O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-freemodprobe tun modprobe bridge sleep 2 chmod 666 /dev/net/tun tunctl -t tap0 -u martin brctl addbr br0 ifconfig eth0 0.0.0.0 promisc brctl addif br0 eth0 ifconfig br0 192.168.1.202 brctl addif br0 tap0 ifconfig tap0 192.168.1.203 up bash -c 'echo 1 > /proc/sys/net/ipv4/conf/tap0/proxy_arp' route add -host 192.168.0.202 dev tap0 arp -Ds 192.168.0.202 eth0 pub route add default gateway 192.168.1.1ze systému nainstalovaného ve Virtualboxu se dostanu na internet i do sítě hostovaného systému z hostovaného systému se nedostanu na systém ve Virtualboxu
tunctl -t tap0 -u martin brctl addbr br0 brctl addif br0 tap0 brctl addif br0 eth0 ip link set br0 up ip addr add ip.ad.re.sa/maska dev br0IP adresa a maska musí patřit do stejné sítě, v jaké máš eth0. AFAIK když je máš v bridgi, tak tap0 ani eth0 adresu nepotřebují, takže jim je můžeš sebrat a adresu z eth0 dát na br0. V tom hostovaném stroji musíš samozřejmě také přiřadit IP adresu tomu virtuálnímu rozhranní. Při tomhle se ti může stát, že zmizí deafultní routa, takže ji budeš muset obnovit. Pokud bridge ve skutečnosti nepotřebuješ, stačí ti, že na sebe vidí hostovaný a hostitelský stroj, tak
tunctl -t tap0 -u martin ip link set tap0 up ip addr add ip.ad.re.sa/maska dev tap0IP adresa musí tentokrát být z jiného rozsahu, než z toho, kde máš eth0. Ve stejném rozsahu, jaký dáš na tap0, musí být nastavená i adresa ve virtuálním stroji.
Viz. "ip addr add ip.ad.re.sa/maska dev br0" a viz. "ip addr add ip.ad.re.sa/maska dev tap0"Můžete uvést prosím příklad pro síť 192.168.1.xxx a masku 255.255.255.0 v "host" systému? Jinak potřebuji, aby "guest" systém měl přístup na "host" systém a zároveň do internetu. Dále pak, aby "host" systém viděl "guesta" a měl také přístup do internetu.
Nevím přesně jak nadefinovat ip adresu v obou případech následovanou maskou vždy v posledním řádku obou ukázek.To je docela problém, protože kdo jiný by to měl vědět.
Můžete uvést prosím příklad pro síť 192.168.1.xxx a masku 255.255.255.0 v "host" systému?Taky jsi mi neopověděl, jestli potřebuješ ten bridge, tj. jestli potřebuješ, aby počítače, které jsou ve stejné síti jako hostitel, viděly hosta. V tom příkladu budu přepokládat, že ne. Na virtuálním rozhranní tap0 v takovém případě potřebuješ nastavit jinou síť, než tu, ve které je hostitel. Například teda 10.0.29.1/24 (
ip addr add 10.0.29.1/24 dev tap0), to 24 na konci odpovídá masce 255.255.255.0, znamená to, kolik bitů od začátku je jednička.
V hostovaném systému potom nastavíš adresu ze stejné sítě, například tedy 10.0.29.2, maska bude taky 255.255.255.0. Výchozí brána pro hostovaný systém bude 10.0.29.1 (to je ta adresa, kterou jsi nastavil na tap0) Adresy serverů DNS najdeš v souboru /etc/resolv.conf) v hostitelském systému.
Aby hostovaný systém měl přístup k Internetu, musíš povolit IP forwarding (echo 1 > /proc/sys/net/ipv4/ip_forward) a zapnout NAT (iptables -t nat -A POSTROUTING -o eth0 -j MASQUERADE)
Záznam ve směrovací tabulce pro tu virtuální síť, kterou jsi vytvořil mezi hostitelem a hostem, by se měl vytvořit sám, takže v tomhle ohledu není třeba nic řešit.
P.S.: Není potřeba mi vykat.
Tiskni
Sdílej: