Byly zpracovány a na YouTube zveřejněny videozáznamy z konference LinuxDays 2025.
Na konferenci LinuxDays 2025 byl oficiálně představen nový router Turris Omnia NG.
Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2025, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
V únoru loňského roku Úřad pro ochranu osobních údajů pravomocně uložil společnosti Avast Software pokutu 351 mil. Kč za porušení GDPR. Městský soud v Praze tuto pokutu na úterním jednání zrušil. Potvrdil ale, že společnost Avast porušila zákon, když skrze svůj zdarma dostupný antivirový program sledovala, které weby jeho uživatelé navštěvují, a tyto informace předávala dceřiné společnosti Jumpshot. Úřad pro ochranu osobních údajů
… více »Google Chrome 141 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 141.0.7390.54 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 21 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich (Heap buffer overflow in WebGPU) bylo vyplaceno 25 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
eDoklady mají kvůli vysoké zátěži technické potíže. Ministerstvo vnitra doporučuje vzít si sebou klasický občanský průkaz nebo pas.
Novým prezidentem Free Software Foundation (FSF) se stal Ian Kelling.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za září (YouTube).
Vyšla kniha Počítačové programy a autorské právo. Podle internetových stránek nakladatelství je v knize "Významný prostor věnován otevřenému a svobodnému softwaru, jeho licencím, důsledkům jejich porušení a rizikům „nakažení“ proprietárního kódu režimem open source."
Red Hat řeší bezpečnostní incident, při kterém došlo k neoprávněnému přístupu do GitLab instance používané svým konzultačním týmem.
Pokud se pokusíme vytvořit konverzačního robota, který bude simulovat mrtvého, jak na to budou reagovat pozůstalí – přátelé a příbuzní? Přijde jim to morbidní nebo jinak nevhodné? Budou aplikaci používat, nebo by je „rozhovor“ s chatbotem ještě víc rozlítostňoval? Potřeba jsou empirická data, musí se to prostě zkusit (mnohokrát a v různých formách). A podobný projekt již běží…
Plus v této souvislosti ještě několik úvah na související témata. Měli bychom se snad s ohledem na své blízké snažit po sobě nechávat co největší digitální stopu, aby nás měli co nejvěrněji k dispozici i po smrti? A co chatbot simulující živé lidi? Má člověk nějaká práva na svou „digitální kopii“?
Benfordův zákon je poměrně známé pravidlo, podle něhož v určitých souborech dat převládá jednička a čím vyšší číslice, tím je zastoupena méně často. Používá se třeba k odhalování účetních nebo volebních podvodů. Náš text ukazuje, že množství souborů, které se řídí Benfordovým zákonem, je ve skutečnosti mnohem větší, uplatňuje se při násobení náhodných čísel a vůbec v datech, která se vybírají maximálně náhodně nebo se jejich různé zdroje míchají. Dá se celý zákon ale nějak jednoduše (pochopitelně pro nás nematematiky) odvodit? Samozřejmě určité náznaky jsou triviální, v každé ulici s číslem 9 musí být číslo 1, ale naopak to neplatí, atd.
České startupy málokdy vyvíjí produkty v klíčových technologiích (nanotechnologie, pokročilé materiály), na nichž by v budoucnu mohl být postaven rozvoj české ekonomiky. Místo toho většina nabízí inovativní softwarová řešení. Možná i proto za hlavní výzvu označují startupisté vstup na zahraniční trhy, kde jejich produkty naráží na konkurenci stovek obdobných produktů. Tolik alespoň studie Aspen Institute Prague.
Poznámka: U softwaru jsou relativně nízké vstupní náklady, snadná distribuce, dosud málo regulace. Je pak div, že nikdo neprodává nanoroboty?
Lepivé látky produkuje velmi různorodá sbírka živočichů: pavouci, bourec morušový, chobotnice či mlok. Některé z těchto látek mohou být do budoucna i konkurencí pro syntetická lepidla, bývají totiž mj. biokompatibilní. Speciálně se zastavíme u lepivých látek v hedvábí a dalších „hmyzích“ lepidlech (čtenáři Ondřeje Sekory, vzpomínejte…). Plus něco o dějinách lepidel, od neandrtálců přes starověk po průmyslovou revoluci.
Proč je tak těžké naučit šimpanze mluvit? Experimenty s makaky naznačují, že překážka nespočívá v anatomii. Na druhé straně, kdyby šimpanz nedokázal zvládnout lidskou řeč kvůli mozku, není pak divné, že někteří hodně rozumí, ovládají gesta hluchoněmých nebo pracují s klávesnicí? A můžeme z toho všeho něco odvozovat o počátcích jazyka v evoluci člověka?
Oxidace oxidu uhelnatého na uhličitý je důležitou reakcí – v ochranných maskách hasičů nebo reakčních směsích, z nichž chceme CO odstranit. Zajímavé ovšem je, když potřebujeme provést tuto oxidaci selektivně, aniž by se třeba oxidoval přítomný vodík. Mohou se zde uplatnit zlaté katalyzátory v nanoformě. Teprve nyní ale získáváme přesnější představu o tom, jak a proč vlastně tyto zlaté částice fungují.
Před 240 lety byl v Praze instalován první hromosvod. Došlo k tomu 7. prosince 1776 na střeše vyšehradské zbrojnice.
Život má šanci i v atmosféře hnědých trpaslíků. Hlavně ve vrchních vrstvách těchto polohvězd mohou panovat pro život (pozemského typu) příznivé teploty a už zde byla detekována i kapalná voda.
Kdo má velké břicho? Býložravci, nebo masožravci? Zdánlivě je to jasné, sní více kráva trávy nebo vlk krávy? Proč se ale u savců předpoklady hezky potvrdí, zatímco u dinosaurů to vyjde jinak?
Přehled nejdůležitějších událostí ve vědě v roce 2016. Satelit s kvantovou kryptografií. Gravitační vlny. Počítač triumfuje nad člověkem v Go. Periodická tabulka roste.
Mars One posouvá termíny cest na Mars. První cesta s lidmi se nyní plánuje na rok 2032, dosud se uváděl už rok 2026.
ErythroMer: Umělá krev v prášku. Hemoglobin a polymer, rozpustit ve vodě, zatřepat a je to. Umělá krev dokáže přenášet kyslík – samozřejmě použitelné je to jen jako první pomoc, protože krev má i řadu jiných funkcí.
Pavel Houser
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Proč je kolem nás jedniček víc než jiných číslicTedy než nul?
/dev/zero