O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Tusi nekdo jak na zmenu kurzoru v Xkach? Jde mi napr o to zmenit kurzor tak, aby misto hodinek se objevily takove ty kolecka jak jsem to videl v GNOME 
Docetl jsem se, ze jista cesta vede pres GDM, ale ja bych ho nerad instaloval.
Jde mi jen o zmenu kurzoru co nejsnazsi cestou
Diky
Zel jsem nenasel v nabidkach nic takoveho jak popisujes ty. To je prave to, jak jsem zminoval, ze to umi ty "vetsi" WM jako je GNOME nebo KDE. U WMakera prave tato moznost neni nebo nevim kde je 
Myslel jsem ze to je vlastnost tematu, ale na strankach nic o tom neni.
Tak dalsi vec co me napada je to, ze to je nekde v Xkach primo definovano, avsak netusim kde
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
~.icons/, kdysi jsem to tam natlačil a od té doby jsem zapoměl jak na to, takže jsem ten adresář zabalil a vystavil na netu aby sis ho mohl stáhnout a podívat se do něj... (tohle řešení bym mělo být nezávislé na WM, stačí mu k životu pouze Xka)
Tiskni
Sdílej:
