Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
| Podpora: | kompletní |
| Ovladač: | v jádře |
00:00.0 Host bridge: Intel Corp. 82855PM Processor to I/O Controller (rev 03) 00:01.0 PCI bridge: Intel Corp. 82855PM Processor to AGP Controller (rev 03) 00:1d.0 USB Controller: Intel Corp. 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) USB UHCI Controller #1 (rev 01) 00:1d.1 USB Controller: Intel Corp. 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) USB UHCI Controller #2 (rev 01) 00:1d.2 USB Controller: Intel Corp. 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) USB UHCI Controller #3 (rev 01) 00:1d.7 USB Controller: Intel Corp. 82801DB/DBM (ICH4/ICH4-M) USB2 EHCI Controller (rev 01) 00:1e.0 PCI bridge: Intel Corp. 82801 Mobile PCI Bridge (rev 81) 00:1f.0 ISA bridge: Intel Corp. 82801DBM (ICH4-M) LPC Interface Bridge (rev 01) 00:1f.1 IDE interface: Intel Corp. 82801DBM (ICH4-M) IDE Controller (rev 01) 00:1f.3 SMBus: Intel Corp. 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) SMBus Controller (rev 01) 00:1f.5 Multimedia audio controller: Intel Corp. 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) AC'97 Audio Controller (rev 01) 00:1f.6 Modem: Intel Corp. 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) AC'97 Modem Controller (rev 01) 01:00.0 VGA compatible controller: ATI Technologies Inc Radeon R250 Lf [Radeon Mobility 9000 M9] (rev 02) 02:00.0 CardBus bridge: Texas Instruments PCI4520 PC card Cardbus Controller (rev 01) 02:00.2 FireWire (IEEE 1394): Texas Instruments: Unknown device 802a (rev 01) 02:01.0 Ethernet controller: Intel Corp. 82540EP Gigabit Ethernet Controller (Mobile) (rev 03) 02:02.0 Network controller: Intel Corp. PRO/Wireless 2200BG (rev 05)
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
/proc/acpi/ibm/*) a může zjistit, kdy bylo tlačítko zmáčknuté a vykreslovat na základě toho nějaký ukazatel na obrazovce. Ve WindowsXP je nějaké udělátko od IBM předinstalované, v Linuxu je možné použít např. program tpb. O ostatní Fn tlačítka se stará ACPI.
Dokument vytvořil: neni neni, 8.1.2005 18:37 | Poslední úprava: Zdenek.Z, 27.2.2011 15:09 | Historie změn | Zobrazeno: 1984×
Tiskni
Sdílej:
