Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
O víkendu probíhá v Bruselu konference FOSDEM 2026 (Free and Open source Software Developers’ European Meeting). Program konference je velice nabitý: 37 místností, 71 tracků, 1184 přednášejících, 1069 přednášek, prezentací a workshopů. Sledovat je lze i online. K dispozici budou jejich videozáznamy. Aktuální dění lze sledovat na sociálních sítích.
Společnost Nex Computer stojící za "notebooky bez procesorů a pamětí" NexDock představila telefon NexPhone, který může funguje jako desktop PC, stačí k němu připojit monitor, klávesnici a myš nebo NexDock. Telefon by měl být k dispozici ve třetím čtvrtletí letošního roku. Jeho cena by měla být 549 dolarů. Předobjednat jej lze s vratní zálohou 199 dolarů. V dual-bootu by měl být předinstalovaný Android s Linuxem (Debian) jako aplikací a Windows 11.
Byla vydána nová major verze 9.0 softwaru pro správu elektronických knih Calibre (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je podpora AI.
Wasmer byl vydán ve verzi 7.0. Jedná se o běhové prostředí pro programy ve WebAssembly. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V reakci na nepopulární plán Microsoftu ještě více ve Windows prohloubit integraci umělé inteligence Copilot, Opera na sociální síti 𝕏 oznámila, že připravuje nativní linuxovou verzi prohlížeče Opera GX. Jedná se o internetový prohlížeč zaměřený pro hráče, přičemž obsahuje všechny základní funkce běžného prohlížeče Opera. Kromě integrace sociálních sítí prohlížeč například disponuje 'omezovačem', který umožňuje uživatelům omezit využití sítě, procesoru a paměti prohlížečem, aby se tak šetřily systémové zdroje pro jinou aktivitu.
| Podpora: | kompletní |
| Ovladač: | dodává někdo jiný |
00:0c.0 Network controller: Texas Instruments ACX 100 22Mbps Wireless Interface Network controller: PCI device 104c:8400 (Texas Instruments) (rev 0). IRQ 10. Master Capable. Latency=32. I/O at 0xd000 [0xd01f]. Non-prefetchable 32 bit memory at 0xe0110000 [0xe0110fff]. Non-prefetchable 32 bit memory at 0xe0100000 [0xe010ffff]. Bus 0, device 11, function 0:
emerge acx modprobe acxV arch linuxu je to :
pacman -S tiacx tiacx-firmware modprobe acx
wget -c http://www.kazer.org/acx-firmware-20060207.tar.bz2 tar xvfj acx-firmware-20060207.tar.bz2 mkdir -p /lib/firmware/`uname -r`/acx/ cp -r fw/acx100_1.7.0/ /lib/firmware/2.6.26.3-ARCH/acx/1.7.0/V adresáři s firmware jsou tři soubory. Tyto soubory odpovídají (nebo se mohou s drobnými úpravami zaměnit) za soubor dodávané s binárními ovladači pro windows :
WLANGEN.BIN (tiacx100) RADIO11.BIN (tiacx100r11) RADIO0d.BIN (tiacx100r0D)Víco o firmware viz zde : http://acx100.sourceforge.net/wiki/Firmware
wget -c http://kent.dl.sourceforge.net/sourceforge/acx100/acx-20080210.tar.bz2 tar xvfj acx-20080210.tar.bz2 cd acx-20080210Nyní odstraníme tento řádek v "Makefile" :
acx-obj-y += usb.oa dále odstraníme tento řádek v "acx_config.h" :
#define CONFIG_ACX_USB 1A nyní už jen zkompilujeme modul a nainstalujeme :
make insmod acx.koPokud chceme, aby se nám načítal automaticky, tak vytvoříme příslušný adresář mezi nainstalovanýma modulama, zkontrolujeme závislosti a načteme :
mkdir /lib/modules/2.6.26.3-ARCH/kernel/drivers/net/wireless/acx cp acx.ko /lib/modules/2.6.26.3-ARCH/kernel/drivers/net/wireless/acx/ depmod -ae modprobe acxVíce viz http://acx100.sourceforge.net/wiki/ACX
Ta karta je strasna a strasi v ni. V jednom serveru (PIII/500, Intel PIIX 440BX cipset) nam 2 mesice fungovala bez jedineho skobrtnuti (hlavni pripoj do netu !!), po prendani do compaqu PII/350, vpodstate stejny cipset vzdycky po cca 20 hodinach vytuhla, signal byl, vsechno, ale data nesly, stacilo znova nastavit iwconfigem. Tahali jsem pres ni 985kbps !!!, ping leze od 1.1ms do 10ms, nema regulaci. Konkretne tahle karta by mela umet 44Mbps, ale linuxovy driver to neumi, ani wireles tools. Takze radsi doporucuju overenou klasiku 626ku.
UPDATE: Karta se rozhodně nehodí do serveru na nějaký důležitý spoj. Osobně jsem jí tam dříve měl a dělalo to jisté problémy. Po přesáhnutí nějakého trafiku karta prostě padla. Už je to ovšem několik let, třeba se to zlepšilo.Kartu stále používám, ale jen jako klient, jenž svůj PC každý den vypíná.
Dokument vytvořil: |🇵🇸, 1.5.2011 15:10 | Zobrazeno: 903×
Tiskni
Sdílej: