Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »bash-3.1$ /sbin/lspcmcia Socket 0 Bridge: [yenta_cardbus] (bus ID: 0000:00:0a.0) bash-3.1$ /sbin/lspci 00:0a.0 CardBus bridge: Ricoh Co Ltd RL5c476 II (rev b3)karta je EMGETON Flexaret Professional CF 2GB, dle vyrobce zvlada cteni a zapis 20MB/sec. diky za rady, vlastni zkusenosti.
Přimlouvám se za externí USB čtečku paměťových karet, která umí Compact Flash. Vlastním Apacer Mega Steno AM250 USB2.0 Card Reader a plná spokojenost.
U CF karet je zajimave to, ze jejich rozhrani je kompatibilni s ide, takze s par odpory jde cf karta pripojit primo na ide nebo pcmcia - proto jsou ty levne redukce do pcmcia tak levne - neni potreba chytra elektronika. Na druhou stranu absence te chytre elektroniky chybi tomu dma...
Pcmcia ctecka:
cteni 1.5MB/sec , zapis 1.5MB/sec
(subjektivne: ale stoj byl dost liny, v topu bylo casto vic jak 50% zateze na interruptech)
Ctecka na usb1:
cteni 0.8MB/sec , zapis 1MB/sec (?)
Ctecka na usb2 - usb2 radic v pcmcia:
cteni 2.7MB/sec , zapis 2.9MB/sec
Testovano na trosku starsim Acer tm22x - celer 1.13GHz, 768MB ram, 100GB Seagate na pata ,5400rpm, deb3.1, jadro 2.6.19.2 (vanilla na potreby toho storje) ; Usb2 radic je nejaky Delock - uvnitr je podle lspci kysi NEC.
Ctecka cf do pcmcia je skorononame PQI - drivery jsem nemusel resit ani PRED debianem 3.1... (bo to ide pres ide ... skoro se bojim ze pres ide-floppy, ale jisty si ted nejsu)
Ctecka na usb - spousta v jednom, made in china. Nic konkretniho; jestli "up speed" je znacka - nevim. :-/
karta - 1GB Kingston "50x" ...
cteni/zapis - dd if=/dev/hde of=neco.bin bs=65536 count=2048
Proc je zapis na usb rychlejsi jak cteni opravdu nevim
Zkousel jsem to nekolikrat. (sync nemelo vliv - preci jen jsem tam nelezl pres FS, ale primo...na normalnim fs to bude asi trosku slabsi)
(tutez kartu/ctecku jsem zkousel na svem stolnim athlonu (bart. 1.8Ghz ; usb2 - radic via) - cteni 2.9MB/sec.)
Tiskni
Sdílej: