Všem vše nejlepší do nového roku 2026.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.60. Vyzkoušet lze online demo.
Daniel Stenberg na svém blogu informuje, že po strncpy() byla ze zdrojových kódů curlu odstraněna také všechna volání funkce strcpy(). Funkci strcpy() nahradili vlastní funkcí curlx_strcopy().
Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Po řadě experimentů zase jednou rozvržení, které se u mne nějaký čas ohřeje. Dolů možná ještě přijde nějaké Conky, ale to až budu mít víc času.
Tiskni
Sdílej:
Chybějí stable repositosy? Jak to myslíš? Stable repo jsou [base], [extra], [community] a testovací jsou [testing] a [community-testing]. Tedy stable repozitáře jsou, na všech počítačích o které se starám mám stable a svůj notebook mám testing, tak odchytím většinu chyb a komplikací, které mohou vzniknout při aktualizacích, doma a nemusím to řešit u někoho např. na pomalém připojení nebo v časové tísni apod. Jestli myslíš to, že má rolling-update a nemá klasické cykly zmrazování -> vydávání -> údržba, tak to myslím ničemu nevadí (na distrech s pevným vývojovým cyklem pak lidé instalují backporty a balíky z nepodporovaných zdrojů, což kolikrát dělá bordel ještě větší) a považuji to spíše za výhodu - pokud provedu aktualizaci pěti balíků a něco se rozbije, mnohem snáz se hledá a řeší chyba než po aktualizaci celého systému. Rolling updates mají v Archu vyřešeny docela pěkně, v testing repozitářích se občas něco hádá nebo nefunguje (řeší downgrade postiženého balíku, oprava vyjde obvykle v řádu hodin až dnů), ve stable jsem se už dlooouho s žádným problémem nesetkal. AUR je taky skvělá věc, místo defaultního Pacmana používám nadstavbu Yaourt, s ním je instalace z AURu úplně triviální, snažím se mít toho z AURu minimum, ale je tam spousta zajímavých věcí, lze tak jednoduše nainstalovat různé "exotické" programy, vývojové alfa a beta verze, firmwary a uzavřené ovladače... AUR ušetří spoustu času. KDE 4.4 funguje asi tak jako jinde, stabilní, docela svižné, slibované novinky fungují (alespoň co jsem zkoušel), když nějaký program zlobí, zpravidla pomůže smazat jeho konfigurák, při dalším spuštění si vytvoří nový, tedy totéž co na většině ostatních distribucí. Na KDE mi spousta věcí vadí a pár věcí chybí, ale holt je to z mého pohledu pořád nejpoužitelnější desktopové prostředí...
) a neobsahuje skoro nic. Vše je nutno doinstalovat, Xorg, ovladače, desktopové prostředí...cups, alsu apod. Udělal jsem si takový seznam obvykle instalovaných balíků a skupin, a věru když Arch někam instaluji, bez seznamu bych určitě na něco zapomněl
Na Archu se mi líbí, že je to v jádru velice jednoduché a přímočaré distro, když je něco rozbité, oprava většinou není žádná alchymie a věci fungují "předvídatelně". Wiki je dobrá, není-li problém angličtina, v začátcích hodně pomůže.
Přes testing repozitáře nejde všechen software, něco jde rovnou do stable. Přes testing obvykle jdou balíky, které...potřebují otestovat
Tzn. jednak různé betaverze a pak velké věci (nedávno bylo kvůli novým verzím knihoven libpng a libjpg nutno překompilovat půl systému, mouchy se vychytávaly v testingu) a důležité věci (kernel, gcc, nízkoúrovňové nástroje). Není pravidlem, že by se ve stable neobjevovaly betaverze, třeba K3B pro KDE4 je tam už snad od alfy (finálka myslím není dodnes dostupná, takže taky jak jinak). Před chybami v programech tě stable také neochrání, Arch používá vanilla verze programů, testing slouží spíš pro odzkoušení věcí, které mají vazby na mnoho jiných věcí a mohly by v nové verzi s něčím kolidovat nebo něco rozbít (třeba jen kvůli tomu, že jiný program potřebuje rekompilaci proti nové verzi).
Prakticky - na stable strojích jsem krom experimentů s KMS na ATI kartách (je ještě docela zabugované a defaultně zakázané) neměl žádný problém, na mém testing notebooku se občas něco hádá, ale od toho testing je - za poslední cca. rok mi nešel spustit OpenOffice kvůli té aktualizaci libjpg/libpng (řeší downgrade zpět dokud to neopraví nebo instalace go-openoffice /fork/), experimenty s ATI/KMS a občas se něco pohádá při aktualizacích, řeší to force instalace nebo přeskočení kontroly závislostí. Ale stable je fakt prakticky bez problému.
AUR a mallware - ano, to riziku tam je a bude, před instalací si můžeš prohlédnout pkgbuild soubor, odkud se budou stahovat zdrojáky a co že se to bude všechno dělat, nebo se orientovat podle hlasů ostatních uživatelů, i když to je ošemetné. Mám z AURu jen pár věcí, vesměs jsou to binárky (Skype, Opera, VirtualBox) sosané z oficiálních webů programu, nebo pro Chromium, než se objevilo v [community], se sosal .deb balíček, už nevím odkud, pro plus mínus ověření důvěryhodnosti zdroje zkrátka stačí okouknout ten pkgbuild.
Balíků je v Archu spousty, bez AURu to na Debian asi nemá, ale s AURem mám vše co potřebuji - z AURu mám v tento moment Audiokonverter, Skype, Wine (pro 64bit bohužel není v ofic repu), Winetricks, Broadcom-wl (uzavřený ovladač pro bezdrátovou síťovku), Codecs (nesvobodné kodeky), Esmska, Opera (kvůli licenci není v ofic repu), Synaptiks, VirtualBox, Webkit-kpart, Yaourt a pár věcí kolem dekorací oken pro KDE apod. - a to si myslím, že toho mám z AURu dost.