Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
2. sqwebmail je ok
horde a imp je lepsi
(opet jsem byl nucen migrovat
reseni nad sqwebmail na horde)
3. web aplikace neni gui aplikace
a ja osobne bych se kmailu nevzdal
at uz z hlediska ergonomie
tak z hlediska funkci
ktere nejsou a nebudou dostupne v web aplikaci
4. maildrop a filtrovani?
zkuste plnohodnotne nasazeni amavis
pak na to muzete zavesit treba spamassassin clamav
a dalsi a dalsi ttreba i komercni produkty
navic by jste mel rozchodit sieve filtrovani a scriptovani
uz treba kvuli vacantion
5. uplne spatne
uzivatele budou plakat
a to ze to je technicky lepsi
tak na to se vam vykaslou
oni jsou na neco zvykli
a jsou to uzivatele
a o ty jde
ale doporucuji naopak svobodne nabidnout volbu mezi
webovym rozhranim - predevsim pro praci outside
gui a to outlook hromovy ptak i kmail
navic jim nabidnout kmail i na winech pres nx terminal server
chodi pak i pres linku 9600baudu a klient
pro nx server se vejde na disketu
(ten klient je vlastne x server
6. a proc nezkusit rovnou celej kolab
7. pokud by jste chteli s timhle pomoct
jsem zivnostnik a zabyvam se groupware/e-mail
a ceny mam lidove
antonin zavinac chadima tecka jcu tecka cz
Tiskni
Sdílej: