Dotaz: Vim jako IDE [odděleno z: Jak synchronizovat složky v Linuxu a Windows7]

[Filip Jirsák]

Diskuse vznikla z vlákna této diskuse.

Odpovědi

[pavlix]

Nebo jde vim používat jako neobyčejný editor. Jeho editační schopnosti jsou mnohem větší než je běžné u programátorských IDE, u kterých se počítá převážně s bušením kódu.

[Šangala]

Vidím, že je to tu už zas, vim je skvělý editor, ale udělat z něj IDE neIDE, je to prostě skvělý editor, to vim v Eclipse by byla(a je) jiná story.

[2X4B-523P]

ok, klidně jen DE, bez toho I, to ať si Eclipse, NetBeans a pod. nechají

[pavlix]

Vidím, že je to tu už zas, vim je skvělý editor, ale udělat z něj IDE neIDE, je to prostě skvělý editor, to vim v Eclipse by byla(a je) jiná story.

Já vidím jen to, že bysis měl můj příspěvek přečíst znovu.

[Šangala]

Udělal jsem to - něco mělo cinknout?

[Kit]

Možná to, že Vim toho umí mnohem víc, než běžná IDE v Eclipse apod. Kdysi jsem si myslel, že používám 10 % funkcionality Vimu, dnes si myslím, že 1 % a zítra budu vědět, že po důkladném naučení budu používat sotva 0,1 %.

Vim se dá používat jako IDE, jen uživatele si vybírá. Každému nesedne a myslím si, že nikdo nedokáže využít celý jeho potenciál.

Nabízet Vim jako IDE nelze, ale z Vimu je možné vytvořit IDE k obrazu svému.

A abych nebyl úplně OT, tak ve Vimu je možné udělat i požadovanou synchronizaci zdrojáků na lokálu a na serveru.

[Filip Jirsák]

Možná to, že Vim toho umí mnohem víc, než běžná IDE

Takový Gimp nebo OOo Calc toho taky umí mnohem víc, než běžná IDE nebo než Vim. A běžná IDE zase umí mnohem víc než Gimp, OOo Calc nebo Vim. Každý ten program je určen k něčemu jinému, a proto umí jiné věci.

Vim se dá používat jako IDE

Až na to, že tam chybí to I…

[Šangala]

Neumí :), umí mnohokrát více než integrované editory, ale není to IDE, funkcionalitu jako code-completion, refaktoring, outline-view, multi syntaxe checking a spoustu dalších prostě nelze plnohodnotně zrobit. Proto taky píšu, že využití vim editoru v eclipse je jiná rozprávka (třeba eclim, nebo zajímavější, z mého pohledu, vimplugin).

[Kit]

Tak zrovna code-completion Vim umí, outline-view, multi syntaxe checking také, o refaktoringu má každý jinou představu. Na ostatní vlastnosti mohu využít externí programy, které toho obvykle umí mnohem víc, než prostředí s "I", ve kterých to už z principu musí být omezeno, aby se to do toho prostředí vešlo.

Dobrá, Vim není IDE, protože není integrovaný. A to je dobře, protože integrované programy bývají velmi často špatné a pomalé.

[Šangala]

outline-view - mě s tím nešlo nějak rozumě dělat (stejně jak z folding-em) - ok, můj problém…
Syntax-i vim-ko obecně dělá jen malý základ a např. pro C++ to definuji jako „je to bída“, a to jsem zkoušel, co jsem našel a co jsem byl schopen upravit (na PHP mi to nevyhovuje, ale dostačuje).
Refaktoring stačí jen základ např. označit blok a přenést příkazy do nové metody, kteroužto si to samo vytvoří ale dodrží syntaxi jazyka a návaznost projektu.

Na ostatní vlastnosti mohu využít externí programy, které toho obvykle umí mnohem víc, než prostředí s "I"…
&
…protože integrované programy bývají velmi často špatné a pomalé.

To mi přijde jako zásadní nepochopení.
IDE integruje funkcionalitu, ne nutně implementuje.

Obvyklý příklad implementace, je třeba změna názvu metody - je třeba a by se změna promítla ve všech zdrojových kódech celého projektu, tedy i jejich volání. K tomu je třeba znát projekt, jazyk(y), případně další pravidla, a to aplikace (IDE) tyto informace má komplexní, tedy může tuto změnu provést, to žádným regexp-em nelze (tedy možná jo, na dvě A4-ky).
Nebo třeba jazykově specifické hledání.

Integrace je třeba: debuger, subversion client (zde již by IDE mělo přidat hodnotu v tom, že ví o jaký jazyk se jedná a co není nutné verzovat).
Mám i vlastní udělátka, třeba jedno (v bashi) pracující nad souborovým stromem a s definovanými pravidly na vytváření tříd, protože mám jiné, asi vyšší, nároky na to, jak má být definovaný template.
OT: Nabízí mi třídy povolené k dědění či interface k implementaci, rozlišuje statické třídy a spoustu dalších věcí - zajistím tím, že stejné typy entit vypadají stejně včetně dokumentace.
No a samozřejmě, že to můžu spustit bokem v terminálu, ale bych bych blázen, přiřadím to jako další nástroj do IDE, kde rovnou pro parametry (třeba pracovní adresář apod.) využiji parametry projektu a spouštím to přímo v IDE (tedy tento příklad v Eclipse).
Prostě věci integruji, stejně jako třeba Doxygen či Valgrind, kde to vnímám spíše jako rozšíření utilit (Doxygen nemusím znát všechny volby bo jich je na mě moc velký roj a neudržím to, v IDE to hezky najdu v seznamu a u Valgrind-u se zas lépe pracuje s výstupem aplikací, které sami chrlí informace jak na stdout tak na stderr a řešíval jsem to bez IDE pojmenovanou pipe do druhého terminálu).

Takže externí aplikace se používají snáze a rychleji a jejich rychlost či funkcionalita by měla být stejná, protože jsou to stále tytéž aplikace.

Často si nadávám, když dělám nějakou „kravinku“ a bouchnu to ve vím-ku (neudělám projekt třeba v Eclipse), protože přece jenom to zabere o nějakou minut více, a najednou potřebuji používat více utilit (už jen blbé založení repozitory a svn commit, prostě nedám na za 5 sec na dvě kliknutí) a po třetí akci už mi to zabírá 2× tolik času co v IDE a násobek roste a roste.

[M_P]

Já si myslím, že hodně záleží na tom co si pod IDE představuješ. Pamatuju různý turbopascaly, který byly také IDE a nabízely méně funkcí než jsou možnosti dnešního Vimu. Já Vim jako IDE (nebojím se to tak nazvat ) používám pro vývoj programů pro konektivitu a sběr dat. Na to samozřejmě nepotřebuju žádné GUI a tak mi stačí Vim + vimgdb, které pro mě mají jednu obrovskou výhodu... běží v konzoli a tudíž i na pomalých linkách. Chápu že se to s funkcema Eclipse nedá srovnávat (to není ani jiná liga, to je jinej sport ;) ), ale pořád si myslím že definici IDE to splňuje. M.

[Šangala]

Toš, ono jde o to, že ta zkratka znamená „Integrated Development Environment“ a Borland C++ 3.1, bylo IDE, protože ve své době integrovalo všechny potřebné/dostupné nástroje. Vim-ko, stejně jak třeba ten PsPad jsou jen editory, které umí víc než jen editovat.
Pokud člověk (třeba já) dělá něco malého (4 zdrojáky + jeden main a nepoužívám externí knihovny), tak to rubnu v terminálu, pomocí vim, g++, atd. a asi ten terminál pro danou úlohu je asi taky IDE.

[M_P]

Proč jen pro danou úlohu? Podle mne IDE ve svém základu spojuje (integruje) tři základní věci pro vývoj programu: editor, kompilátor a debugger. Vim (stejně jako v borland c++) spouští externí kompilátor a debugger aniž by programátor opustil prostředí editoru. Na stisk klávesy přeložím program, v případě chyby se automaticky nastaví kurzor na místo chyby a stejně tak z editoru ovládam debugger (breakpointy, krokování, proměnné, atd.). M.

[Šangala]

Pokud si ovšem v vystačíte jen s těmito nástroji a funkcionalitou…, tak ano je to stejné IDE jako byl Borland C++ 3.1 (podle mého tedy méně efektivní než bylo BC 3.1, ale to je o osobních prioritách).

[M_P]

Nejde o to s čím si vystačím já. Z předešlé diskuze jsem získal pocit, že když to není /nebo neumí to co/ Eclipse, tak to není IDE, o čemž jsem si dovolil diskutovat. =)

[Šangala]

Tak to a jsem nechtěl říct ani náhodou, Eclipse jsem si vybral jen na přirovnání bo ho nejčastěji používám a je to IDE na rozdíl od skvělého editoru vim . (Osobně mám zkušenost jen s Eclipse, NetBeans, malou s KDevelop a pak s těmi na něco supr na druhé straně fujtajbl M$)

[Marián Petráš]

Nevím, jak používat VIM jako IDE, ale vím, jak používat Vi-like ovládání editoru v IDE, konkrétně v NetBeans. Viz http://jvi.sourceforge.net/.