Týden na ScienceMag.cz: Umělá inteligence šokovala matematiky, vyřešila Erdősův problém

Webbův dalekohled objevil černou díru starší než její galaxie. Největší černé díry nevznikly obvyklým způsobem. Odříznutý kousek mořské okurky odmítl zemřít.

Největší černé díry nevznikly obvyklým způsobem

Nejhmotnější černé díry ve vesmíru, detekovány díky gravitačním vlnám, nevznikly přímo z kolabujících hvězd, vyplývá z nové studie. Mezinárodní tým vědců tvrdí, že tyto obří objekty se naopak formují prostřednictvím série opakovaných a extrémně násilných srážek ve velmi hustých hvězdokupách. … Již delší dobu existuje hypotéza stanovující pro černé díry vzniklé přímo z hvězd zakázaný rozsah hmotnosti.

Umělá inteligence šokovala matematiky, vyřešila Erdősův problém

Společnost OpenAI se pochlubila, že jeden z jejích interních modelů umělé inteligence našel protipříklad ke slavné domněnce, kterou v roce 1946 vyslovil legendární maďarský matematik Paul Erdős. Kanadský matematik Daniel Litt popsal úspěch OpenAI jako „první výsledek vytvořený autonomně umělou inteligencí, který mi připadá zajímavý sám o sobě“.

Webbův dalekohled objevil černou díru starší než její galaxie

Co vzniklo dříve, galaxie, nebo černá díra v jejím středu? Jistě to nevíme, ale logika říká, že to měla být galaxie. Nyní výzkumníci pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba objevili jasné důkazy o tom, že některé supermasivní černé díry byly obrovské již od počátku, vznikly bez fáze kolapsu hvězdy a bez výrazně hmotnější hostitelské galaxie, která by živila jejich růst.

Podivné větry přinášejí dosud nejjasnější náznaky magnetické aktivity u exoplanet

Skupina astronomů objevila dosud nejpřesvědčivější důkaz, že některé planety mimo naši sluneční soustavu mohou být magnetické. S využitím dalekohledu VLT (Very Large Telescope) ESO a dalekohledu Gemini North vědci změřili rychlosti větru na sedmi velmi horkých exoplanetách podobných Jupiteru. Pozorování odhalila, že větry na těchto planetách jsou s největší pravděpodobností řízeny magnetickými poli…

Krátce

Ozempic a další agonisté GLP-1 zpomalují některé rakoviny. Data ukazují, že agonisté receptoru GLP-1 mohou snížit pravděpodobnost metastáze některých druhů rakoviny, konkrétně plic, prsu, tlustého střeva a jater. Kromě toho byla exprese receptoru GLP-1 (GLP-1R) spojena i s celkovým přežitím.

Počátky zemědělství a koexistence neolitiků s mezolitiky. Doklady takové paralelní existence dvou subsistenčně odlišných komunit přinesl nedávno paleoenvironmentální výzkum zaniklých postglaciálních jezer na Třeboňsku . (úryvek z knihy Jan Turek: První Evropané. Archeologie počátků evropské identity)

Odříznutý kousek mořské okurky odmítl zemřít. Vědci: „Je to jako u ještěrky, která ztratí ocas. Víme, že některým ještěrkám dorostou nové ocasy; my se zabýváme tím, zda z ocasu může vyrůst nová ještěrka.“ Vzhledem k absenci úst se zdá, že buňky získávají živiny absorpcí aminokyselin rozpuštěných v mořské vodě.

Robotické operace žlučníku chirurgům dávají nové možnosti. Chirurg sedí u ovládací konzole, sleduje obraz z kamery a jemnými pohyby rukou řídí robotická ramena s nástroji zavedenými do břišní dutiny.

Revoluce v operacích páteře. FNMH nyní přináší výrazný posun v léčbě těchto obtíží a jako první pracoviště v České republice zavádí moderní biportální endoskopickou operativu páteře v kombinaci s plazmovou ablací.

Superpočítače pomáhají lépe pochopit pohyb černých děr. Autoři se zaměřili na jev zvaný dynamické tření, při němž okolní hmota, například hvězdy nebo temná hmota, zpomaluje pohyb černé díry podobně jako odpor prostředí brzdí pohyb tělesa.

Když se buněčný kopírovací stroj zasekne: vědci odhalují skrytý zdroj poškození DNA. Během aktivního kopírování DNA se může nově vznikající RNA přichytit zpět k DNA a vytvořit abnormální hybridní struktury.

Klíšťata umí víc, než jsme si mysleli. Nová studie ukazuje, že klíště obecné (Ixodes ricinus) je schopno samo vytvářet kyselinu sialovou – molekulu, která je dosud spojována především s buňkami obratlovců včetně člověka.

Nový algoritmus pomáhá vědcům omezit agregaci proteinů. Algoritmus založený na strojovém učení je určen pro rychlou a spolehlivou detekci „lepivých“ oblastí, které způsobují agregaci proteinů. Jejich identifikace umožňuje vědcům navrhnout změny v těchto oblastech tak, aby zabránili slepování proteinů…

Výzkum fotosyntézy může pomoci zemědělství čelit klimatické změně. Fotosyntetický aparát se během evoluce opakovaně adaptoval na extrémní podmínky.

Hmyzem roku 2026 je kudlanka nábožná. Kudlanka nábožná je doposud jediným zástupcem kudlanek, který se trvale vyskytuje v ČR. To se však může snadno změnit, protože se Evropou šíří další druhy, které již doslova klepou na dveře Česka.

Kovové implantáty pacientům na míru. Vytisknout kovový implantát podle CT snímku konkrétního pacienta. Upravit jeho povrch tak, aby jím lépe prorůstala kost. A zároveň z něj v místě operace postupně uvolňovat léčiva.