znamena vyskrtnuti policka (i ve smyslu "nevykonava tento typ cinnosti"). u agregovanych udaju by to melo platit. 0 by melo byt jeste mene nez devitek...

[Honza]

Ve dvojkové soustavě je hlavně rozdíl, jestli počítáme i nuly nalevo od nejvýznamnější jedničky. Pokud budeme mít zcela náhodný integer, logicky by pravděpodobnost 1 i 0 měla být stejná a tím pádem i zastoupení. Pokud ale budeme stejně jako u desítkových číslic zanedbávat nuly na začátku, logicky bude jednička o něco častější.

např. mám 8bitový registry s náhodnou hodnotou 00001010 - tu ale běžně zapíšu bez počátečních nul: 1010 Pokud budu takto ignorovat nuly před první jedničkou, logicky budou jedničky statisticky častější.

[pc2005]

Nn nul je víc:

/dev/zero