Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
+---------+ eth0 +----------+ eth1 (maskarada)
|INTERNET |----------------------| |-------------------
+---------+ 128.169.28.1 | | 192.168.1.0/24
verejna IP | |
| FIREWALL |
| | eth2 +-----+
| |-------------------| DMZ | Verejne adresy 128.169.28.3-X
+----------+ 128.169.28.2 +-----+
dalsi verejna IP
vubec si totiz nedokazu predstavit jak by to dopadlo kdyz by se na sitove karty eth0 a eth2 povesil stejny rozsah a jestli by to vubec fungovalo a jak by si s tim poradila routovaci tabulka. Muzete mi prosim popsat pripadne vyhody a nevyhody nebo nastinit jak to jinak zrealizovat ??? Cetl jsem tady uz DNAT/SNAT ale zda se mi to jako neohrabana moznost. Do te DMZ totiz potrebuji pristup z INTERNETU. dekuji za kazdou reakci
Stejné IP rozsahy (resp. podsítě) na eth0 a eth2 skutečně mít nemůžete, to by nefungovalo. Máte-li možnost, nechte si pro DMZ přidělit další rozsah IP adres, ten nastavíte na eth2 a provoz mezi Internetem a DMZ budete na firewallu normálně routovat (a samozřejmě nějak filtrovat, že).
Pokud nemáte možnost získat další blok adres, tak strojům na DMZ přidělíte privátní adresy (jiné, než na eth1). Na firewallu si na eth0 dopřidáte kromě oné 128.169.28.1 i další veřejné adresy (...2, atd.) a pomocí SNAT/DNAT zajistíte, že třeba provoz na 128.169.28.2 přišedší na firewall bude 1:1 (tj. se zachováním čísel portů) předán stroji s IP 192.168.2.1 v DMZ. Je to trochu drbačka, zejména ve světle té maškarády na eth1 (protože se vám otevírá celá řada příležitostí k omylu při nastavování komunikace mezi eth1 a eth2), ale rozhodně to tak nastavit jde a počítače v DMZ budou (téééměř) plnohodnotně přístupné z Internetu.
To není tak úplně pravda, fungovat to může. Jen je potřeba to ošetřit.
Jo, přesně tak.
2. Týkalo by se to nejen providera, ale také ostatních, kdo jsou s firewallem na stejném segmentu (typicky další zákazníci).
Přidělené veřejné adresy
128.169.28.2-X
+----------+ wirelles +---------------+ LAN1 +-----+
| INTERNET |-------------------| |-------------------------| DMZ |
+----------+ | | +-----+
| OVISLINK 1120 |
| | eth0 eth1
| | 128.169.28.1 +--------+ 192.168.1.1 +-----+
| |-------------------| ROUTER |------------------| LAN |
+---------------+ LAN2 | + | +-----+
|FIREWALL|
+--------+
pokud se totiz domnivam spravne tak OVISLINK by mel fungovat jako bridg a tim padem by mel ty verejne IP od poskytovatele bez vetsich problemu propustit
+---------+ eth0 +----------+ eth1 (maskarada)
|INTERNET |----------------------| |-------------------
+---------+ neni IP | | 192.168.1.0/24
| |
| FIREWALL |
eth0:1 | | eth2 +-----+
128.169.28.2 | |-------------------| DMZ | Verejne adresy 128.169.28.2-X
+----------+ neni IP +-----+
mezi rozhranim eth0 a eth2 je vytvoren bridge pomoci utility brctl a neni na nej prirazena IP adresa tim padem se to bude chovat jako OVISLINK. Ten alias eth0:1 je tam pouze kvuli tomu aby byl na router pristup i z venku. Jedina nevyhoda je u komunikace mezi LANem za eth1 a DMZ pac se na nej bude aplikovat firewall 2x respektive 4x. ale tohle jde uz vyresit.
Tiskni
Sdílej: