Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Rozhraní PCI, RSA reverzní konektor pro anténu, čip RT61, protokoly 802.11b/g, 802.11e s WMM. Karta umožňuje master režim pro vytvoření přístupového bodu.
# lspci -s 0:0b.0 -vvnn
00:0b.0 Network controller [0280]: RaLink RT2561/RT61 802.11g PCI [1814:0301]
Subsystem: Device [1b75:2561]
Control: I/O+ Mem+ BusMaster+ SpecCycle- MemWINV+ VGASnoop- ParErr- Stepping- SERR- FastB2B- DisINTx-
Status: Cap+ 66MHz- UDF- FastB2B- ParErr- DEVSEL=slow >TAbort- <TAbort- <MAbort- >SERR- <PERR+ INTx-
Latency: 32, Cache Line Size: 32 bytes
Interrupt: pin A routed to IRQ 10
Region 0: Memory at de000000 (32-bit, non-prefetchable) [size=32K]
Capabilities: [40] Power Management version 2
Flags: PMEClk- DSI- D1- D2- AuxCurrent=0mA PME(D0-,D1-,D2-,D3hot-,D3cold-)
Status: D0 NoSoftRst- PME-Enable- DSel=0 DScale=0 PME-
Kernel driver in use: rt61pci
Kernel modules: rt61pci
Po natažení ovladače nic zvláštního (zapnutí přerušení na PCI sběrnici a výběr algoritmu pro řízení 802.11 toku):
rt61pci 0000:00:0b.0: PCI INT A -> Link[LNKC] -> GSI 10 (level, low) -> IRQ 10 ieee80211 phy1: Selected rate control algorithm 'minstrel_ht'
Ovladač je součást Linuxu (testováno s jádrem 3.2), konfigurační volba jádra RT61PCI, výsledný modul se jmenuje rt61pci. Ovladač je postaven na podsystému mac80211 s ovládacím rozhraním cfg80211.
Karta potřebuje po rebootu nahrát firmware zveřejněný výrobcem (testoval jsem verzi 1.2). Nahrání zařídí ovladač při nahození síťového rozhraní.
Za použití démona hostapd (zkoušel jsem verzi 0.7.3), je možné kartu provozovat jako přístupový bod.
Dokument vytvořil: |🇵🇸, 1.5.2011 00:55 | Poslední úprava: petr_p, 10.1.2012 23:26 | Historie změn | Zobrazeno: 874×
Tiskni
Sdílej: