Fedora zve na dvoudenní testování (2. a 3. prosince), během kterého si můžete vyzkoušet nové webové uživatelské rozhraní (WebUI) projektu FreeIPA. Pomozte vychytat veškeré chyby a vylepšit uživatelskou zkušenost ještě předtím, než se tato verze dostane k uživatelům Fedory a celého linuxového ekosystému.
Eben Upton oznámil zdražení počítačů Raspberry Pi, kvůli růstu cen pamětí, a představil 1GB verzi Raspberry Pi 5 za 45 dolarů.
Linus Torvalds na YouTube kanálu Linus Tech Tips staví dokonalý linuxový počítač.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.17 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.18. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies. Vypíchnout lze například podporu protokolu PSP (PSP Security Protocol, PSP encryption of TCP connections).
Byla vydána nová stabilní verze 25.11 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Xantusia. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Richard Hughes na Mastodonu oznámil, že se společnost Framework Computer stala sponzorem služby LVFS (Linux Vendor Firmware Service) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem.
Jak na webu co nejšíleněji zadávat datum? Jak to uživatelům co nejvíce znepříjemnit? V Bad UX World Cup 2025 (YouTube) se vybíraly ty nejšílenější UX návrhy. Vítězným návrhem se stal Perfect Date.
Společnost Collabora vydala (YouTube) na LibreOffice založený desktopový kancelářský balík Collabora Office. Pro Windows, macOS a Linux. Se stejným uživatelským rozhraním jako Collabora Online. Svůj desktopový kancelářský balík s rozhraním LibreOffice pojmenovala Collabora Office Classic.
Glen MacArthur vydal AV Linux (AVL) a MX Moksha (MXM) 25. S linuxovým jádrem Liquorix. AV Linux (Wikipedie) je linuxová distribuce optimalizována pro tvůrce audio a video obsahu. Nejnovější AV Linux vychází z MX Linuxu 25 a Debianu 13 Trixie. AV Linux přichází s desktopovým prostředím Enlightenment 0.27.1 a MX Moksha s prostředím Moksha 0.4.1 (fork Enlightenmentu).
Ubuntu pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 1. snapshot Ubuntu 26.04 LTS (Resolute Raccoon).
gate ~ # cat /etc/conf.d/net # This blank configuration will automatically use DHCP for any net.* # scripts in /etc/init.d. To create a more complete configuration, # please review /etc/conf.d/net.example and save your configuration # in /etc/conf.d/net (this file :]!). config_eth0=( "10.255.255.99 netmask 255.255.255.0 brd 10.255.255.255" ) routes_eth0=( "default gw 10.255.255.254" ) config_eth1=( "192.168.1.254 netmask 255.255.255.0 brd 192.168.1.255" ) gate ~ #To mě nahodí rozhraní eth0 a eth1. Otázka zní: Jak dopsat do /etc/conf.d/net to, aby mě to nahodilo interface eth1:1 s 192.168.5.1 netmask 255.255.255.0 a eth1:2 s 192.168.6.1 netmask 255.255.255.0 s tím, že tyto subnety by měli používat defaultní bránu 10.255.255.254 ? Děkuji za odpověď.
eth1:1 ani eth1:2 neexistuje, to se používalo naposledy v jádrech řady 2.0. Ve skutečnosti přidáváte další adresy rozhraní eth1. Jak to zapsat do konfiguračního souboru, to byste měl buď najít v dokumentaci k vaší distribuci, nebo si počkejte, až vám to řekne nějaký její znalec.
2. Defaultní gateway není přiřazena každému rozhraní zvlášť, z podstaty věci musí být jen jedna (pomineme-li policy routing a další pokročilejší záležitosti). Na základě výběru optimální položky ve směrovací tabulce určujete odchozí interface, ne naopak.
config_eth0=(
"192.168.1.254/24 brd +"
"192.168.5.1/24 brd +"
"192.168.6.1/24 brd +"
)
init skripty, které používají ifconfig (ano, i Gentoo dlouhá léta používalo ifconfig místo iproute2), pak
iface_eth0="192.168.202.2 broadcast 192.168.202.63 netmask 255.255.255.192" alias_eth0=" 192.168.202.3 192.168.202.4" netmask_eth0="255.255.255.192 255.255.255.192" broadcast_eth0="192.168.202.63 192.168.202.63"
(ano, i Gentoo dlouhá léta používaloNedávno jsem upravoval ten konfigurák, protože to začlo házet warning (asi že to je zastaralý). Není to tak dlouho.ifconfigmístoiproute2)
iproute2 je v baselayout přibližně od stejné doby, ale je logické, že když už léta bylo ifconfig jediná podporovaná možnost, nejprve se přidá i podpora iproute2 a teprve později se iproute2 stane defaultem. Ono aby baselayout používal přednostně iproute2, musí se stát nejdřív příslušné programy součástí baselayout (a případně tam nahradit ifconfig), což bude nutné pořádně otestovat…
Tiskni
Sdílej: