Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-freemodprobe tun modprobe bridge sleep 2 chmod 666 /dev/net/tun tunctl -t tap0 -u martin brctl addbr br0 ifconfig eth0 0.0.0.0 promisc brctl addif br0 eth0 ifconfig br0 192.168.1.202 brctl addif br0 tap0 ifconfig tap0 192.168.1.203 up bash -c 'echo 1 > /proc/sys/net/ipv4/conf/tap0/proxy_arp' route add -host 192.168.0.202 dev tap0 arp -Ds 192.168.0.202 eth0 pub route add default gateway 192.168.1.1ze systému nainstalovaného ve Virtualboxu se dostanu na internet i do sítě hostovaného systému z hostovaného systému se nedostanu na systém ve Virtualboxu
tunctl -t tap0 -u martin brctl addbr br0 brctl addif br0 tap0 brctl addif br0 eth0 ip link set br0 up ip addr add ip.ad.re.sa/maska dev br0IP adresa a maska musí patřit do stejné sítě, v jaké máš eth0. AFAIK když je máš v bridgi, tak tap0 ani eth0 adresu nepotřebují, takže jim je můžeš sebrat a adresu z eth0 dát na br0. V tom hostovaném stroji musíš samozřejmě také přiřadit IP adresu tomu virtuálnímu rozhranní. Při tomhle se ti může stát, že zmizí deafultní routa, takže ji budeš muset obnovit. Pokud bridge ve skutečnosti nepotřebuješ, stačí ti, že na sebe vidí hostovaný a hostitelský stroj, tak
tunctl -t tap0 -u martin ip link set tap0 up ip addr add ip.ad.re.sa/maska dev tap0IP adresa musí tentokrát být z jiného rozsahu, než z toho, kde máš eth0. Ve stejném rozsahu, jaký dáš na tap0, musí být nastavená i adresa ve virtuálním stroji.
Viz. "ip addr add ip.ad.re.sa/maska dev br0" a viz. "ip addr add ip.ad.re.sa/maska dev tap0"Můžete uvést prosím příklad pro síť 192.168.1.xxx a masku 255.255.255.0 v "host" systému? Jinak potřebuji, aby "guest" systém měl přístup na "host" systém a zároveň do internetu. Dále pak, aby "host" systém viděl "guesta" a měl také přístup do internetu.
Nevím přesně jak nadefinovat ip adresu v obou případech následovanou maskou vždy v posledním řádku obou ukázek.To je docela problém, protože kdo jiný by to měl vědět.
Můžete uvést prosím příklad pro síť 192.168.1.xxx a masku 255.255.255.0 v "host" systému?Taky jsi mi neopověděl, jestli potřebuješ ten bridge, tj. jestli potřebuješ, aby počítače, které jsou ve stejné síti jako hostitel, viděly hosta. V tom příkladu budu přepokládat, že ne. Na virtuálním rozhranní tap0 v takovém případě potřebuješ nastavit jinou síť, než tu, ve které je hostitel. Například teda 10.0.29.1/24 (
ip addr add 10.0.29.1/24 dev tap0), to 24 na konci odpovídá masce 255.255.255.0, znamená to, kolik bitů od začátku je jednička.
V hostovaném systému potom nastavíš adresu ze stejné sítě, například tedy 10.0.29.2, maska bude taky 255.255.255.0. Výchozí brána pro hostovaný systém bude 10.0.29.1 (to je ta adresa, kterou jsi nastavil na tap0) Adresy serverů DNS najdeš v souboru /etc/resolv.conf) v hostitelském systému.
Aby hostovaný systém měl přístup k Internetu, musíš povolit IP forwarding (echo 1 > /proc/sys/net/ipv4/ip_forward) a zapnout NAT (iptables -t nat -A POSTROUTING -o eth0 -j MASQUERADE)
Záznam ve směrovací tabulce pro tu virtuální síť, kterou jsi vytvořil mezi hostitelem a hostem, by se měl vytvořit sám, takže v tomhle ohledu není třeba nic řešit.
P.S.: Není potřeba mi vykat.
Tiskni
Sdílej: