Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Pomerne dosť problémov som už v Linuxe vyriešil a teraz prišiel rad na sieť. Myslím že aj toto patrí k plnej výbave každého počítača a operačného systému.
Takže základné údaje: 2x notebook HP nx9020, na jednom booku Mandrake 10.1 a na druhom SuSE 10 Eval. Sieťová karta RTL-8139 na eth0, sieťový krížený kábel.
A k problému: Neviem rozbehať sieť medzi dvoma počítačmi cez sieťový kábel. Chcel by som zdieľať nejaký priečinok a kopírovať dáta z jedného disku na druhý. Pozeral som fórum aj všeličo skúšal, ale nie som ešte taký zdatný Linuxák a neviem sa s tým pohnúť z miesta. Vo Windowse som to v minulosti riešil klasicky cez Sprievodcu pridaním siete a Miesta v sieti.
ifconfig eth0 netmask 192.168.0.1 netmask 255.255.255.0
IP adresa musí být na obou počítačích samozřejmě rozdílná, ale ze stejného segmentu (stejná první tři čísla). Pokud jsou ovladače síťové karty zavedeny v jádře (očekával bych to), tak by síť už měla fungovat (zkusit ping 192.168.0.1
apod.)
Toto nastavení bude fungovat do doby, než vypneš PC (systém). Takže je třeba se poprat se startovacími skripty, aby to tak bylo nastálo. To ať ale poradí nějaký Mandrakista nebo Susista route add default gw x.x.x.x
, který nastaví IP adresu brány. Ale to snad není potřeba při propojení pouze dvou počítačů.
Kdybys náhodou chtěl "sdílet Internet", tak do vyhledávání zadej "NAT" ;)
Dneska se před ifconfig
a route
upřednostňuje příkaz ip
, ale já to s ním neumím ifconfig eth0 192.168.0.1 netmask 255.255.255.0
ip addr add 192.168.0.1/24 brd + dev eth0Ale vhodnější je samozřejmě nastavit to v odpovídajících konfiguračních souborech podle distribuce (pro SuSE
/etc/sysconfig/network/ifcfg-eth-id-*
). Pro začátečníka, nechce-li si nejdřív o problematice něco nastudovat, bude ale vůbec nejvhodnější použít konfigurační nástroje distribuce (u SuSE YaST).
10.
, 192.168.
a 172.20.
, možná i nějaké další (asi také na 172.
a ještě něco, nejsem si jist). Já mám v oblibě 10.0.0.1
, 10.0.0.2
a tak dále.
Na jednom počítači se tedy nastaví třeba 10.0.0.1
, na druhém 10.0.0.2
, na obou maska podsítě 255.255.255.0
. (Na to všechno jsou klikátka, ale jde to i úpravou něčeho v /etc
- v každé distribuci trochu jinak.) Je ještě potřeba zařídit, aby se natáhl ovladač - modul pro síťovou kartu. Na ten RealTek 8139 je to 8139too
, takže modprobe 8139too
. (Obvykle stačí napsat ten název modulu do nějakého konfiguračního souboru, který procházejí spouštěcí skripty, možná se o to postará klikátko.)
Trochu mám v tom zmätok, takže ako mám postupovať od začiatku do konca aby som to rozbehal? Vyskúšam či je zavedený modul príkazom modprobe 8139too a ďalej som jasný. Ako nastaviť IP adresu a čo ďalej? Nemám zo sieťami žiadnu skúsenosť, jedine tak dial a GPRS pripojenie, ale ani jedno nejde cez sieťovku preto to nemám omrknuté.
Problém je v tom, že neviem čo študovať alebo čo by bolo lepšie neviem kde to naklikať. Nemám skúsenosti zo sieťou v Linuxe preto neviem čo hľadať a riešiť. Najradšej by som to riešil fakt podobným spôsobom ako vo Windowse. Brzdí ma to, skúšal som všelijaké nastavenia v KDE aj v YASTe v SuSE ale na nič som nekápol.
Tiskni
Sdílej: