Byla vydána nová verze 25.10.31 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Jadro mam posledni z Debian unstable 2.6.11.
echo 600000 > /sys/devices/system/cpu/cpu0/cpufreq/cpuinfo_max_freq
cpufreq-set --min 600000.
Neco takoveho to asi dela, ale v kombinaci s tichym chodem to je vice tichy a i to mene vari, se mi zda. Jako by vypinal/zpomaloval i neco dalsiho...
Nevim nevim, ale mozna bych to ani moc s klasickym ACPI v kernelu nespojoval.
Vec se ma takhle - me paraty prave spocivaji na IBM Thinkpadu X31. Pokud nekdo mate neco od IBM, tak asi vite, ze tyhle notebooky maji taky funkcni klavesy - jenomze ne tak uplne standartni. Nektere (ztmavovani a zesvetlovani LCDcka) funguji naprosto nezavisle na systemu (resp. funguji uz v zavadeci a snad i pred nim).
Mam takovy pocit (za tenhle obrat me prosim nekamenujte, proste to nevim jiste a dokud to funguje, tak se v tom neminim vrtat), ze tyhle veci pristupuji primo na HW toho pocitace. Abych byl presnejsi - v novem rozsireni pro IBM-ACPI system v kernelu je vyuzivano jakehosi zvlastniho registru (mozna casti pameti), pres ktery tyhle veci komunikuji snad primo s BIOSem, pripadne podobnou nizkourovnovou veci.
Tyhle klavesy (pripadne kombinace Fn + neco) negeneruji standartni keycody - prave proto, ze to pro HW v podstate ani nejsou klavesy - spis neco jako ACPI (jak zminil kolega). Problem je v tom, ze to neni standartni ACPI (uznavam, ze mluvit vubec o nejakych standartech ve spojeni s ACPI je trosku zcestne). Snad kazdy vyrobce se s tim vyrovnava po svem a zalezi jenom na tom vasem jak se s tim popasuje a jestli zverejni alespon specifikace.
Mimochodem - u toho meho IBM je to taky docela sranda. Neco (brightness na LCD, ovladani LEDky nad monitorem) jede v pohode nezavisle na systemu, a jine veci (napr. ovladani hlasitosti, mute, prepinani LCD-externi display, ...) zase funguje ciste a jenom za pomoci systemu. Takze treba ja jsem si na tohle stahl specialni utilitku pro IBM laptopy, ktera je schopna tyhle veci chytat a mapovat na to nejake systemove akce (napr. ovladani alsy, uspavani, ...). A pritom treba konkretne to ovladani hlasitosti jeste o verzi driv >(X30) fungovalo v pohode mimo system.
Takze jak vidite, veci okolo ACPI a ruzne brand-specific features nejsou zas az takova sranda jak se zda... Omlouvam se za mirne off-topic odpoved, ale chtel jsem alespon zhruba nastinit cestu, po ktere jsem sel ja (i kdyz u jine znacky).
Preju hodne stesti s resenim....
Vot technika. (coz ovsem znamena, ze pokud jednou spustim Xy a pak chci jit na textovou konzoli, prepne se mi vystup na ext a su potme.... a s kernelem 2.4 bylo reseni Fn+F5 ... takhle smula
)
Tiskni
Sdílej: