Týden na ScienceMag.cz: Že by za Fermiho paradox mohla umělá inteligence?

10. 11. 2024 | Redakce | Různé | 2556×

Matematiku a přírodní vědu prý spojuje stejná role náhodných procesů a pravděpodobnosti. Opice, Shakespeare a Rossův–Littlewoodův paradox. Vědci odhalili původ meteoritů dopadajících na Zemi.

Matematiku a přírodní vědu prý spojuje stejná role náhodných procesů a pravděpodobnosti

Rozpadne se určitý atom tritia do určité doby? Podle současné (přírodo)vědy by se tato otázka týkající se fyzikálních jevů měla zodpovědět výběrem vzorku z rozdělení pravděpodobnosti, což je proces ne nepodobný roztočení rulety nebo hodu kostkou. Článek publikovaný ve Foundations of Physics však naznačuje, že totéž by mohlo platit i pro otázku týkající se matematických jevů, dokonce i pro tak prozaickou otázku, jako je „kolik je 2+2?“.

Že by za Fermiho paradox mohla umělá inteligence?

Navrhli další odpověď na otázku „Kde tedy všichni jsou“ a Fermiho paradox: nová studie podezírá z „mlčení vesmíru“ umělou inteligenci. Mohla by právě ta představovat úzké hrdlo, faktor který zničí civilizace ještě předtím, než stihnou dospět do kosmického měřítka a šířit se vesmírem? Koncept označovaný jako Velký filtr by údajně mohl vysvětlit, proč pátrání po mimozemské inteligenci typu SETI zatím neodhalilo stopy vyspělých technických civilizací.

Vědci odhalili původ meteoritů dopadajících na Zemi

Meteority jsou způsobem, jakým nám vesmír dává o sobě vědět. Z radiometrických měření meteoritů víme, že se Slunce utvořilo z plynu přesně před 4,567 miliardami let a že pouhé dva milióny let poté se z prachu utvářel meteoritický materiál. Jedná se o období ještě před vznikem Země. Tento materiál se zachoval do dnešních dnů v podobě asteroidů obíhajících okolo Slunce. Astrometrická měření prozrazují, že se jejich oběžné dráhy kříží a jednou za několik miliónů let tak dochází ke srážkám desetikilometrových těles. Asteroidy se při nich tříští a jejich úlomky pak obíhají okolo Slunce samostatně jako meteoroidy. Některé z nich dopadají na Zemi jako meteority.

Opice, Shakespeare a Rossův–Littlewoodův paradox

O tom, jak je těžké se vypořádat s nekonečny? Je 11 hodin, vezmete vázu a hodíte do ní 10 kuliček a 1 odeberete. V půl dvanácté uděláte totéž. Ve ¾ na dvanáct zase. Interval vždy zkrátíte na polovinu. Kolik kuliček bude ve váze v poledne? Tedy těch úkonů „vhodit/vytáhnout“ bude provedeno nekonečně.

Krátce

Dopad obřího meteoritu mohl kdysi dávno životu spíše pomoci. Před asi 3,26 miliardami let došlo k impaktu obřího meteoritu, tzv. událost S2, jejíž stopy jsou dodnes patrné v oblasti Barberton Greenstone v Jihoafrické republice.

Pevatron: V centru Mléčné dráhy vystopovali rekordně silné záření gama. Na observatoři HAWC (High-Altitude Water Cherenkov), která se nachází na mexické hoře Sierra Negra, se vědcům podařilo nahlédnout do extrémní oblasti vesmíru. Pozoroval ultraenergetické záření gama o síle více než 100 teraelektronvoltů.

Každá fobie sídlí v mozku jinde a funguje odlišně. Někdo má strach z výšek, někdo z pavouků, jiný se děsí představy projevu na veřejnosti. Dlouhou dobu se předpokládalo, že všechny tyto fobie jsou si nějak podobné, realizují se v mozku prostřednictvích obdobných scénářů.

Titan má mít tlustou kůru metanového hydrátu. A co by z toho mohlo vyplývat pro eventuální místní život? Snad větší šance, protože podpovrchový oceán bude teplejší…

Polární dinosauři nebyli větší. Vlci žijící na dalekém severu jsou mohutnější než jejich kolegové z mírného pásma. Má to nespornou logiku, vztah mezi povrchem a objemem těla a z toho vyplývající schopnost se zahřát atd. Jedná ale opravdu o obecné pravidlo?

Evoluce chůze: bolestné kompromisy. Po dvě třetiny historie homininů (před šesti až dvěma miliony let) naši předci, bratranci a jiní příbuzní právem preferovali hybridní řešení: život na stromech, aby se chránili před predátory. (úryvek z knihy Telmo Pievani: Přírodopis nedokonalosti)

Objev rychlokluzní magnetické rekonexe. Vědci objevili dlouho předpovězenou rychlokluznou magnetickou rekonexi projevující se extrémně rychlým pohybem zjasnění ve slunečních erupcích s rychlostmi až 2600 km/s.

Protein HelD: Jak bakterie unikají před účinky antibiotik. Pomocí pokročilé kryogenní elektronové mikroskopie a biochemických přístupů se podařilo popsat, jakým způsobem se mykobakterie brání proti antibiotiku rifampicin.

Klíčové rysy vývoje hlavy obratlovců mají svůj původ u společného předka. Kopinatci, bezlebeční, jsou malí, protáhlí, rybám podobní mořští živočichové, blízce příbuzní obratlovcům. Jsou velmi zajímaví pro evoluční biologii, protože poskytují vhled do rané evoluce strunatců…

Nový snímek ESO zachytil na obloze temného vlka. Evropská jižní observatoř (ESO) zveřejnila halloweenský strašidelně nádherný snímek temné mlhoviny, která vytváří iluzi vlčí siluety na barevném vesmírném pozadí.

Jeden z úseků chybějící části Pražského okruhu býval kdysi pohřebištěm. Velmi důležitým nálezem je 11 komorových hrobů ze starší doby železné neboli halštatské.

Česká elektronická knihovna v novém, využívá i umělou inteligence. Ve spolupráci s týmem Katedry aplikované matematiky FIT ČVUT byl shromážděný materiál zpracován za využití AI technologií. Strojová analýza umožnila například seskupování básní s podobnými motivy do tzv. shluků.

Záhada papouščích barev rozluštěna. Už na konci 19. století bylo jasné, že barviva v peří papoušků jsou odlišná od všech ostatních červených a žlutých pigmentů vyskytujících se v peří ptáků či srsti jiných zvířat. Dostala proto svá vlastní pojmenování.

       

Komentáře