V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Jadro mam posledni z Debian unstable 2.6.11.
echo 600000 > /sys/devices/system/cpu/cpu0/cpufreq/cpuinfo_max_freq
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
cpufreq-set --min 600000.
Neco takoveho to asi dela, ale v kombinaci s tichym chodem to je vice tichy a i to mene vari, se mi zda. Jako by vypinal/zpomaloval i neco dalsiho...
Nevim nevim, ale mozna bych to ani moc s klasickym ACPI v kernelu nespojoval.
Vec se ma takhle - me paraty prave spocivaji na IBM Thinkpadu X31. Pokud nekdo mate neco od IBM, tak asi vite, ze tyhle notebooky maji taky funkcni klavesy - jenomze ne tak uplne standartni. Nektere (ztmavovani a zesvetlovani LCDcka) funguji naprosto nezavisle na systemu (resp. funguji uz v zavadeci a snad i pred nim).
Mam takovy pocit (za tenhle obrat me prosim nekamenujte, proste to nevim jiste a dokud to funguje, tak se v tom neminim vrtat), ze tyhle veci pristupuji primo na HW toho pocitace. Abych byl presnejsi - v novem rozsireni pro IBM-ACPI system v kernelu je vyuzivano jakehosi zvlastniho registru (mozna casti pameti), pres ktery tyhle veci komunikuji snad primo s BIOSem, pripadne podobnou nizkourovnovou veci.
Tyhle klavesy (pripadne kombinace Fn + neco) negeneruji standartni keycody - prave proto, ze to pro HW v podstate ani nejsou klavesy - spis neco jako ACPI (jak zminil kolega). Problem je v tom, ze to neni standartni ACPI (uznavam, ze mluvit vubec o nejakych standartech ve spojeni s ACPI je trosku zcestne). Snad kazdy vyrobce se s tim vyrovnava po svem a zalezi jenom na tom vasem jak se s tim popasuje a jestli zverejni alespon specifikace.
Mimochodem - u toho meho IBM je to taky docela sranda. Neco (brightness na LCD, ovladani LEDky nad monitorem) jede v pohode nezavisle na systemu, a jine veci (napr. ovladani hlasitosti, mute, prepinani LCD-externi display, ...) zase funguje ciste a jenom za pomoci systemu. Takze treba ja jsem si na tohle stahl specialni utilitku pro IBM laptopy, ktera je schopna tyhle veci chytat a mapovat na to nejake systemove akce (napr. ovladani alsy, uspavani, ...). A pritom treba konkretne to ovladani hlasitosti jeste o verzi driv >(X30) fungovalo v pohode mimo system.
Takze jak vidite, veci okolo ACPI a ruzne brand-specific features nejsou zas az takova sranda jak se zda... Omlouvam se za mirne off-topic odpoved, ale chtel jsem alespon zhruba nastinit cestu, po ktere jsem sel ja (i kdyz u jine znacky).
Preju hodne stesti s resenim....
Vot technika. (coz ovsem znamena, ze pokud jednou spustim Xy a pak chci jit na textovou konzoli, prepne se mi vystup na ext a su potme.... a s kernelem 2.4 bylo reseni Fn+F5 ... takhle smula 
)
Tiskni
Sdílej:
