Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Správce fotografií Shotwell byl vydán ve verzi 33.0 (GitLab). Hlavní novinkou v tomto vydání po dvou letech je přechod na GTK4.
Na YouTube byly publikovány videozáznamy přednášek a na Flickru fotografie z konference EuroPython 2026.
Byl vydán Debian 13.7, tj. sedmá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Jiří Eischmann se v příspěvku Fiasko jménem W Social na svém blogu věnuje evropské sociální síti W: "W Social je příkladem toho, že se problémy sociální sítí nedají řešit od exekutivního stolu. Když na začátku tohoto roku v Davosu oznámili vznik nové sociální sítě W Social, politici se mohli přetrhnout ve chvalozpěvech. Konečně evropská sociální síť a ještě s ověřením identity. … Jak se ukázalo, když v Davosu W Social oznamovali, neměli kromě
… více »Výrobce hardwarových kryptoměnových peněženek Trezor upozorňuje na bezpečnostní incident u společnosti Brevo, kterou využívá k odesílání newsletterů. Útočník na e-mailové adresy odeslal phishingový e-mail.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za srpen 2026. Aplikace XApp mají vlastní webovou stránku xapp-project.org. Představena byl čtečka EPUB s názvem Xepub a kalendář Clockenstein.
Byla vydána nová verze 3.2.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.5 LTS, tj. páté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na poznámkách k vydání.
Švýcarsko testuje přechod z Microsoft 365 na FOSS, konkrétně balík openDesk (Wikipedie) od německé státní společnosti ZenDiS (Wikipedie), s cílem posílit digitální suverenitu.
Ahoj všem,
mám přístupový bod s chipsetem Atheros. Používám modul ath_pci, který má několik proprietárních závislostí.
Důsledky jsou tragické: ovladač bezdrátové karty někde kropí kernel. Po několika dnech provozu je nutný restart. (Děsivé zprávy v dmesg si o něj přímo říkají.) (Někdy nastane mnohem horší karambol, nejčastěji panic nebo jiný nevysvětlitený kolaps.)
Moje otázka je jednoduchá: Umí už modul ath5k režim AP? Chvíli jsem googlil, ale zdá se mi, že pořád ještě ne. (Nebo verze podporující režim Master ještě není v kernelu?)
Beru to jako velmi nepodařený vtip.
Předpokládám, že ten RouterOS umí SSH, DHCP, IPv6 router advertisement, autoritativní DNS (včetně podpory IPv6), PostgreSQL, HTTP (Apache včetně PHP a SVN), Jabber (nejlépe OpenFire, tedy s plnou podporou Javy), IMAP a ESMTP (Courier-MTA), tiskový server (CUPS nebo ekvivalentní řešení), NFSv4 , Sambu, GCC pro cross-compiling v době, kdy nemá co dělat, a správce balíčků s pravidelnými aktualizacemi celého systému. Jistě je správně nakonfigurovaný pro SMP prostředí a jistě existuje build na míru pro Pentium III. Bezpochyby bravurně zvládá ext3, Reiser4 a LVM2 se stripingem na 2 SCSI disky. Nebo snad ne?
Pokud jednu jedinou věc zo toho neumí, je pro mě zcela nepoužitelný.
Můj server není jednočip nebo podobné zařízení, ale opravdový počítač, který denně slouží několika lidem a poskytuje všechno, o čem jsem psal.
Jednoduchá otázka: Co by mě asi tak mohlo přesvědčit, abych na funkční server nainstaloval nějaký (zjevně closed-source) binární průjem, který ve srovnání s Linuxem neumí absolutně nic? Jednoduchá odpověď: nic. Výčet možností nastavení RouterOS obsahuje asi tak desetinu toho, co dovede Linux.
Rád počkám, až bude driver ath5k umět režim Master. V nejhorším případě, pokud by stabilita byla velmi špatná, bych byl ochoten sehnat jinou WiFi kartu, kterou hostapd taktéž podporuje. (Dnes už to není drahá záležitost.) Prakticky jakékoliv řešení je lepší než výměna funkčního OS za nějaký binární nesmysl.
precti si znovu co jsi napsal jako dotaz. nebylo tam napsano nic autoritativnim dns, PostgreSQL, Apache vcetne PHP a SVN, jabberu, jave, Courieru, CUPSu, NFS, Sambe, GCC, ext3,Reiser4 a LVM se stripingem na 2 SCSI disky, nebo snad ano? SSH, DHCP, IPv6 RADVD RouterOS zvlada. Ty jsi psal pouze o APcku na pocitaci, z cehoz jsem usuzoval, ze pouzivas pocitac pouze jako jednoduche AP, tak si priste nech ty dalsi kecy od cesty.
Pravda, moje reakce byla nepřiměřená vzhledem k tomu, že jsem nenapsal předem nic o účelu mého serveru. Za to se omlouvám.
Nicméně trvám na tom, že není vhodné zrovna na ABCLinuxu navrhovat nahrazení Linuxu placeným binárním bastlem, ať už pro jakýkoliv účel použití.
Právě dnes jsem testoval WiFi pod hodně velkou zátěži. Získal jsem podezření, že chybu nezavinil Atheros, ale že by mohl být bug v kernelu 2.6.25.15, který postihuje obecně víc síťových driverů. Problémy s pokropenou pamětí se objevily taktéž u notebooku s chipsetem Intel IPW2915. Tam kernel není „tainted“. Bug jsem nahlásil a uvidí se, jak to dopadne.
Ať už je to jakkoliv, je to samozřejmě nepříjemný problém. Dříve bylo zcela běžné, že můj server měl uptime přesahující 100 dní a vypínal jsem ho pouze kvůli aktualizaci kernelu. Jakmile je v kernelu nějaká chyba, je to hodně nepříjemné. Stále ovšem podezírám Atheros, protože co jiného lze čekat od béčkového chipsetu s béčkovým binárním ovladačem...
Tiskni
Sdílej: