Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 26.05. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Český stát by v budoucnu mohl provozovat vlastní alternativu ke komunikačním aplikacím typu WhatsApp, Signal, Telegram, Facebook Messenger a podobně. Cílem je zajistit bezpečnou datovou komunikaci pro stát a jeho důležité subjekty, jako jsou bezpečnostní složky, ministerstva a další organizace.
Už za týden, ve čtvrtek 4. června, se v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích uskuteční další konference věnovaná tématům spojeným s IPv6 - Den IPv6. Program akce a registrační formulář jsou k dispozici na webu akce. Kapacita konference je omezená, proto organizátoři doporučují, aby se vážní zájemci přihlásili včas (k dnešnímu dni zbývá přibližně 30 volných míst). Konferenci Den IPv6 2026 organizují i letos společně sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Zařízení Steam Deck OLED bylo znovu naskladněno, ale vlivem rostoucích cen pamětí a úložišť má novou, vyšší cenovku. Steam Deck OLED 512 GB stojí nově 779 EUR (stál 569 EUR) a Steam Deck OLED 1 TB stojí 919 EUR (stál 679 EUR). Samotné zařízení se nijak nezměnilo a nové ceny tedy pouze odráží aktuální náklady na komponenty a další globální logistické výzvy, se kterými se potýká celá branže.
Český telekomunikační úřad zahajuje novou etapu využívání vysokofrekvenčního rádiového spektra v pásmu 26 GHz. Toto pásmo bude od 1. 7. 2026 otevřeno pro provoz moderních bezdrátových sítí, zejména sítí páté generace (5G), pevných bezdrátových přístupových sítí (FWA) a lokálních či průmyslových sítí určených například pro výrobní areály, logistická centra nebo technologické kampusy. Současně s otevřením pásma 26 GHz přistoupil ČTÚ ke zpřístupnění informací o využívání rádiových kmitočtů v tomto pásmu.
Logitech představil myš Signature Comfort Plus M850 L s polstrovanou opěrkou dlaně pro větší pohodlí a sadu s touto myší a klávesnicí s integrovanou opěrkou dlaní Signature Comfort Plus Combo MK880.
Gaël Duval se rozepsal o novinkách a plánech Murena a /e/OS. Počet uživatelů telefonů Murena a mobilního operačního systému /e/OS bez aplikací a služeb od Googlu se blíží 100 000. Ambicí je, aby se /e/OS stal třetí mobilní platformou v Evropě i na světě, s potenciálem dostat se i na PC. Blíží se vydání nové verze 4 s funkcemi zálohování a obnova, import e-mailů z Gmailu a rozpoznávání hlasu. Murena Workspace přinese videohovory, elektronický podpis a správu zařízení (MDM).
Dnes a zítra probíhá Ubuntu Summit 26.04. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze na YouTube. Úvodní slovo měli Mark Shuttleworth a Jon Seager.
Po řadě experimentů zase jednou rozvržení, které se u mne nějaký čas ohřeje. Dolů možná ještě přijde nějaké Conky, ale to až budu mít víc času.
Tiskni
Sdílej:
Chybějí stable repositosy? Jak to myslíš? Stable repo jsou [base], [extra], [community] a testovací jsou [testing] a [community-testing]. Tedy stable repozitáře jsou, na všech počítačích o které se starám mám stable a svůj notebook mám testing, tak odchytím většinu chyb a komplikací, které mohou vzniknout při aktualizacích, doma a nemusím to řešit u někoho např. na pomalém připojení nebo v časové tísni apod. Jestli myslíš to, že má rolling-update a nemá klasické cykly zmrazování -> vydávání -> údržba, tak to myslím ničemu nevadí (na distrech s pevným vývojovým cyklem pak lidé instalují backporty a balíky z nepodporovaných zdrojů, což kolikrát dělá bordel ještě větší) a považuji to spíše za výhodu - pokud provedu aktualizaci pěti balíků a něco se rozbije, mnohem snáz se hledá a řeší chyba než po aktualizaci celého systému. Rolling updates mají v Archu vyřešeny docela pěkně, v testing repozitářích se občas něco hádá nebo nefunguje (řeší downgrade postiženého balíku, oprava vyjde obvykle v řádu hodin až dnů), ve stable jsem se už dlooouho s žádným problémem nesetkal. AUR je taky skvělá věc, místo defaultního Pacmana používám nadstavbu Yaourt, s ním je instalace z AURu úplně triviální, snažím se mít toho z AURu minimum, ale je tam spousta zajímavých věcí, lze tak jednoduše nainstalovat různé "exotické" programy, vývojové alfa a beta verze, firmwary a uzavřené ovladače... AUR ušetří spoustu času. KDE 4.4 funguje asi tak jako jinde, stabilní, docela svižné, slibované novinky fungují (alespoň co jsem zkoušel), když nějaký program zlobí, zpravidla pomůže smazat jeho konfigurák, při dalším spuštění si vytvoří nový, tedy totéž co na většině ostatních distribucí. Na KDE mi spousta věcí vadí a pár věcí chybí, ale holt je to z mého pohledu pořád nejpoužitelnější desktopové prostředí...
) a neobsahuje skoro nic. Vše je nutno doinstalovat, Xorg, ovladače, desktopové prostředí...cups, alsu apod. Udělal jsem si takový seznam obvykle instalovaných balíků a skupin, a věru když Arch někam instaluji, bez seznamu bych určitě na něco zapomněl
Na Archu se mi líbí, že je to v jádru velice jednoduché a přímočaré distro, když je něco rozbité, oprava většinou není žádná alchymie a věci fungují "předvídatelně". Wiki je dobrá, není-li problém angličtina, v začátcích hodně pomůže.
Přes testing repozitáře nejde všechen software, něco jde rovnou do stable. Přes testing obvykle jdou balíky, které...potřebují otestovat
Tzn. jednak různé betaverze a pak velké věci (nedávno bylo kvůli novým verzím knihoven libpng a libjpg nutno překompilovat půl systému, mouchy se vychytávaly v testingu) a důležité věci (kernel, gcc, nízkoúrovňové nástroje). Není pravidlem, že by se ve stable neobjevovaly betaverze, třeba K3B pro KDE4 je tam už snad od alfy (finálka myslím není dodnes dostupná, takže taky jak jinak). Před chybami v programech tě stable také neochrání, Arch používá vanilla verze programů, testing slouží spíš pro odzkoušení věcí, které mají vazby na mnoho jiných věcí a mohly by v nové verzi s něčím kolidovat nebo něco rozbít (třeba jen kvůli tomu, že jiný program potřebuje rekompilaci proti nové verzi).
Prakticky - na stable strojích jsem krom experimentů s KMS na ATI kartách (je ještě docela zabugované a defaultně zakázané) neměl žádný problém, na mém testing notebooku se občas něco hádá, ale od toho testing je - za poslední cca. rok mi nešel spustit OpenOffice kvůli té aktualizaci libjpg/libpng (řeší downgrade zpět dokud to neopraví nebo instalace go-openoffice /fork/), experimenty s ATI/KMS a občas se něco pohádá při aktualizacích, řeší to force instalace nebo přeskočení kontroly závislostí. Ale stable je fakt prakticky bez problému.
AUR a mallware - ano, to riziku tam je a bude, před instalací si můžeš prohlédnout pkgbuild soubor, odkud se budou stahovat zdrojáky a co že se to bude všechno dělat, nebo se orientovat podle hlasů ostatních uživatelů, i když to je ošemetné. Mám z AURu jen pár věcí, vesměs jsou to binárky (Skype, Opera, VirtualBox) sosané z oficiálních webů programu, nebo pro Chromium, než se objevilo v [community], se sosal .deb balíček, už nevím odkud, pro plus mínus ověření důvěryhodnosti zdroje zkrátka stačí okouknout ten pkgbuild.
Balíků je v Archu spousty, bez AURu to na Debian asi nemá, ale s AURem mám vše co potřebuji - z AURu mám v tento moment Audiokonverter, Skype, Wine (pro 64bit bohužel není v ofic repu), Winetricks, Broadcom-wl (uzavřený ovladač pro bezdrátovou síťovku), Codecs (nesvobodné kodeky), Esmska, Opera (kvůli licenci není v ofic repu), Synaptiks, VirtualBox, Webkit-kpart, Yaourt a pár věcí kolem dekorací oken pro KDE apod. - a to si myslím, že toho mám z AURu dost.