Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Americká technologická společnost Apple uskuteční v USA další investice ve výši sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Oznámil to ve středu šéf firmy Tim Cook při setkání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump zároveň oznámil záměr zavést stoprocentní clo na polovodiče z dovozu.
Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
OpenAI zpřístupnila (en) nové nenáročné otevřené jazykové modely gpt-oss (gpt-oss-120b a gpt-oss-20b). Přístupné jsou pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána RC verze openSUSE Leap 16. S novým instalátorem Agama, Xfce nad Waylandem a SELinuxem.
Google Chrome 139 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 139.0.7258.66 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 12 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. S verzí 139 přestal být podporován Android 8.0 (Oreo) a Android 9.0 (Pie).
a zase jedno KDE 4.3
KDE 4.3
fluxbox, conky, adesklets
ntb>> debian lenny
Nic
Rpg desktop
Když ho miluješ, není co řešit
Po řadě experimentů zase jednou rozvržení, které se u mne nějaký čas ohřeje. Dolů možná ještě přijde nějaké Conky, ale to až budu mít víc času.
Tiskni
Sdílej:
Chybějí stable repositosy? Jak to myslíš? Stable repo jsou [base], [extra], [community] a testovací jsou [testing] a [community-testing]. Tedy stable repozitáře jsou, na všech počítačích o které se starám mám stable a svůj notebook mám testing, tak odchytím většinu chyb a komplikací, které mohou vzniknout při aktualizacích, doma a nemusím to řešit u někoho např. na pomalém připojení nebo v časové tísni apod. Jestli myslíš to, že má rolling-update a nemá klasické cykly zmrazování -> vydávání -> údržba, tak to myslím ničemu nevadí (na distrech s pevným vývojovým cyklem pak lidé instalují backporty a balíky z nepodporovaných zdrojů, což kolikrát dělá bordel ještě větší) a považuji to spíše za výhodu - pokud provedu aktualizaci pěti balíků a něco se rozbije, mnohem snáz se hledá a řeší chyba než po aktualizaci celého systému. Rolling updates mají v Archu vyřešeny docela pěkně, v testing repozitářích se občas něco hádá nebo nefunguje (řeší downgrade postiženého balíku, oprava vyjde obvykle v řádu hodin až dnů), ve stable jsem se už dlooouho s žádným problémem nesetkal. AUR je taky skvělá věc, místo defaultního Pacmana používám nadstavbu Yaourt, s ním je instalace z AURu úplně triviální, snažím se mít toho z AURu minimum, ale je tam spousta zajímavých věcí, lze tak jednoduše nainstalovat různé "exotické" programy, vývojové alfa a beta verze, firmwary a uzavřené ovladače... AUR ušetří spoustu času. KDE 4.4 funguje asi tak jako jinde, stabilní, docela svižné, slibované novinky fungují (alespoň co jsem zkoušel), když nějaký program zlobí, zpravidla pomůže smazat jeho konfigurák, při dalším spuštění si vytvoří nový, tedy totéž co na většině ostatních distribucí. Na KDE mi spousta věcí vadí a pár věcí chybí, ale holt je to z mého pohledu pořád nejpoužitelnější desktopové prostředí...
) a neobsahuje skoro nic. Vše je nutno doinstalovat, Xorg, ovladače, desktopové prostředí...cups, alsu apod. Udělal jsem si takový seznam obvykle instalovaných balíků a skupin, a věru když Arch někam instaluji, bez seznamu bych určitě na něco zapomněl Na Archu se mi líbí, že je to v jádru velice jednoduché a přímočaré distro, když je něco rozbité, oprava většinou není žádná alchymie a věci fungují "předvídatelně". Wiki je dobrá, není-li problém angličtina, v začátcích hodně pomůže.
Přes testing repozitáře nejde všechen software, něco jde rovnou do stable. Přes testing obvykle jdou balíky, které...potřebují otestovat Tzn. jednak různé betaverze a pak velké věci (nedávno bylo kvůli novým verzím knihoven libpng a libjpg nutno překompilovat půl systému, mouchy se vychytávaly v testingu) a důležité věci (kernel, gcc, nízkoúrovňové nástroje). Není pravidlem, že by se ve stable neobjevovaly betaverze, třeba K3B pro KDE4 je tam už snad od alfy (finálka myslím není dodnes dostupná, takže taky jak jinak). Před chybami v programech tě stable také neochrání, Arch používá vanilla verze programů, testing slouží spíš pro odzkoušení věcí, které mají vazby na mnoho jiných věcí a mohly by v nové verzi s něčím kolidovat nebo něco rozbít (třeba jen kvůli tomu, že jiný program potřebuje rekompilaci proti nové verzi).
Prakticky - na stable strojích jsem krom experimentů s KMS na ATI kartách (je ještě docela zabugované a defaultně zakázané) neměl žádný problém, na mém testing notebooku se občas něco hádá, ale od toho testing je - za poslední cca. rok mi nešel spustit OpenOffice kvůli té aktualizaci libjpg/libpng (řeší downgrade zpět dokud to neopraví nebo instalace go-openoffice /fork/), experimenty s ATI/KMS a občas se něco pohádá při aktualizacích, řeší to force instalace nebo přeskočení kontroly závislostí. Ale stable je fakt prakticky bez problému.
AUR a mallware - ano, to riziku tam je a bude, před instalací si můžeš prohlédnout pkgbuild soubor, odkud se budou stahovat zdrojáky a co že se to bude všechno dělat, nebo se orientovat podle hlasů ostatních uživatelů, i když to je ošemetné. Mám z AURu jen pár věcí, vesměs jsou to binárky (Skype, Opera, VirtualBox) sosané z oficiálních webů programu, nebo pro Chromium, než se objevilo v [community], se sosal .deb balíček, už nevím odkud, pro plus mínus ověření důvěryhodnosti zdroje zkrátka stačí okouknout ten pkgbuild.
Balíků je v Archu spousty, bez AURu to na Debian asi nemá, ale s AURem mám vše co potřebuji - z AURu mám v tento moment Audiokonverter, Skype, Wine (pro 64bit bohužel není v ofic repu), Winetricks, Broadcom-wl (uzavřený ovladač pro bezdrátovou síťovku), Codecs (nesvobodné kodeky), Esmska, Opera (kvůli licenci není v ofic repu), Synaptiks, VirtualBox, Webkit-kpart, Yaourt a pár věcí kolem dekorací oken pro KDE apod. - a to si myslím, že toho mám z AURu dost.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz