Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Dostal jsem zadarmo 24-jehličkovou tiskárnu IBM2391. Vypadá to , že bude rychlá.Má češtinu, kterou překódovávám pomocí iconv, tady problém není.
Problémem je, že tiskne schody:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
první řádek
druhý řádek
třetí řádek
Vím, že je to tím, že tiskárna chce znaky CR-LF, ale dostává jen LF, ale co s tím?
Jde to nějak ošetřit? Nebo nejde nějak přesvědčit iconv, aby překodovával konce řádek? Hledal jsem, leč neneašel...
Díky za každý nápad.
cat soubor | sed 's/$/\r\n/' > /dev/lp0. Ale dalo by se tisknout i přes GhostScript z čehokoliv, co umí postscript (TeX/dvips, Abiword/Gnumeric, KOffice, OpenOffice, MS Office ve Wine atd.).
No ony zrovna IBM tiskárny Ghostscriptem podporovány nejsou. To bych si asi pomocí a2ps poradil. IBM má vlastní balík pro Unixový tisk: OMNI, ale u něj mě straší editace xml souboru, kterým se řídí.
Jinak dík za typ, ale nefunguje to. Pořád schody a navíc to "opraví" před tím dobrou češtinu.
Tak se omlouvám, špatně jsem ten výpis prohlédl
Tiskne to sice schody, ale na konec řádku to přida rn
Čeština zůstane OK
sed 's/$/\r\n/' dělá opravdu z LF (0x0a) CR-LF (0x0d,0x0a). Možná pomůže ty dva znaky přehodit (\n\r). Češtinu by to kazit nemělo, ale je potřeba tam dát taky iconv. Ale kdo ví, co ta stará věc vyvádí. Nejstarší tiskárna, kterou jsem v Linuxu nastavoval, byla nějaká 24jehličková epsonka a tam šel Ghostscript.
16.10.2005 04:45
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
Není problm ve špatném nastavení formátu stránky? Že by měla nastavený dlouhý řádek a proto odřádkovala i na začátku nového? Mělo by to jít nastavit, stejně jako to CR+LF/LF ... jehličkové se kdysi takhle nastavovaly. Možná podržet vypínač a zapnout ji, případně někde v menu? Nastavoval jsem kdysi Epsony, Starky i Mannesmann Tally (12 let zpátky?). Pak taky pamatuju, že nějaké Panasonicy měly nastavování z počítače.
Jo, osobně si myslím, že u IBM mají tohle určitě vyřešené. Mám slíbenou originál dokumentaci, tak uvidíme.
Taky jsem se vyvstekal s pár jehličkama a skončilo to tím, že se vždycky musela zapnout někde nějaká emulace Epsonu nebo změna escape sekvence.
stím nastevením z počítače - to mívají Panasonici. Dá se toho hromada nastavit z panelu, ale třeba kódodování se dá nastavit jen z programu pro DOS nebo Win 3.1...
S tou češtinou - to jsem se upsal, ta je vpořádku po
cat soubor.txt| iconv -f iso8859-2 -t IBM852 > /dev/lp0je to OK, až na ty schody.
Dík za tipy.
Tiskni
Sdílej:
