MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Protože mé stávající PC přestává stačit (pomalý procesor, malý disk, hlučné) a vzhledem ke stáří sestavy je už blbost do ní cokoliv investovat, rozhodl jsem se koupit nové PC.
Kvůli ceně jsem se rozhodl pro AMD Athlon 64 3000+ (1,8GHz, 939 - Venice nebo AM2 - Orleans), který také půjde dobře přetaktovat. Nevím ale, jestli mám zvolit s939 nebo novější AM2. Nejdůležitější je pro mě podpora v Linuxu, bohužel ale nemám možnost vyzkoušet, jestli to funguje. Procesor, vypalovačka, paměti a spousta dalších věcí pojede určitě, problém vidím jen v základní desce.
Sestava s 939 vyjde asi na 17500Kč a AM2 na 18000Kč.
Bude to fungovat pod Linuxem (Ubuntu)?
Nějaké námitky? Bude lepší sestava s AM2 nebo 939?
A ještě jeden dotaz - utáhne to celé 350W zdroj Forton?
graficka karta: nepotrebuje nahodou uz 400Wattovy zdroj? jake rozliseni utahne? (kvuli pripadne koupi novejsiho, vetsiho LCD)
procesor : umi SSE3 ? treba jednou zatouzis na nem vyzkouset Mac OS X
Paměti pro sestavu s AM2 tedy zatím měním na 2x Geil 1024MB DDR2 667MHz CL3, které ale stojí o korunu víc 
Na tu desku Asus jsem se také díval, ale chybí mi na ní Firewire a také druhá síťovka, což by se vše dalo dokoupit, ale zabralo by mě to 2 PCI sloty a bylo by to dražší. Už teď je to drahé dost...
S tím pasivním chlazením nevím, snad bude stačit. Pokud ne, dokoupil bych nějaký jiný chladič.
Zjistil jsem, že tu desku MSI má taťka v práci, tak za ním pro jistotu někdy přijdu a zkusím, jestli na ní Ubuntu pojede.
Nakonec jsem s menšími úpravami vybral AM2. Jak funguje pod Linuxem napíši, až jej budu mít.
Ještě ale nemám jistotu, jaké paměti zvolit. Rozhoduji se mezi těmito:
Které budou lepší? Vím, že pro Athony jsou lepší s nižší latencí, ale chci celkem hodně taktovat, takže by se možná hodila i vyšší frekvence.
Tiskni
Sdílej: