V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
ntb 192.168.3.153 testovací server eth0 192.168.3.156 testovací server eth1 192.168.2.157 moje apecko-klient 192.168.2.150 apecko-master-wlan 192.168.2.1 apecko-master-eth 192.168.1.100 modem 192.168.1.2 modem verejna adresa
-A FORWARD -i eth0 -o eth1 -j ACCEPT -A FORWARD -i eth1 -o eth0 -j ACCEPT -A POSTROUTING -o eth1 -j MASQUERADEip route na ntb:
192.168.3.0/24 dev eth0 proto kernel scope link src 192.168.3.153 192.168.2.0/24 dev eth0 proto kernel scope link src 192.168.2.153 default via 192.168.3.156 dev eth0ip route na serveru:
192.168.3.0/24 dev eth0 proto kernel scope link src 192.168.3.156 192.168.2.0/24 dev eth1 proto kernel scope link src 192.168.2.157 default via 192.168.2.1 dev eth1S touto konfigurací se mi pdaří připojit na net, ale pokud se chci dostat na jakoukoli adresu z rozsahu 192.168.2.0, tak to odmítá, i když při připojení k netu traceroute ukazuje, že adresu 192.168.2.1(AP) použije. Nevíte, kde mám chybu?
eth0
toho notebooku? Do segmentu eth0
serveru nebo do segmentu s eth1
serveru?
192.168.2.0/24
, který patří do jiného segmentu?
192.168.2.0/24
přímo dostupný na rozhraní eth0
. Takže když pošlete paket na některou z těchto adres, pošle se ARP dotaz, ale na ten nemá kdo odpovědět, protože v tom segmentu taková adresa není. Že ho server vidí, to je jen proto, že ethereal defaultně přepíná rozhraní do promiskuitního modu, takže ukazuje i pakety, které se ho netýkají.
Tiskni
Sdílej: