Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Stejně jako u jiných hardwarových prostředků, je třeba v konfiguraci
virtuálního stroje vytvořit i virtuální síťové karty. Ty se pak pro
guest systém chovají jako skutečné síťové karty (u 32-bitových je to AMD
PCNet32 (modul ), u 64-bitových Intel Pro/1000 (modul
e1000
)). Jak jsou tato rozhraní připojena do sítě, záleží na zvoleném režimu virtuální síťové karty:
vmnet1
host
systému; tento segment je izolován od ostatních sítí. VMware poskytuje
(prostřednictvím vmnet1
) pro tento segment DHCP server.vmnet8
host
systému. VMware opět poskytuje (prostřednictvím vmnet8
)
pro tento segment DHCP server. Navíc ale umožňuje komunikaci mezi
tímto segmentem a zbytkem sítě pomocí překladu adres (maškarády),
takže nepoužíváme-li služby, se kterými si maškaráda neporadí (IPsec,
některé chatovací protokoly, VoIP), je guest systém de facto připojen k Internetu, je-li k němu připojen host systém.U bridged režimu je virtuální síťová karta jakoby připojena do stejného segmentu jako host systém, takže ji podle toho i konfigurujeme. Typicky nastavíme adresu ze stejného rozsahu jako pro host systém (nesmí být ale stejná). Možné, i když méně obvyklé, je i nastavení adresy pouze virtuální síťové kartě, ale ne "rodičovskému" rozhraní host systému.
U host only a NAT režimu máme dvě možnosti. Jednodušší je automatické
nastavení pomocí DHCP, pak ale nevíme předem, jakou adresu virtuální
rozhraní dostane. Pokud potřebujeme komunikaci navazovat pouze z
virtuálního stroje na fyzický (nebu u NAT dál do světa), nemusí nám to
vadit. Pokud potřebujeme navazovat i komunikaci z host systému na guest
systém, je vhodnější použít i v tomto případě statické nastavení.
Adresní rozsah a adresu host systému jsme buď nastavili ručně při
konfiguraci VMware, nebo je systém zvolil automaticky. Zjistit je můžeme
např. pomocí 'ip addr show dev vmnet1
' (resp.
vmnet8
).
Přestože má bridged rozhraní podstatnou výhodu, že můžeme komunikovat se zbytkem příslušného fyzického segmentu bez směrování přes host systém a používat tak např. i broadcast komunikaci nebo protokoly nezaložené na IP, má i jednu velmi zásadní nevýhodu. Guest a host systém spolu totiž mohou komunikovat pouze v případě, že je příslušná fyzická síťová karta někam připojena, ať už k druhému počítači nebo ke switchi či hubu. Pokud není připojena, nefunguje ani komunikace mezi guest a host systémem. Tento problém se netýká NAT a host only rozhraní, tam je komunikace možná i na zcela izolovaném počítači (i bez fyzických síťových karet).
dopsat informace o VMware teams a custom sítích
Dokument vytvořil: Michal Kubeček, 1.9.2007 14:36 | Poslední úprava: David Watzke, 11.6.2008 14:19 | Další přispěvatelé: Milan Vít, Michal Kubeček | Historie změn | Zobrazeno: 3271×
Tiskni Sdílej: