Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Světy s oceány a atmosférou z vodíku. Těžba ve vesmíru s pomocí bakterií. Panspermie v měřítku celé galaxie. Umělá inteligence pro předpověď počasí. Vylepšená uhlíková vlákna.
Hyceánské světy představují novou třídu exoplanet, které se zdají být zajímavé z hlediska možnosti života cca pozemského typu. Jedná se o planety pokryté (prakticky celé) oceány, jejichž atmosféra je tvořena převážně vodíkem. Přítomnost atmosférického vodíku by umožnila skleníkový efekt, který by pomohl zajistit, aby oceány na povrchu nezmrzly. Díky tomu a dalším vlastnostech by tyto planety oproti světům podobným Zemi měly mít také mnohem větší obyvatelnou zónu.
Vědci z moskevského Skoltechu a jejich kolegové z Číny experimentálně prokázali supravodivost v hydridech ceru CeH9 a CeH10, což podle autorů výzkumu ukazuje možné další cesty k supravodičům fungujících za nižších tlaků a potenciálně i za pokojové teploty.
Myšlenka využívat pro těžbu ve vesmíru bakterie není nijak nová. Při dopravě se zde počítá každý gram, sofistikovanější technologie tedy bude výhodnější než obří těžební stroje. Navíc s pomocí bakterií se již celkem běžně získává na Zemi měď a zlato, i když se jedná až o zpracování horniny (extrakci kovu).
Uhlíková vlákna představují materiál s řadou výhodných vlastností: jsou pevná, lehká, dobře vedou teplo, dají se z nich vytvářet zasíťované struktury. Mají ale jeden problém, při vyšších teplotách prostě shoří, což pro řadu aplikací mj. v leteckém či kosmickém průmyslu jejich využití samozřejmě omezuje. Nově navržené chemické reakce vlákna pokryjí karbidem chromu a karbidem titanu, které slouží jako bariéra proti oxidaci…
Jakou roli může při šíření života ve vesmíru hrát panspermie? Přirozeně nevíme, podobně jako u většiny otázek souvisejících se životem ve vesmíru. Fakt je, že na Zemi se život objevil jakoby „příliš brzy“: podle všeho prakticky ihned, co planeta po velkém bombardování vychladla a život umožnila. Samozřejmě z toho lze dedukovat, že život mohl být na Zemi přinesen. Mírnější verze panspermie říká, že komety tímto způsobem na Zem přinesly už předsyntetizované organické látky…
Vzorky odebrané Perseverance vypráví o historii Marsu. Zdá se, že první analyzované kameny odhalují potenciál dlouhodobě obyvatelného prostředí…
Sojka reaguje na kouzelnické triky, urazí se nebo i naštve. Sojky se naučily hru s kelímky: viděly, jak výzkumník do jednoho z nich vkládá pamlsek, následně byly kelímky otočeny dnem vzhůru a ptáci si mohli mezi nimi vybrat.
Etrusky dělal jazyk a kultura, ne geny. Etruskové dnes představují záhadu kvůli svému pouze částečně známému (neindoevropskému) jazyku a v důsledku toho i nejistému původu. Hlavní teorie jsou již od antické doby dvě…
Uhlík pod zemským pláštěm: není všechno diamant. Vysoké teploty a tlaky v zemském plášti přeměňují minerály bohaté na uhlík na diamant. Uhlík se ale může dostat ještě níž…
Fotosyntéza by v mracích Venuše fungovat mohla. Pozemské fotosyntetizující organismy by měly v atmosféře Venuše dostatek světla, aby přežily. Dokonce by se jim zde mohlo paradoxně dařit ještě lépe než na Zemi, alespoň z hlediska přísunu energie.
Nový akademický fond podpoří vědecké startupy více než miliardou korun. Od září 2021 zahájil svou činnost investiční fond i&i Biotech Fund (i&i Bio), který se zaměří na investice do akademických spin-off společností mj. v oblasti vývoje léčiv, diagnostiky a lékařských přístrojů.
Se syndromem dlouhého covidu to není tak dramatické. Dušnost, vyčerpání, deprese, úzkost, bolesti, horečky, ztráta chuti a čichu, to je dlouhý seznam zdravotních obtíží, které může trápit lidi po prodělaném covidu-19. Popsané potíže mohou trvat i několik měsíců…
V Lednici vyšlechtili nové stolní odrůdy vína. Stolní odrůdy oproti moštovým nejsou určeny k výrobě vína, ale k přímé konzumaci. Tato oblast se oproti moštovým odrůdám mění mnohem dynamičtěji.
Nový nanomateriál pro léčbu kožních infekcí. Lipofosfonoxiny představují velkou naději pro novou generaci antibiotik.
Rozluštili funkci genu, který ovlivňuje vývoj semen. „Nejprve jsme se snažili zjistit, jestli se vlohy ke špatnému vývoji semen dědí od obou rodičů, nebo jenom od jednoho z nich. Překvapilo nás, že poškozená semínka vznikají jen z otcovské strany…“
Vědci učí umělou inteligenci předpovídat počasí. Hledají se cesty, jak dosáhnout toho, aby se stroje naučily číst v meteorologických mapách a vyznat se v ohromném množství dat z družic a radarů.
Lék od firmy Regeneron proti covidu je k dispozici i pro nenakažené rizikové pacienty. Možnost podání je do 4 dnů od kontaktu s člověkem, který má toto onemocnění.
Pavel Houser
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz