Dokumentační tým projektu LibreOffice informuje o aktuálním stavu příruček pro jednotlivé moduly. Podařilo se vytvořit, s výjimkou modulu Impress, příručky pro všechny moduly pro verzi 6.4. Aktuálně probíhá tvorba příruček pro verzi 7.0, kde dokumentační tým hledá nové přispěvatele. Český tým, který se stará o lokalizaci příruček, pracuje na překladech příruček pro verzi 6.4. Dokončené příručky jsou ke stažení na českém webu projektu, aktuálně se pracuje na překladu příručky pro Calc a Writer.
Byla vydána nová vývojová verze 3.99.2 multiplatformní knihovny pro vytváření grafických uživatelských rozhraní GTK. Přehled novinek i s krátkými videi v příspěvku na blogu. Zdůrazněny jsou shadery a například demo aplikace Shadertoy.
Neziskové průmyslové konsorcium Khronos Group finalizovalo verzi 3.0 specifikace OpenCL (Open Computing Language). OpenCL je průmyslový standard pro paralelní programování heterogenních počítačových systémů.
The Catch, tj. hackerská soutěž organizovaná sdružením CESNET, je zpět. Začne v pondělí 12. 10. ve 12 hodin a 10 minut. Lstivé roboty z minulého roku letos překonává zákeřný vir RANSOMVID-20.
Dylan Baker oznámil vydání Mesa 20.2.0. Změny zahrnují např. rozšíření podpory LLVMpipe s OpenGL 4.3+ a OpenGL ES 3.2; stručný přehled je v poznámkách k vydání. Uživatelé by ale měli převážně vyčkat opravnou verzi 20.2.1.
Byla vydána verze 26.0 svobodného softwaru OBS Studio (Open Broadcaster Software, Wikipedie) určeného pro streamování a nahrávání obrazovky počítače. Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána betaverze Fedory 33, tj. o poslední zastávce před vydáním finální verze, která je momentálně naplánována na 20. října. Výchozí souborový systému byl změněn z Ext4 na Btrfs. Výchozí prostředí GNOME bylo aktualizováno na verzi 3.38. Mezi oficiální edice přibyla Fedora IoT.
David Revoy se před rokem rozhodl, že vydá svůj open source webový komiks Pepper&Carrot také knižně a ve vlastní režii. Použije k tomu pouze open source software. Nemá to jednoduché. V několika příspěvcích na svém blogu popsal problémy a jejich postupné řešení. Po roce testování je ale konečně s výsledkem spokojen.
Lukáš Bařinka oznámil vydávání série video cvičení Programování v shellu na YouTube.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 98 (pdf), HackSpace 35 (pdf), Wireframe 42 (pdf) a Hello World 14 (pdf).
Jadro mam posledni z Debian unstable 2.6.11.
echo 600000 > /sys/devices/system/cpu/cpu0/cpufreq/cpuinfo_max_freq
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
cpufreq-set --min 600000.
Neco takoveho to asi dela, ale v kombinaci s tichym chodem to je vice tichy a i to mene vari, se mi zda. Jako by vypinal/zpomaloval i neco dalsiho...
Nevim nevim, ale mozna bych to ani moc s klasickym ACPI v kernelu nespojoval.
Vec se ma takhle - me paraty prave spocivaji na IBM Thinkpadu X31. Pokud nekdo mate neco od IBM, tak asi vite, ze tyhle notebooky maji taky funkcni klavesy - jenomze ne tak uplne standartni. Nektere (ztmavovani a zesvetlovani LCDcka) funguji naprosto nezavisle na systemu (resp. funguji uz v zavadeci a snad i pred nim).
Mam takovy pocit (za tenhle obrat me prosim nekamenujte, proste to nevim jiste a dokud to funguje, tak se v tom neminim vrtat), ze tyhle veci pristupuji primo na HW toho pocitace. Abych byl presnejsi - v novem rozsireni pro IBM-ACPI system v kernelu je vyuzivano jakehosi zvlastniho registru (mozna casti pameti), pres ktery tyhle veci komunikuji snad primo s BIOSem, pripadne podobnou nizkourovnovou veci.
Tyhle klavesy (pripadne kombinace Fn + neco) negeneruji standartni keycody - prave proto, ze to pro HW v podstate ani nejsou klavesy - spis neco jako ACPI (jak zminil kolega). Problem je v tom, ze to neni standartni ACPI (uznavam, ze mluvit vubec o nejakych standartech ve spojeni s ACPI je trosku zcestne). Snad kazdy vyrobce se s tim vyrovnava po svem a zalezi jenom na tom vasem jak se s tim popasuje a jestli zverejni alespon specifikace.
Mimochodem - u toho meho IBM je to taky docela sranda. Neco (brightness na LCD, ovladani LEDky nad monitorem) jede v pohode nezavisle na systemu, a jine veci (napr. ovladani hlasitosti, mute, prepinani LCD-externi display, ...) zase funguje ciste a jenom za pomoci systemu. Takze treba ja jsem si na tohle stahl specialni utilitku pro IBM laptopy, ktera je schopna tyhle veci chytat a mapovat na to nejake systemove akce (napr. ovladani alsy, uspavani, ...). A pritom treba konkretne to ovladani hlasitosti jeste o verzi driv >(X30) fungovalo v pohode mimo system.
Takze jak vidite, veci okolo ACPI a ruzne brand-specific features nejsou zas az takova sranda jak se zda... Omlouvam se za mirne off-topic odpoved, ale chtel jsem alespon zhruba nastinit cestu, po ktere jsem sel ja (i kdyz u jine znacky).
Preju hodne stesti s resenim....
Vot technika. (coz ovsem znamena, ze pokud jednou spustim Xy a pak chci jit na textovou konzoli, prepne se mi vystup na ext a su potme.... a s kernelem 2.4 bylo reseni Fn+F5 ... takhle smula 
)
Tiskni
Sdílej:
