V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Dobrý den
řeším následující problém se dvěmi adresami DNS:
name server BIND
v režimu cache-only a odpovídá na dotazy pro naši domenu nasefirma.cz
. Tedy např. že:
pc1 IN A 192.168.1.2
pc2 IN A 192.168.1.3
pc3 IN A 192.168.1.4
atd.
Všechny stanice (pc1 - pc18)mají nastavenu adresu DNS na 192.168.1.1 (server - eth1 - LAN)
Od poskytovatele připojení k Internetu jsme dostaly jeho adresu DNS, která resolvuje adresy v internetu. Např, že forwarders
, ale nejsem si jisty, zda je to skutečně to co potřebuji. A co soubor resolf.conf
?
Za pomoc budu velmi vděčný a předem děkujiV zásadě ji nemusíte nastavovat nikde.
V souboru /etc/resolv.conf definujete DNS server pro daný lokální stroj (bez ohledu na to, že je to gateway, běží na něm named a podobně) - zde zadáváte adresu, koho se má tento stroj ptát, pokud potřebujete resolvovat DNS. Vzhledem k tomu, že na něm běží named, je nejrozumnější zadat zde 127.0.0.1, ať se ptá sám sebe.
Druhá otázka je, koho se má ptát ten lokální named, pokud potřebuje něco zjistit. Defaultně nastavený caching-only named má nastavený seznam root serverů a ptá se tedy jich, respektive provede potřebný rekurzivní dotaz. Mohl byste jej sice donutit, ať se ptá jenom DNS serveru poskytovatele, ale v zásadě k tomu není žádný důvod.
Řeší to nikoliv rekurzivním dotazem přes rooty, alébrž dotazem přímo na onen DNS s krátkou expirací, protože tu cestu od rootu k němu nacachovanou má. Nehledě k tomu, že při použití DNS ISP je situace přesně stejná - akorát že se neptáte vy, ale DNS ISP. Čili ten váš argument nemá valnou logiku.
Mám na to jiný názor:
Tiskni
Sdílej: