Linux může běžet nativně na ESP32-S3 – bez emulace a rovnou s 9,7″ e-paperem.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Správce fotografií Shotwell byl vydán ve verzi 33.0 (GitLab). Hlavní novinkou v tomto vydání po dvou letech je přechod na GTK4.
Na YouTube byly publikovány videozáznamy přednášek a na Flickru fotografie z konference EuroPython 2026.
Byl vydán Debian 13.7, tj. sedmá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Jiří Eischmann se v příspěvku Fiasko jménem W Social na svém blogu věnuje evropské sociální síti W: "W Social je příkladem toho, že se problémy sociální sítí nedají řešit od exekutivního stolu. Když na začátku tohoto roku v Davosu oznámili vznik nové sociální sítě W Social, politici se mohli přetrhnout ve chvalozpěvech. Konečně evropská sociální síť a ještě s ověřením identity. … Jak se ukázalo, když v Davosu W Social oznamovali, neměli kromě
… více »Výrobce hardwarových kryptoměnových peněženek Trezor upozorňuje na bezpečnostní incident u společnosti Brevo, kterou využívá k odesílání newsletterů. Útočník na e-mailové adresy odeslal phishingový e-mail.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za srpen 2026. Aplikace XApp mají vlastní webovou stránku xapp-project.org. Představena byl čtečka EPUB s názvem Xepub a kalendář Clockenstein.
Byla vydána nová verze 3.2.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.5 LTS, tj. páté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na poznámkách k vydání.
bash-3.1$ /sbin/lspcmcia Socket 0 Bridge: [yenta_cardbus] (bus ID: 0000:00:0a.0) bash-3.1$ /sbin/lspci 00:0a.0 CardBus bridge: Ricoh Co Ltd RL5c476 II (rev b3)karta je EMGETON Flexaret Professional CF 2GB, dle vyrobce zvlada cteni a zapis 20MB/sec. diky za rady, vlastni zkusenosti.
Přimlouvám se za externí USB čtečku paměťových karet, která umí Compact Flash. Vlastním Apacer Mega Steno AM250 USB2.0 Card Reader a plná spokojenost.
U CF karet je zajimave to, ze jejich rozhrani je kompatibilni s ide, takze s par odpory jde cf karta pripojit primo na ide nebo pcmcia - proto jsou ty levne redukce do pcmcia tak levne - neni potreba chytra elektronika. Na druhou stranu absence te chytre elektroniky chybi tomu dma...
Pcmcia ctecka:
cteni 1.5MB/sec , zapis 1.5MB/sec
(subjektivne: ale stoj byl dost liny, v topu bylo casto vic jak 50% zateze na interruptech)
Ctecka na usb1:
cteni 0.8MB/sec , zapis 1MB/sec (?)
Ctecka na usb2 - usb2 radic v pcmcia:
cteni 2.7MB/sec , zapis 2.9MB/sec
Testovano na trosku starsim Acer tm22x - celer 1.13GHz, 768MB ram, 100GB Seagate na pata ,5400rpm, deb3.1, jadro 2.6.19.2 (vanilla na potreby toho storje) ; Usb2 radic je nejaky Delock - uvnitr je podle lspci kysi NEC.
Ctecka cf do pcmcia je skorononame PQI - drivery jsem nemusel resit ani PRED debianem 3.1... (bo to ide pres ide ... skoro se bojim ze pres ide-floppy, ale jisty si ted nejsu)
Ctecka na usb - spousta v jednom, made in china. Nic konkretniho; jestli "up speed" je znacka - nevim. :-/
karta - 1GB Kingston "50x" ...
cteni/zapis - dd if=/dev/hde of=neco.bin bs=65536 count=2048
Proc je zapis na usb rychlejsi jak cteni opravdu nevim
Zkousel jsem to nekolikrat. (sync nemelo vliv - preci jen jsem tam nelezl pres FS, ale primo...na normalnim fs to bude asi trosku slabsi)
(tutez kartu/ctecku jsem zkousel na svem stolnim athlonu (bart. 1.8Ghz ; usb2 - radic via) - cteni 2.9MB/sec.)
Tiskni
Sdílej: