Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Rozhraní PCI, RSA reverzní konektor pro anténu, čip RT61, protokoly 802.11b/g, 802.11e s WMM. Karta umožňuje master režim pro vytvoření přístupového bodu.
# lspci -s 0:0b.0 -vvnn
00:0b.0 Network controller [0280]: RaLink RT2561/RT61 802.11g PCI [1814:0301]
Subsystem: Device [1b75:2561]
Control: I/O+ Mem+ BusMaster+ SpecCycle- MemWINV+ VGASnoop- ParErr- Stepping- SERR- FastB2B- DisINTx-
Status: Cap+ 66MHz- UDF- FastB2B- ParErr- DEVSEL=slow >TAbort- <TAbort- <MAbort- >SERR- <PERR+ INTx-
Latency: 32, Cache Line Size: 32 bytes
Interrupt: pin A routed to IRQ 10
Region 0: Memory at de000000 (32-bit, non-prefetchable) [size=32K]
Capabilities: [40] Power Management version 2
Flags: PMEClk- DSI- D1- D2- AuxCurrent=0mA PME(D0-,D1-,D2-,D3hot-,D3cold-)
Status: D0 NoSoftRst- PME-Enable- DSel=0 DScale=0 PME-
Kernel driver in use: rt61pci
Kernel modules: rt61pci
Po natažení ovladače nic zvláštního (zapnutí přerušení na PCI sběrnici a výběr algoritmu pro řízení 802.11 toku):
rt61pci 0000:00:0b.0: PCI INT A -> Link[LNKC] -> GSI 10 (level, low) -> IRQ 10 ieee80211 phy1: Selected rate control algorithm 'minstrel_ht'
Ovladač je součást Linuxu (testováno s jádrem 3.2), konfigurační volba jádra RT61PCI, výsledný modul se jmenuje rt61pci. Ovladač je postaven na podsystému mac80211 s ovládacím rozhraním cfg80211.
Karta potřebuje po rebootu nahrát firmware zveřejněný výrobcem (testoval jsem verzi 1.2). Nahrání zařídí ovladač při nahození síťového rozhraní.
Za použití démona hostapd (zkoušel jsem verzi 0.7.3), je možné kartu provozovat jako přístupový bod.
Dokument vytvořil: |🇵🇸, 1.5.2011 00:55 | Poslední úprava: petr_p, 10.1.2012 23:26 | Historie změn | Zobrazeno: 909×
Tiskni
Sdílej: