Týden na ScienceMag.cz: Temné fotony, co to vůbec je?

24. 5. 2020 | Redakce | Různé | 1310×

Trojúhelníky z grafenu umožňují další kouzla s elektrony. Molekulární spínače ve 2D. Černé díry a neutrina. Řízení nanočástic – zvuk vs. světlo. Čas v kvantové fyzice. Pavučiny po whisce. Věda a koronavirus.

Vysokoenergetická neutrina pocházejí z černých děr

Studie publikovaná v Astrophysical Journal se konkrétně zabývá neutriny o energiích vyšších než 200 bilionů (trillion) elektronvoltů. Rychlost neutrin má být tak velká (natolik blízká rychlosti světla), že spolu s rádiovými vlnami z kvasaru dorazí neutrina k Zemi současně.

Temná hmota: Zachytit se nepodařilo ani temné fotony

Je to už trochu obehrané. Při hledání kandidátů na temnou hmotu, ať už jde o částice WIMP nebo axiony, se nenajde nic. To sice neznamená, že příslušné částice neexistují, ale díky neúspěšnému hledání se často dají alespoň nějak omezit jejich parametry. Nyní se pro temné fotony ukázalo totéž.

Molekulární spínače fungují i při uspořádání do dvourozměrné vrstvy

Roztok vs. krystal: 2D fim umožňuje stabilní a pravidelné uspořádání spínačů jako v krystalu, ale s dostatkem prostoru pro jejich vlastní fungování jako v roztoku. To otevírá dveře jejich potenciálnímu využití například v optice (OLED diody) nebo nanoelektronice (např. paměťové součástky). Pravděpodobně nejznámějším molekulárním vypínačem je azobenzen a jeho deriváty…

Trojúhelníkový grafen je opravdu magnetický

Grafen sám o sobě je diamagnetický, jenže když s ním provedeme další trik a připravíme plátek v podobě trojúhelníku, stane se z něj magnet (paramagnet, tedy vyžadující přítomnost vnějšího magnetického pole). Mělo to být důsledkem toho, že určité „magické tvary“ grafenu (donutí spiny elektronů, aby se přednostně orientovaly jedním směrem.

Mikročástice lze ovládat pomocí zvuku

Nano a mikročástice se běžně ovládají světlem, jde to ale i pomocí zvuku. Kupodivu teprve nyní ale byla vyvinuta komplexnější teorie, která tyto interakce popisuje. Zajímavé na novém výsledku dle autorů výzkumu je, že zvukové vlny mají být těm světelným mnohem podobnější, než se čekalo. Až dosud se totiž zvukové vlny pokládaly oproti světlu za výrazně jednodušší. Mělo jít o jednoduché skalární silové pole, které na rozdíl od světla postrádá vektorové vlastnosti typu polarizace a rotace.

Co zbývá z času?

Univerzální čas se roztříštil do myriády vlastních časů. Ale když je kvantujeme, musíme přijmout představu, že každý z těchto vlastních časů podléhá „fluktuacím“ a rozptyluje se v mlhavý oblak – a navíc může čas nabývat jen zcela určitých hodnot, nikoli jiných. (úryvek z knihy Carlo Rovelli: Řád času)

Krátce

Proč mají starší matky více dvojčat: Evoluční biologie praví, že… Nové vysvětlení: Dvojčata zde nejsou z pohledu genů ženy cílem, ale spíše důsledkem snahy mít alespoň nějaké dítě.

Z moči astronautů lze na Měsíci vyrábět beton. Testovací směsi se ujala speciální 3D tiskárna…

Bronzovými meči se skutečně bojovalo. A co by se s nimi také mělo dělat jiného? Potíž spočívá v tom, že podle řady archeologů byl bronzový meč spíše symbol určitého postavení než zbraň.

Křupavost potravin lze měřit, díky novému přístroji. Principem funkce unikátního přístroje je zesílení, přenos a vizualizace zvuku, který plyne z destrukce příslušné potraviny.

2D kapaliny se od těch běžných zásadně liší. Částice ve 2D kapalinách se pohybují odlišně, proto by si vědci při provádění simulací neměli zřejmě věci příliš zjednodušovat…

Co způsobuje globální oteplování motýlům? Předpověď českobudějovických vědců je příznivá. Většina druhů motýlů tady žije už od třetihor, přežily několik dob ledových na stejných místech…

Biologové odhalili propojení mezi auxinem a buněčnými membránami. První kináza aktivuje druhou a ta následně aktivuje bílkoviny PIN.

Koruny stromů chrání les před globálním oteplováním. Pokud se někde porost výrazně zahustil, mohl tak zcela kompenzovat nárůst teploty způsobený změnou klimatu.

Kroužky po kávě, pavučiny po whisce. Když vyschne whiska, zbudou po ní naproti tomu sítě barevných vláken, jakési pavučiny. Ty mají být pro každou značku charakteristické…

Přijít si pro smrt: být mrchožroutem je pro menší šelmy riskantní strategie. Větší predátoři pro ty menší celkově nejsou přínosem. K mršinám se velké šelmy často vracejí.

Věda a koronavirus

Brněnské laboratoře testují buněčnou imunitu proti COVID-19. Ze vzorků krve vyléčených pacientů budou vědci zjišťovat, jak se chová buněčná imunita v závislosti na průběhu onemocnění.

Robot pro biohazard laboratoře, mohl by pomoci i s koronavirem. Laborant založí zkumavky se vzorky, aktivuje systém a vše ostatní se už děje automaticky.

Pipetovací roboty pro testování vzorků na Covid-19. Projekt pomohl automatizovat značnou část postupu izolace virové RNA.

Antimikrobiální povrchy pro 3D výtisky. Mezi uvažované materiály patří třeba oxidy mědi, stříbro nebo alpaka. Takové povrchy lze pak i snáze dezinfikovat.

Pavel Houser

       

Komentáře