V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Proč vlastně kolem sebe nepozorujeme peer to peer sítě, ale spíše hierarchické systémy – ať už jde o mozek, dopravní infrastrukturu, fungování firem či proteinů nebo i Internet? Podle všeho za tím stojí náklady na konektivitu. Různé systémy mají ovšem různé vlastnosti, speciálně otázkou je, co z toho vyvodit třeba pro vývoj umělé inteligence, neuronových sítí apod.
Připraveny byly uhlíkové nanotyčky, které reagují na vlhkost okolí. Fungují ovšem antiintuitivně, při překročení určitého prahu vlhkosti okolí vodu nejen dále nepohlcují (to by bylo normální vyčerpání kapacity), ale naopak skokově vytlačují. K čemu by se tento jev dal využít? Třeba textilie, která se po určitém zapocení automaticky vysuší (přemění vodu na páru). Nebo snad pro čerpání vody či rozdělování kapalných směsí?
Asi nejvýznamnější Hawkingova předpověď, tedy záření černých děr, prý byla potvrzena – ovšem ve velmi simulované podobě, kdy namísto černé díry máme rychle proudící kapalinu a namísto částic vznikajících na horizontu černé díry pak provázané fonony (kvazičástice zvuku). Jak to celé funguje, co si o tom myslet? Dočká se Hawking Nobelovy ceny za fyziku, která se uděluje za experimentálně potvrzené teorie?
Představen byl nový systém pro vzdálenou kontrolu potrubí nebo i hranic, vyvíjený na VUT Brno. Pomocí vláken uložených pod zemí zaznamenává mechanické vzruchy. Systém se už na Moravě testuje, detekční kabely se pokládají do hloubky 1,5 metru (kompromis: přesnost vs. ochrana před výkopy) a detekce mechanických poruch má zatím přesnost kolem 100 metrů. Ve vývoji je i software, který dokáže určit původ zvuku. Podrobnosti.
Žraloci a rejnoci dokáží velmi citlivě vnímat elektromagnetické pole. Dělají to díky speciálnímu rosolu ve své kůži. Tato látka je unikátní tím, že má oproti jiným biologickým materiálům obrovskou elektrickou vodivost (vodíkových kationtů, ne elektronů). Budeme na tomto základě třeba schopni vyrábět nová čidla umístěná uvnitř živých organismů?
Další systém pro samořízené automobily vyvíjejí společně Mobileye a Delphi Automotive.
Aparaturu umožňující 3D tisk buněk přímo na Petriho misku uvedli do provozu na Univerzitě Komenského v Bratislavě.
Intel připravuje novou generaci procesorů Xeon Phi (Knights Mill), měly by najít uplatnění především v aplikacích umělé inteligence a obsahovat vylepšenou podporu pro strojové učení.
Nový software z ČVUT automaticky vytváří věrohodně působící ruční malby. Aplikace StylIt vychází z 3D modelu a stylu kresby konkrétního výtvarníka.
Pavel Houser
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz