Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
IKEA a XBOX představují kolekci YXSTABY (pdf). Ta přináší designová a praktická řešení, díky nimž se prostor pro hraní během sekundy promění v útulný a harmonický domov.
Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
Rád bych ale, aby to fungovalo bez velké námahy pod Win stejně jako pod Linuxem. Naučit se nějaký jazyk (cyklus, podmínka apod.) se mi nezdá obtížné, nerad bych ale věnoval svůj čas pronikaní do dvou různých API - třeba MFC pro Win a GTK pro Lin.
Už jsem se domníval, že Java+Swing je to pravé pro mé potřeby, ale po přečtení určité kritiky, si nejsem jist. Mohl byste mi prosím někdo poradit, jaké mám alternativy a případně výhody+nevýhody?
Vzhledem předchozím ohnivým diskuzím, jste se základním charakterem vašeho výběru seznámem a to s klady, nebo to co se za klad považuje. Stejně jako se zápory.
Moje osobní zkušenost je, že Java + Swing je mocná zbraň, ale mocné zbraně by neměli používat bez řádného výcviku. On totiž zprasaný základ aplikace se pozná obvykle až na konci. Běží tu dle mého názoru docela korektní diskuze o Bobtnání Linuxu, která se okrajové dotkla JAVY. Většinu názorů bych klidně podepsal. Hlavně ty o nutnosti uvolňovat zdroje ono automatické spoléhání na gc a finalyze se umí vymstít.
Takže jestli je vaším cílem grafická aplikace s dynamickými layouty, případně vícejazyčná, která nasahá na systém a není na závadu určitá reakční doba ( osobně tomu říkám měkkost ) je Java + Swing pro vás dobrá volba.
Upozorňuji, že Swing není jediným grafickým prostředím Javy. Minimálné zajímavým počinem je SWT (pozor je částečně nativní a musí se instalovat podle platforem) na něco jednoduchého postačí někdy i AWT. Dle mého názoru aplikace AWT jsou tak trochu od sekyry, ale což děda byl tesař.
V Javě jde, jako v jiných jazycích, toho psát hodně. Jen prostě, jako jiné jazyky, není univerzálním všelékem. To co je pro jednoho zásadní nevýhoda je pro druhého zásadní přednost. Například dlouhé popisné identifikátory, Osobně oceňuji na Javě spoustu věcí a na spoustu nadávám. Jsem však přesvědčen že jde o zajívavý prakticky použitelný jazyk a proto doporučuji vyzkoušet. Snad je nejprve čtěte učte se snažte se pochopit logiku grafických komponent swingu model, zobrazovač, správce rozvržení atd.Stejně tak jar, classpath classloader. A až pak se pouštějte do rozsáhlejších projektů pomocí nějakých udělátek.
jak udelate napr. v Qt nebo GTK upravy na table widgetu, aby jste mohl zobrazovat treba nejaky obsahly text mezi jednotlivymi radky? Uz jste zkusil, aby to vyvojari pro vas udelali, vzali do vyvojoveho planu? Reknou vam, ze to delat nebudou => a vyvoj se zastavil ...Ano, pokud to berete takhle, tak se skutečně vývoj zastavil, ale to platí i u těch menších knihoven - to by pak knihovny asi pěkně rostly, když by autoři implementovali funkčnost na přání. IMHO všechny knihovny jež jsem jmenoval mají funkčnost (alespoň pro mne) dostatečnou, já jsem spokojen a stačí mi jen, aby to chodilo. Proto se osobně raději spolehnu na knihovny, které jsou více používané - tam je alespoň větší šance, že se případné chyby/nefunkčnosti pokusí někdo odstranit, i kdyby stávající autoři na tuto činnost rezignovali. Radek
S swingem už jsem si něco zkoušel, je to hezké, škoda jen, že neexistuje nějakej sw, kterej by vyslednej bytekod překousal ještě do binárního kodu dané platformy, včetně nahrazení napodobených grafických prvků těmi nativními pro danou platformu. To by pak byl můj jazyk snů:)
gcj stejně nenapíše, a pro ostatní je podle mne rozdíl mezi nativním kódem (který vyleze z překladače) a virtuálním strojem s bytekódem nepodstatný.
Tiskni
Sdílej: