Byla vydána nová verze 4.8.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie).
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 142 (pdf) a HackSpace 79 (pdf).
Qtractor (Wikipedie) dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o Audio/MIDI vícestopý sekvencer.
Byl vydán svobodný kancelářský balík OnlyOffice Docs 8.1. Vedle četných oprav přináší několik funkcí včetně podpory editace textu v PDF a vytváření formulářů v PDF.
Daniel Stenberg, autor nástroje curl, z databáze SteamDB zjistil, že aktuálně 22 734 her na Steamu používá curl.
Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
V telefonu to urcite nic nevytvari, to by vyzadovalo bud nejakou Java aplikaci, nebo zasah do firmwaru. Tohle je proste nizkourovnovy ovladac, ktery, jak jsem to pochopil, prevadi modemove prikazy na stisknuti tlacitek mysi. Jak funguje ten joystick nevim, treba to prozkouma nekdo kvalifikovanejsi nez takovy lamer-programator, jako jsem ja.
#include fcntl .h #include linux/input.h #include linux/uinput.h int main() { int i,fd; struct uinput_user_dev device; struct input_event event; fd=open("/dev/uinput",O_WRONLY); strcpy(device.name,"test mouse"); device.idbus=BUS_RS232; device.idvendor=42; device.idproduct=42; device.idversion=42; device.absmin[ABS_X]=0; device.absmax[ABS_X]=255; device.absfuzz[ABS_X]=0; device.absflat[ABS_X]=0; ioctl(fd,UI_SET_EVBIT,EV_REL); for(i=REL_X;i je mensi REL_MAX;i++) ioctl(fd,UI_SET_RELBIT,i); write(fd,&device,sizeof(struct uinput_user_dev)); ioctl(fd,UI_DEV_CREATE); getchar(); event.type=EV_REL; event.code=REL_X; event.value=100; write(fd,&event,sizeof(struct input_event)); close(fd); }koukam "spis se jen domnivam" ze se proste otevre nejake spojeni s /dev/uinput a do toho uinputu se pak zapisuji nejake veci, ktere by mely ovladat to zarizeni. Ale ten uinput pak udela? ten zahybe napr. s USB mysi, kterou mam pripojenou, nebo musim do Xek pridat nejakou dalsi mys? takze jestli si to myslim spravne by ten program mohl zjednodusene vypadat nasledovne kdyz prijde z mobilu kod napr. E_YES, tak zapis do /dev/uinput treba posun mys o 5 bodu do leva ale nikde sem nenasel ja ovladat ten uinput, jak rict, aby se stiskla napr. klavesa mysi|na co je EV_REL a co dat za device.idbus stahnul jsem si z CVS bthid a v adresari utils2 je pouze adr. hid a nikde zadna dokumentace. promin, ze te takhle porad otravuju, ale rad bych to , i pres moji neznalost Cecka, doresil >> aby mohl za 3 tydny na obhajobe moji maturitni prace pouzivat jako dalkove ovladani prezentace mobil --- a hned po maturite se vrhnu na Cecko -- a nebo ji neudelam a vrhnu se z vokna
Tiskni
Sdílej: