UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.3. Současně oznámila, že nadcházející větší vydání 24.04-2.0 bude mít modernější webový prohlížeč.
Ploopy po DIY trackballech či sluchátkách představuje nový externí DIY trackpoint se čtyřmi tlačítky Bean. Obsahuje snímač Texas Instruments TMAG5273, spínače Omron D2LS-21 a řadič RP2040, používá firmware QMK. Schémata jsou na GitHubu; sadu lze předobjednat za 69 kanadských dolarů (bez dopravy a DPH).
Mozilla před dvěma týdny na svém blogu oznámila, že díky Claude Mythos Preview bylo ve Firefoxu nalezeno a opraveno 271 bezpečnostních chyb. Včera vyšel na Mozilla Hacks článek s podrobnějšími informacemi. Z 271 bezpečnostních chyb mělo 180 chyb vysokou závažnost, 80 chyb střední závažnost a 11 chyb nízkou závažnost. Celkově bylo v dubnu ve Firefoxu opraveno 423 bezpečnostních chyb. Čísla CVE nemusí být přiřazována jednotlivým chybám. CVE-2026-6784 například představuje 154 bezpečnostních chyb.
Před týdnem zranitelnost Copy Fail. Dnes zranitelnost Dirty Frag. Běžný uživatel může na Linuxu získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na většině linuxových distribucí vydaných od roku 2017. Aktuálně bez oficiální záplaty a CVE čísla [oss-security mailing list].
Ačkoli je papež Lev XIV. hlavou katolické církve a stojí v čele více než miliardy věřících po celém světě, také on někdy řeší všední potíže. A kdo v životě neměl problémy se zákaznickou linkou? Krátce poté, co nastoupil do úřadu, musel papež se svou bankou řešit změnu údajů. Operátorka ale nechtěla uvěřit, s kým mluví, a Svatému otci zavěsila.
Incus, komunitní fork nástroje pro správu kontejnerů LXD, byl vydán ve verzi 7.0 LTS (YouTube). Stejně tak související LXC a LXCFS.
Google Chrome 148 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 148.0.7778.96 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Vypíchnout lze Prompt API (demo) pro přímý přístup k AI v zařízení. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 127 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Richard Hughes oznámil, že po společnostech Red Hat a Framework a organizacích OSFF a Linux Foundation, službu Linux Vendor Firmware Service (LVFS) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem, nově sponzorují také společnosti Dell a Lenovo. Do dnešního dne bylo díky LVFS provedeno více než 145 milionů aktualizací firmwarů od více než 100 různých výrobců na milionech linuxových zařízení.
Americké technologické společnosti Microsoft, Google a xAI souhlasily, že vládě Spojených států poskytnou přístup k novým modelům umělé inteligence (AI) před jejich uvedením na trh. Oznámila to americká vláda, která tak bude moci prověřit, zda modely nepředstavují hrozbu pro národní bezpečnost. Oznámení podtrhuje rostoucí obavy Washingtonu z rizik spojených s výkonnými AI systémy. Americké úřady chtějí v rámci předběžného přístupu
… více »Společnost Valve zveřejnila (GitLab) nákresy ovladače Steam Controller a puku. Pro všechny, kdo by jej chtěli hacknout nebo modifikovat, případně pro ně navrhnout nějaké příslušenství. Pod licencí Creative Commons (CC BY-NC-SA 4.0).
Po řadě experimentů zase jednou rozvržení, které se u mne nějaký čas ohřeje. Dolů možná ještě přijde nějaké Conky, ale to až budu mít víc času.
Tiskni
Sdílej:
Chybějí stable repositosy? Jak to myslíš? Stable repo jsou [base], [extra], [community] a testovací jsou [testing] a [community-testing]. Tedy stable repozitáře jsou, na všech počítačích o které se starám mám stable a svůj notebook mám testing, tak odchytím většinu chyb a komplikací, které mohou vzniknout při aktualizacích, doma a nemusím to řešit u někoho např. na pomalém připojení nebo v časové tísni apod. Jestli myslíš to, že má rolling-update a nemá klasické cykly zmrazování -> vydávání -> údržba, tak to myslím ničemu nevadí (na distrech s pevným vývojovým cyklem pak lidé instalují backporty a balíky z nepodporovaných zdrojů, což kolikrát dělá bordel ještě větší) a považuji to spíše za výhodu - pokud provedu aktualizaci pěti balíků a něco se rozbije, mnohem snáz se hledá a řeší chyba než po aktualizaci celého systému. Rolling updates mají v Archu vyřešeny docela pěkně, v testing repozitářích se občas něco hádá nebo nefunguje (řeší downgrade postiženého balíku, oprava vyjde obvykle v řádu hodin až dnů), ve stable jsem se už dlooouho s žádným problémem nesetkal. AUR je taky skvělá věc, místo defaultního Pacmana používám nadstavbu Yaourt, s ním je instalace z AURu úplně triviální, snažím se mít toho z AURu minimum, ale je tam spousta zajímavých věcí, lze tak jednoduše nainstalovat různé "exotické" programy, vývojové alfa a beta verze, firmwary a uzavřené ovladače... AUR ušetří spoustu času. KDE 4.4 funguje asi tak jako jinde, stabilní, docela svižné, slibované novinky fungují (alespoň co jsem zkoušel), když nějaký program zlobí, zpravidla pomůže smazat jeho konfigurák, při dalším spuštění si vytvoří nový, tedy totéž co na většině ostatních distribucí. Na KDE mi spousta věcí vadí a pár věcí chybí, ale holt je to z mého pohledu pořád nejpoužitelnější desktopové prostředí...
) a neobsahuje skoro nic. Vše je nutno doinstalovat, Xorg, ovladače, desktopové prostředí...cups, alsu apod. Udělal jsem si takový seznam obvykle instalovaných balíků a skupin, a věru když Arch někam instaluji, bez seznamu bych určitě na něco zapomněl
Na Archu se mi líbí, že je to v jádru velice jednoduché a přímočaré distro, když je něco rozbité, oprava většinou není žádná alchymie a věci fungují "předvídatelně". Wiki je dobrá, není-li problém angličtina, v začátcích hodně pomůže.
Přes testing repozitáře nejde všechen software, něco jde rovnou do stable. Přes testing obvykle jdou balíky, které...potřebují otestovat
Tzn. jednak různé betaverze a pak velké věci (nedávno bylo kvůli novým verzím knihoven libpng a libjpg nutno překompilovat půl systému, mouchy se vychytávaly v testingu) a důležité věci (kernel, gcc, nízkoúrovňové nástroje). Není pravidlem, že by se ve stable neobjevovaly betaverze, třeba K3B pro KDE4 je tam už snad od alfy (finálka myslím není dodnes dostupná, takže taky jak jinak). Před chybami v programech tě stable také neochrání, Arch používá vanilla verze programů, testing slouží spíš pro odzkoušení věcí, které mají vazby na mnoho jiných věcí a mohly by v nové verzi s něčím kolidovat nebo něco rozbít (třeba jen kvůli tomu, že jiný program potřebuje rekompilaci proti nové verzi).
Prakticky - na stable strojích jsem krom experimentů s KMS na ATI kartách (je ještě docela zabugované a defaultně zakázané) neměl žádný problém, na mém testing notebooku se občas něco hádá, ale od toho testing je - za poslední cca. rok mi nešel spustit OpenOffice kvůli té aktualizaci libjpg/libpng (řeší downgrade zpět dokud to neopraví nebo instalace go-openoffice /fork/), experimenty s ATI/KMS a občas se něco pohádá při aktualizacích, řeší to force instalace nebo přeskočení kontroly závislostí. Ale stable je fakt prakticky bez problému.
AUR a mallware - ano, to riziku tam je a bude, před instalací si můžeš prohlédnout pkgbuild soubor, odkud se budou stahovat zdrojáky a co že se to bude všechno dělat, nebo se orientovat podle hlasů ostatních uživatelů, i když to je ošemetné. Mám z AURu jen pár věcí, vesměs jsou to binárky (Skype, Opera, VirtualBox) sosané z oficiálních webů programu, nebo pro Chromium, než se objevilo v [community], se sosal .deb balíček, už nevím odkud, pro plus mínus ověření důvěryhodnosti zdroje zkrátka stačí okouknout ten pkgbuild.
Balíků je v Archu spousty, bez AURu to na Debian asi nemá, ale s AURem mám vše co potřebuji - z AURu mám v tento moment Audiokonverter, Skype, Wine (pro 64bit bohužel není v ofic repu), Winetricks, Broadcom-wl (uzavřený ovladač pro bezdrátovou síťovku), Codecs (nesvobodné kodeky), Esmska, Opera (kvůli licenci není v ofic repu), Synaptiks, VirtualBox, Webkit-kpart, Yaourt a pár věcí kolem dekorací oken pro KDE apod. - a to si myslím, že toho mám z AURu dost.