Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
eth0 ma IP 10.0.0.1
eth1 ma IP 10.0.1.1
kazda sitovka je pripojena k modemu, kde je verejna IP x.x.x.1 a x.x.x.2
Zatim je vyuzivano pouze jedno pripojeni
iptables -t nat -A POSTROUTING -o eth0 -j MASQUERADE
Ja bych chtel vyuzivat i druhe pripojeni eth1 a to tak, ze by jej pouzival napr. jen jedno PC v siti.
Zkousim to rozjet. Ale nedari se. Kde je chyba? Zkousim tento prikaz:
iptables -t nat -A POSTROUTING -s 192.168.1.3 -j SNAT --to-source 10.0.1.1
ip rule
). Další problém je, že se vám ta dvě pravidla vzájemně tlučou – pro to první bych zvolil spíš podmínku -s !192.168.1.3
. Ale hlavně – nevím, proč je v poslední době v módě řešit směrování pomocí firewallu. K nastavení směrování slouží v linuxu příkaz ip, zejména varianty ip route
a ip rule
. Když si vytvoříte dvě routovací tabulky, jedna bude mít jako default GW jednoho ISP a druhá druhého ISP, a nastavíte pravidla, podle kterých se mají ty tabulky vybírat, bude to podle mne mnohem jednodušší.
patchovat jadro : patch-o-matic (ROUTE)
openvpn
par vlastnich skriptu ...
par poznamek:
- je dobre mit nahozene oba provaidery ale defaultni routu mit jen pres jednoho
- neni dobre mixovat dve defaultni routy, nebot routovani se kesuje, takze pak vznikaji problemy pri malych vypadcich jednoho z ISP
- je dobre routovat neco pres jednoho ISP a neco pres druheho, pokud chces michat traffic, tak je dobre pouzit OpenVPN a udelat je krizem a delat load balancing PRIMO pres OpenVPN ...
priklad nahozeni dvou ISP na jednom routeru:
ip route del default ip route del default table 1 ip route del default table 2 IP1="1.1.1.1" IP2="2.2.2.2" GW1="1.1.1.10" GW2="2.2.2.20" iptables -t mangle -A PREROUTING -s $IP1 -j MARK --set-mark 1 iptables -t mangle -A PREROUTING -s $IP2 -j MARK --set-mark 2 iptables -t nat -A POSTROUTING -o ${WAN1} -j SNAT --to $IP1 iptables -t nat -A POSTROUTING -o ${WAN1} -j SNAT --to $IP2 ip rule add fwmark 1 table 1 ip rule add fwmark 2 table 2 ip rule add from $IP1 table 1 ip rule add from $IP2 table 2 ip route add default via $GW1 table 1 ip route add default via $GW2 table 2 ip route add default via $GW1Zbytek veci konfigurace, atd muzu poskytnout a napostovat sem ..
iproute2
– nic víc k tomu není potřeba.
OpenVPN potrebuje kvuli klientu, co se budou napojovat na firmuTo mylsím tazatel nepožadoval, každopádně je myslím dobré začít od základních věcí a pak to případně vylepšovat.
patch route se hodi, protoze umi toto, dale e hodi i IPMARKTo má být provokace, když jsem na začátku vlákna psal, že nechápu, proč se pořád někdo pokouší routovat pomocí firewallu?
1. at si kazdy routuje cim chce, kor kdyz iputils2 neumi uplne vse ...
2. neni na tom nic spatneho a funguje to velmi dobre ...
3. Mozna nechapes proto, protoze to nepouzivas/nechces, ale nevim proc to zpochybnujes
4. je mi jedno, co jsi psal, reaguji na tazatele a snazim se poradit a radim tim co se mi osvedcilo a co sam pouzivam ...
iproute2
umí routovací tabulku vybírat podle pravidel, přičemž pravidla kromě zdrojové ip adresy, cílové ip adresy, rozhraní nebo TOS umí použít i značku MARK z iptables
. Zpochybňuju to proto, že mi nepřipadá dobrý nápad ohýbat k routování firewall, když mám hned vedle dobře vybavené routovací utility. Hrábě taky nebudu upravovat, aby s nimi šel nakládat písek, když mám hned vedle opřenou lopatu. A už vůbec mi nepřipadá jako dobrý nápad to radit někomu, kdo potřebuje znát základ, jak se vlastně složitější routování na linuxu dělá.
A kdyby chtel dynamicky obe default routy na obou ISP, tak si pouze s iproute2 ani neskrtne ...Tomu nerozumím. Mám několik tabulek, v některých je jako default routa jeden ISP a v některých druhý ISP. Podle určitých pravidel (třeba podle MARK z iptables) se pak některá tabulka vybere. Co víc ještě potřebujete?
1. jedou load balancing
2. nebo jak jiz jsem psal pulka portu jde pres jednu a zbytek pres druhou default gw
pak teprve prichazeji chutovky jako jsou nakesovane routy a pod
Tiskni
Sdílej: