ESPHome, tj. open source systém umožňující nastavovat zařízení s čipy ESP (i dalšími) pomocí konfiguračních souborů a připojit je do domácí automatizace, například do Home Assistantu, byl vydán ve verzi 2024.4.0.
LF AI & Data Foundation patřící pod Linux Foundation spustila Open Platform for Enterprise AI (OPEA).
Neziskové průmyslové konsorcium Khronos Group vydalo verzi 1.1 specifikace OpenXR (Wikipedie), tj. standardu specifikujícího přístup k platformám a zařízením pro XR, tj. platformám a zařízením pro AR (rozšířenou realitu) a VR (virtuální realitu). Do základu se z rozšíření dostalo XR_EXT_local_floor. Společnost Collabora implementuje novou verzi specifikace do platformy Monado, tj. open source implementace OpenXR.
Byla vydána nová verze 0.38.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 4.4 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzích 1.3.1, 1.2.3 a 1.0.6. Ve verzi 1.3.1 je mimo jiné řešena bezpečnostní chyba CVE-2024-20380.
Digitální a informační agentura (DIA) oznámila (PDF, X a Facebook), že mobilní aplikace Portál občana je ode dneška oficiálně venku.
#HACKUJBRNO 2024, byly zveřejněny výsledky a výstupy hackathonu města Brna nad otevřenými městskými daty, který se konal 13. a 14. dubna 2024.
Společnost Volla Systeme stojící za telefony Volla spustila na Kickstarteru kampaň na podporu tabletu Volla Tablet s Volla OS nebo Ubuntu Touch.
Společnost Boston Dynamics oznámila, že humanoidní hydraulický robot HD Atlas šel do důchodu (YouTube). Nastupuje nová vylepšená elektrická varianta (YouTube).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
V telefonu to urcite nic nevytvari, to by vyzadovalo bud nejakou Java aplikaci, nebo zasah do firmwaru. Tohle je proste nizkourovnovy ovladac, ktery, jak jsem to pochopil, prevadi modemove prikazy na stisknuti tlacitek mysi. Jak funguje ten joystick nevim, treba to prozkouma nekdo kvalifikovanejsi nez takovy lamer-programator, jako jsem ja.
#include fcntl .h #include linux/input.h #include linux/uinput.h int main() { int i,fd; struct uinput_user_dev device; struct input_event event; fd=open("/dev/uinput",O_WRONLY); strcpy(device.name,"test mouse"); device.idbus=BUS_RS232; device.idvendor=42; device.idproduct=42; device.idversion=42; device.absmin[ABS_X]=0; device.absmax[ABS_X]=255; device.absfuzz[ABS_X]=0; device.absflat[ABS_X]=0; ioctl(fd,UI_SET_EVBIT,EV_REL); for(i=REL_X;i je mensi REL_MAX;i++) ioctl(fd,UI_SET_RELBIT,i); write(fd,&device,sizeof(struct uinput_user_dev)); ioctl(fd,UI_DEV_CREATE); getchar(); event.type=EV_REL; event.code=REL_X; event.value=100; write(fd,&event,sizeof(struct input_event)); close(fd); }koukam "spis se jen domnivam" ze se proste otevre nejake spojeni s /dev/uinput a do toho uinputu se pak zapisuji nejake veci, ktere by mely ovladat to zarizeni. Ale ten uinput pak udela? ten zahybe napr. s USB mysi, kterou mam pripojenou, nebo musim do Xek pridat nejakou dalsi mys? takze jestli si to myslim spravne by ten program mohl zjednodusene vypadat nasledovne kdyz prijde z mobilu kod napr. E_YES, tak zapis do /dev/uinput treba posun mys o 5 bodu do leva ale nikde sem nenasel ja ovladat ten uinput, jak rict, aby se stiskla napr. klavesa mysi|na co je EV_REL a co dat za device.idbus stahnul jsem si z CVS bthid a v adresari utils2 je pouze adr. hid a nikde zadna dokumentace. promin, ze te takhle porad otravuju, ale rad bych to , i pres moji neznalost Cecka, doresil >> aby mohl za 3 tydny na obhajobe moji maturitni prace pouzivat jako dalkove ovladani prezentace mobil --- a hned po maturite se vrhnu na Cecko -- a nebo ji neudelam a vrhnu se z vokna ) ale v nejhorsim zari to taky jisti ))
Tiskni Sdílej: