Spotify prostřednictvím svého FOSS fondu rozdělilo 70 000 eur mezi tři open source projekty: FFmpeg obdržel 30 000 eur, Mock Service Worker (MSW) obdržel 15 000 eur a Xiph.Org Foundation obdržela 25 000 eur.
Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Technologie Skip pro multiplatformní mobilní vývoj, která umožňuje vývojářům vytvářet iOS a Android aplikace z jediné Swift a SwiftUI kódové základny, se s vydáním verze 1.7 stala open source.
| Podpora: | kompletní |
| Ovladač: | v jádře |
00:00.0 Host bridge: Intel Corp. 82855PM Processor to I/O Controller (rev 03) 00:01.0 PCI bridge: Intel Corp. 82855PM Processor to AGP Controller (rev 03) 00:1d.0 USB Controller: Intel Corp. 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) USB UHCI Controller #1 (rev 01) 00:1d.1 USB Controller: Intel Corp. 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) USB UHCI Controller #2 (rev 01) 00:1d.2 USB Controller: Intel Corp. 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) USB UHCI Controller #3 (rev 01) 00:1d.7 USB Controller: Intel Corp. 82801DB/DBM (ICH4/ICH4-M) USB2 EHCI Controller (rev 01) 00:1e.0 PCI bridge: Intel Corp. 82801 Mobile PCI Bridge (rev 81) 00:1f.0 ISA bridge: Intel Corp. 82801DBM (ICH4-M) LPC Interface Bridge (rev 01) 00:1f.1 IDE interface: Intel Corp. 82801DBM (ICH4-M) IDE Controller (rev 01) 00:1f.3 SMBus: Intel Corp. 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) SMBus Controller (rev 01) 00:1f.5 Multimedia audio controller: Intel Corp. 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) AC'97 Audio Controller (rev 01) 00:1f.6 Modem: Intel Corp. 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) AC'97 Modem Controller (rev 01) 01:00.0 VGA compatible controller: ATI Technologies Inc Radeon R250 Lf [Radeon Mobility 9000 M9] (rev 02) 02:00.0 CardBus bridge: Texas Instruments PCI4520 PC card Cardbus Controller (rev 01) 02:00.2 FireWire (IEEE 1394): Texas Instruments: Unknown device 802a (rev 01) 02:01.0 Ethernet controller: Intel Corp. 82540EP Gigabit Ethernet Controller (Mobile) (rev 03) 02:02.0 Network controller: Intel Corp. PRO/Wireless 2200BG (rev 05)
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
/proc/acpi/ibm/*) a může zjistit, kdy bylo tlačítko zmáčknuté a vykreslovat na základě toho nějaký ukazatel na obrazovce. Ve WindowsXP je nějaké udělátko od IBM předinstalované, v Linuxu je možné použít např. program tpb. O ostatní Fn tlačítka se stará ACPI.
Dokument vytvořil: neni neni, 8.1.2005 18:37 | Poslední úprava: Zdenek.Z, 27.2.2011 15:09 | Historie změn | Zobrazeno: 1980×
Tiskni
Sdílej:
