Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
mem=4G kernelu. Při zjišťování dostupné paměti RAM ale různé programy ukazovaly hodnotu pouze 3,74 GB.
Příklad výpisu z dmesg:
BIOS-provided physical RAM map: BIOS-e820: 0000000000000000 - 000000000009f800 (usable) BIOS-e820: 000000000009f800 - 00000000000a0000 (reserved) BIOS-e820: 00000000000f0000 - 0000000000100000 (reserved) BIOS-e820: 0000000000100000 - 00000000dfd78000 (usable) BIOS-e820: 00000000dfee0000 - 00000000dfee3000 (ACPI NVS) BIOS-e820: 00000000dfee3000 - 00000000dfef0000 (ACPI data) BIOS-e820: 00000000dfef0000 - 00000000dff00000 (reserved) BIOS-e820: 00000000f0000000 - 00000000f4000000 (reserved) BIOS-e820: 00000000fec00000 - 0000000100000000 (reserved) BIOS-e820: 0000000100000000 - 0000000120000000 (usable)Všimněte si, že north bridge prokládá úseky použitelné RAMky jinými úseky, do kterých jsou mapované různé IO funkce. A pokud správně koukám, v mapě zbyl i nějaký „vzduch”. Takže kus použitelné RAMky přeteče přes 4 GB. Shodou okolností to podle mého odpovídá tomu poslednímu úseku, tj. 0,5 GB od
0x100000000 výše. Podle mého, pokud Vy kernelu nastavíte strop na 4 GB, tak oříznete tu oblast fyzického adresního prostoru CPU, co je hardwarem mapována nad 4 GB, takže zůstane nevyužita.
Dokumentace kernelu je sice v tomto bodě dost mlhavá, mluví obvykle o „system memory”, takže není jasné, zda se mluví o RAMce nebo o „fyzickém adresním prostoru CPU“ (adresa určená piny A0-A35 v patici procesoru). Podle mého z této situace plyne, že kernelovým command-line argumentem mem=4G omezíte nikoli RAMku, ale fyzický adresní prostor.
Svého času jsem narazil na problém, že některé čipsety od Intelu, přestože podporují CPU s fyzickým adresním prostorem 36 bitů (ať už přes PAE nebo EM64T), mají z north bridge nadrátováno pouze 32 adresních bitů, takže de facto mrzačí fyzický adresní prostor CPU na 4 GB. Týká se to konkrétně jednoprocesorových čipsetů i915, i925 a i7221 (P4/LGA775). Tenhle problém se v úvodu zmíněné základní desky netýká (C2D a i965 umí 36 bitů), což ostatně dokazuje i BIOSem sdělená mapa e820 – u výše uvedených čipsetů nepřekročí hranici 4 GB neboli 0x100000000.
Dostal jsem tehdy od výrobce motherboardu jakési postarší PDFko od Intelu, které je dnes už spíše archivní (rok 2004), nicméně je značeno „Intel Confidential” a nikde na webu jsem ho nevygoogloval, takže si nedovolím ho zveřejnit, přestože je v podstatě neškodné. Nicméně přikládám alespoň tabulku, kde jsou hezky vidět různě velké kusy rezervovaného fyzického adresního prostoru.
Podle údajů z té tabulky bych řekl, že 512 MiB je zabráno převážně PCI a PCI-e config spacem. Řekl bych, že výše zmíněný čipset s adresním prostorem zachází ještě vcelku ohleduplně, s ohledem na to, že pro něj 4GB hranice nepředstavuje problém
Co s tím dál?
Pro mne z výše uvedeného plyne, že za tuto situaci možná nemůže hardware ani BIOS. (Přesto bych se zkusil podívat po novější verzi BIOSu, člověk nikdy neví. Může to mít nějakou vazbu na ACPI bugy při konfiguraci PCI apod.)
Kdo za to může: nevylučuji, že za to může kernelový ovladač nějakého PCI zařízení, který není 64bit ready, a sáhne v paměti někam, kam nemá. Nebo to teoreticky může být problém někde uvnitř nejintimnějších vnitřností Linuxu, v oblasti správy paměti a mapování PCI MMIO oblastí, PCI DMA apod. Tomu ale moc nevěřím… Nejsem natolik zběhlý v oblasti PCI, abych dokázal říct, jestli to může být třeba chybou hardwaru PCI periferie, která umí pouze 32bitovou adresaci DMA přenosů (přestože PCI i 32bitová už nějakou dobu umí 64bitovou adresaci, pomocí „dual address cycle”), zda vůbec Linux podporuje PCI DMA do „high memory” apod. Ona taky adresace PCI není 1:1 s adresací hostitele, opět je tam nějaké mapování, takže těžko říct, zda se tento druh chyby může uplatnit. Každopádně se zdá, že pokud kernelu vnutíte omezení na 32bitový fyzický adresní prostor, tak se mu hračky nerozkutálejí…
Pokud máte čas a náladu to trápit, zkusil bych možná:
irqpoll – šance, že za to můžou IRQčka, je poměrně malá, ale za vyzkoušení nic nedáte.
Dokument vytvořil: Filip Jirsák, 7.8.2007 13:53 | Poslední úprava: Käyttäjä 11133, 12.8.2007 13:44 | Další přispěvatelé: Filip Jirsák | Historie změn | Zobrazeno: 2069×
Tiskni
Sdílej: