Po dvaceti letech skončil leader japonské SUMO (SUpport.MOzilla.org) komunity Marsf. Důvodem bylo nasazení sumobota, který nedodržuje nastavené postupy a hrubě zasahuje do překladů i archivů. Marsf zároveň zakázal použití svých příspěvků a dat k učení sumobota a AI a požádal o vyřazení svých dat ze všech učebních dat.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahajuje sektorové šetření v oblasti mobilních telekomunikačních služeb poskytovaných domácnostem v České republice. Z poznatků získaných na základě prvotní analýzy provedené ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) ÚOHS zjistil, že vzájemné vztahy mezi operátory je zapotřebí detailněji prověřit kvůli možné nefunkčnosti některých aspektů konkurence na trzích, na nichž roste tržní podíl klíčových hráčů a naopak klesá význam nezávislých virtuálních operátorů.
Různé audity bezpečnostních systémů pařížského muzea Louvre odhalily závažné problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti a tyto problémy přetrvávaly déle než deset let. Jeden z těchto auditů, který v roce 2014 provedla francouzská národní agentura pro kybernetickou bezpečnost, například ukázal, že heslo do kamerového systému muzea bylo „Louvre“. 😀
Z upstreamu GNOME Mutter byl zcela odstraněn backend X11. GNOME 50 tedy poběží už pouze nad Waylandem. Aplikace pro X11 budou využívat XWayland.
Byl publikován plán na odstranění XSLT z webových prohlížečů Chrome a Chromium. S odstraněním XSLT souhlasí také vývojáři Firefoxu a WebKit. Důvodem jsou bezpečnostní rizika a klesající využití v moderním webovém vývoji.
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.3.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Organizace Open Container Initiative (OCI) (Wikipedie), projekt nadace Linux Foundation, vydala Runtime Specification 1.3 (pdf), tj. novou verzi specifikace kontejnerového běhového prostředí. Hlavní novinkou je podpora FreeBSD.
Nový open source router Turris Omnia NG je v prodeji. Aktuálně na Allegro, Alternetivo, Discomp, i4wifi a WiFiShop.
Na YouTube a nově také na VHSky byly zveřejněny sestříhané videozáznamy přednášek z letošního OpenAltu.
Jednou za rok otevírá společnost SUSE dveře svých kanceláří široké veřejnosti. Letos je pro vás otevře 26. listopadu v 16 hodin v pražském Karlíně. Vítáni jsou všichni, kdo se chtějí dozvědět více o práci vývojářů, prostředí ve kterém pracují a o místní firemní kultuře. Můžete se těšit na krátké prezentace, které vám přiblíží, na čem inženýři v Praze pracují, jak spolupracují se zákazníky, partnery i studenty, proč mají rádi open source a co
… více »Rád bych ale, aby to fungovalo bez velké námahy pod Win stejně jako pod Linuxem. Naučit se nějaký jazyk (cyklus, podmínka apod.) se mi nezdá obtížné, nerad bych ale věnoval svůj čas pronikaní do dvou různých API - třeba MFC pro Win a GTK pro Lin.
Už jsem se domníval, že Java+Swing je to pravé pro mé potřeby, ale po přečtení určité kritiky, si nejsem jist. Mohl byste mi prosím někdo poradit, jaké mám alternativy a případně výhody+nevýhody?
Vzhledem předchozím ohnivým diskuzím, jste se základním charakterem vašeho výběru seznámem a to s klady, nebo to co se za klad považuje. Stejně jako se zápory.
Moje osobní zkušenost je, že Java + Swing je mocná zbraň, ale mocné zbraně by neměli používat bez řádného výcviku. On totiž zprasaný základ aplikace se pozná obvykle až na konci. Běží tu dle mého názoru docela korektní diskuze o Bobtnání Linuxu, která se okrajové dotkla JAVY. Většinu názorů bych klidně podepsal. Hlavně ty o nutnosti uvolňovat zdroje ono automatické spoléhání na gc a finalyze se umí vymstít.
Takže jestli je vaším cílem grafická aplikace s dynamickými layouty, případně vícejazyčná, která nasahá na systém a není na závadu určitá reakční doba ( osobně tomu říkám měkkost ) je Java + Swing pro vás dobrá volba.
Upozorňuji, že Swing není jediným grafickým prostředím Javy. Minimálné zajímavým počinem je SWT (pozor je částečně nativní a musí se instalovat podle platforem) na něco jednoduchého postačí někdy i AWT. Dle mého názoru aplikace AWT jsou tak trochu od sekyry, ale což děda byl tesař.
V Javě jde, jako v jiných jazycích, toho psát hodně. Jen prostě, jako jiné jazyky, není univerzálním všelékem. To co je pro jednoho zásadní nevýhoda je pro druhého zásadní přednost. Například dlouhé popisné identifikátory, Osobně oceňuji na Javě spoustu věcí a na spoustu nadávám. Jsem však přesvědčen že jde o zajívavý prakticky použitelný jazyk a proto doporučuji vyzkoušet. Snad je nejprve čtěte učte se snažte se pochopit logiku grafických komponent swingu model, zobrazovač, správce rozvržení atd.Stejně tak jar, classpath classloader. A až pak se pouštějte do rozsáhlejších projektů pomocí nějakých udělátek.
jak udelate napr. v Qt nebo GTK upravy na table widgetu, aby jste mohl zobrazovat treba nejaky obsahly text mezi jednotlivymi radky? Uz jste zkusil, aby to vyvojari pro vas udelali, vzali do vyvojoveho planu? Reknou vam, ze to delat nebudou => a vyvoj se zastavil ...Ano, pokud to berete takhle, tak se skutečně vývoj zastavil, ale to platí i u těch menších knihoven - to by pak knihovny asi pěkně rostly, když by autoři implementovali funkčnost na přání. IMHO všechny knihovny jež jsem jmenoval mají funkčnost (alespoň pro mne) dostatečnou, já jsem spokojen a stačí mi jen, aby to chodilo. Proto se osobně raději spolehnu na knihovny, které jsou více používané - tam je alespoň větší šance, že se případné chyby/nefunkčnosti pokusí někdo odstranit, i kdyby stávající autoři na tuto činnost rezignovali. Radek
S swingem už jsem si něco zkoušel, je to hezké, škoda jen, že neexistuje nějakej sw, kterej by vyslednej bytekod překousal ještě do binárního kodu dané platformy, včetně nahrazení napodobených grafických prvků těmi nativními pro danou platformu. To by pak byl můj jazyk snů:)
gcj stejně nenapíše, a pro ostatní je podle mne rozdíl mezi nativním kódem (který vyleze z překladače) a virtuálním strojem s bytekódem nepodstatný.
Tiskni
Sdílej: