Počítačová hra Factorio (Wikipedie) nově běží nativně na ARM64 Linuxu a headsetu Steam Frame.
Fugleramme, v překladu 'ptačí rámeček', je open-source projekt postavený na Raspberry Pi, který pomocí lokální umělé inteligence BirdNET-Go rozpoznává ptačí druhy podle jejich zpěvu a na displeji následně zobrazuje koláž tvořenou odpovídajícími ilustracemi. Databáze obsahuje přes 800 ručně vybraných historických přírodovědných ilustrací více než 400 druhů ptáků.
… více »Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 18.0. Přidáno bylo 13 007 nových znaků. Celkově jich je 172 808. Přibylo 9 nových Emoji.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 169 (pdf).
Byla vydána nová verze 6.4 programovacího jazyka Swift (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) se během debaty s finalisty studentské vědecké soutěže Jugend forscht vyjádřil pro konec anonymity na internetu a vyslovil názor, že pro uživatele Internetu by měla platit podobná právní odpovědnost jako pro novináře tradičních médií. Na dotaz studenta, jak by se tedy povinnost uvádět pravé jméno slučovala s prací investigativních novinářů nebo ochranou jejich zdrojů, Merz neodpověděl, ve své
… více »Společnost Fujitsu představila FUJITSU-MONAKA CPU a Fujitsu MONAKA Server. Navrženo, vyvinuto a vyrobeno v Japonsku. Pro suverénní AI infrastrukturu.
Předprodej v květnu představených notebooků Googlebook, nástupců notebooků Chromebook, bude spuštěn v pondělí 21. září.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 45 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 20. října. S konzolí kmscon místo fbcon. Současně byla vydána betaverze Fedora Linux Asahi Remixu 45. S podporou čipů M3.
Po půl roce vývoje od vydání verze 50 bylo vydáno GNOME 51 s kódovým názvem "A Coruña" (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Videopředstavení na PeerTube a YouTube.
Světy s oceány a atmosférou z vodíku. Těžba ve vesmíru s pomocí bakterií. Panspermie v měřítku celé galaxie. Umělá inteligence pro předpověď počasí. Vylepšená uhlíková vlákna.
Hyceánské světy představují novou třídu exoplanet, které se zdají být zajímavé z hlediska možnosti života cca pozemského typu. Jedná se o planety pokryté (prakticky celé) oceány, jejichž atmosféra je tvořena převážně vodíkem. Přítomnost atmosférického vodíku by umožnila skleníkový efekt, který by pomohl zajistit, aby oceány na povrchu nezmrzly. Díky tomu a dalším vlastnostech by tyto planety oproti světům podobným Zemi měly mít také mnohem větší obyvatelnou zónu.
Vědci z moskevského Skoltechu a jejich kolegové z Číny experimentálně prokázali supravodivost v hydridech ceru CeH9 a CeH10, což podle autorů výzkumu ukazuje možné další cesty k supravodičům fungujících za nižších tlaků a potenciálně i za pokojové teploty.
Myšlenka využívat pro těžbu ve vesmíru bakterie není nijak nová. Při dopravě se zde počítá každý gram, sofistikovanější technologie tedy bude výhodnější než obří těžební stroje. Navíc s pomocí bakterií se již celkem běžně získává na Zemi měď a zlato, i když se jedná až o zpracování horniny (extrakci kovu).
Uhlíková vlákna představují materiál s řadou výhodných vlastností: jsou pevná, lehká, dobře vedou teplo, dají se z nich vytvářet zasíťované struktury. Mají ale jeden problém, při vyšších teplotách prostě shoří, což pro řadu aplikací mj. v leteckém či kosmickém průmyslu jejich využití samozřejmě omezuje. Nově navržené chemické reakce vlákna pokryjí karbidem chromu a karbidem titanu, které slouží jako bariéra proti oxidaci…
Jakou roli může při šíření života ve vesmíru hrát panspermie? Přirozeně nevíme, podobně jako u většiny otázek souvisejících se životem ve vesmíru. Fakt je, že na Zemi se život objevil jakoby „příliš brzy“: podle všeho prakticky ihned, co planeta po velkém bombardování vychladla a život umožnila. Samozřejmě z toho lze dedukovat, že život mohl být na Zemi přinesen. Mírnější verze panspermie říká, že komety tímto způsobem na Zem přinesly už předsyntetizované organické látky…
Vzorky odebrané Perseverance vypráví o historii Marsu. Zdá se, že první analyzované kameny odhalují potenciál dlouhodobě obyvatelného prostředí…
Sojka reaguje na kouzelnické triky, urazí se nebo i naštve. Sojky se naučily hru s kelímky: viděly, jak výzkumník do jednoho z nich vkládá pamlsek, následně byly kelímky otočeny dnem vzhůru a ptáci si mohli mezi nimi vybrat.
Etrusky dělal jazyk a kultura, ne geny. Etruskové dnes představují záhadu kvůli svému pouze částečně známému (neindoevropskému) jazyku a v důsledku toho i nejistému původu. Hlavní teorie jsou již od antické doby dvě…
Uhlík pod zemským pláštěm: není všechno diamant. Vysoké teploty a tlaky v zemském plášti přeměňují minerály bohaté na uhlík na diamant. Uhlík se ale může dostat ještě níž…
Fotosyntéza by v mracích Venuše fungovat mohla. Pozemské fotosyntetizující organismy by měly v atmosféře Venuše dostatek světla, aby přežily. Dokonce by se jim zde mohlo paradoxně dařit ještě lépe než na Zemi, alespoň z hlediska přísunu energie.
Nový akademický fond podpoří vědecké startupy více než miliardou korun. Od září 2021 zahájil svou činnost investiční fond i&i Biotech Fund (i&i Bio), který se zaměří na investice do akademických spin-off společností mj. v oblasti vývoje léčiv, diagnostiky a lékařských přístrojů.
Se syndromem dlouhého covidu to není tak dramatické. Dušnost, vyčerpání, deprese, úzkost, bolesti, horečky, ztráta chuti a čichu, to je dlouhý seznam zdravotních obtíží, které může trápit lidi po prodělaném covidu-19. Popsané potíže mohou trvat i několik měsíců…
V Lednici vyšlechtili nové stolní odrůdy vína. Stolní odrůdy oproti moštovým nejsou určeny k výrobě vína, ale k přímé konzumaci. Tato oblast se oproti moštovým odrůdám mění mnohem dynamičtěji.
Nový nanomateriál pro léčbu kožních infekcí. Lipofosfonoxiny představují velkou naději pro novou generaci antibiotik.
Rozluštili funkci genu, který ovlivňuje vývoj semen. „Nejprve jsme se snažili zjistit, jestli se vlohy ke špatnému vývoji semen dědí od obou rodičů, nebo jenom od jednoho z nich. Překvapilo nás, že poškozená semínka vznikají jen z otcovské strany…“
Vědci učí umělou inteligenci předpovídat počasí. Hledají se cesty, jak dosáhnout toho, aby se stroje naučily číst v meteorologických mapách a vyznat se v ohromném množství dat z družic a radarů.
Lék od firmy Regeneron proti covidu je k dispozici i pro nenakažené rizikové pacienty. Možnost podání je do 4 dnů od kontaktu s člověkem, který má toto onemocnění.
Pavel Houser
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: