Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
Intel Pentium M (1.4 GHz, podtaktovává se na 600 MHz), čipová sada i845G, 40GB HDD, 256MB RAM, ATi Radeon 7500 a displej 1024x768, DVD-ROM/CD-RW, WiFi, BT, IrDA, zvukovka i810, modem, 1Gbps síťovka, touchpad i klitoris
S-video výstup, výstup na externí monitor, 2*USB, 2*PCMCIA,...
Většina modelů, se kterými jsem se setkal má procesor Intel Pentium M (1,6 GHz, podtaktovává se na 600 MHz).
00:00.0 Host bridge: Intel Corp. 82855PM Processor
to I/O Controller (rev 03)
00:01.0 PCI bridge: Intel Corp. 82855PM Processor
to AGP Controller (rev 03)
00:1d.0 USB Controller: Intel Corp. 82801DB/DBL/DBM
(ICH4/ICH4-L/ICH4-M) USB UHCI Controller #1 (rev 01)
00:1d.1 USB Controller: Intel Corp. 82801DB/DBL/DBM
(ICH4/ICH4-L/ICH4-M) USB UHCI Controller #2 (rev 01)
00:1d.2 USB Controller: Intel Corp. 82801DB/DBL/DBM
(ICH4/ICH4-L/ICH4-M) USB UHCI Controller #3 (rev 01)
00:1d.7 USB Controller: Intel Corp. 82801DB/DBM (ICH4/ICH4-M)
USB 2.0 EHCI Controller (rev 01)
00:1e.0 PCI bridge: Intel Corp. 82801 PCI Bridge
(rev 81)
00:1f.0 ISA bridge: Intel Corp. 82801DBM LPC Interface
Controller (rev 01)
00:1f.1 IDE interface: Intel Corp. 82801DBM (ICH4) Ultra ATA
Storage Controller (rev 01)
00:1f.3 SMBus: Intel Corp. 82801DB/DBL/DBM
(ICH4/ICH4-L/ICH4-M) SMBus Controller (rev 01)
00:1f.5 Multimedia audio controller: Intel Corp. 82801DB/DBL/DBM
(ICH4/ICH4-L/ICH4-M) AC'97 Audio Controller (rev 01)
00:1f.6 Modem: Intel Corp. 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M)
AC'97 Modem Controller (rev 01)
01:00.0 VGA compatible controller: ATI Technologies Inc
Radeon Mobility M7 LW [Radeon Mobility 7500]
02:00.0 CardBus bridge: Texas Instruments PCI4520 PC card
Cardbus Controller (rev 01)
02:00.1 CardBus bridge: Texas Instruments PCI4520 PC card
Cardbus Controller (rev 01)
02:01.0 Ethernet controller: Intel Corp. 82540EP Gigabit
Ethernet Controller (Mobile) (rev 03)
02:02.0 Network controller: Intel Corp. PRO/Wireless LAN
2100 3B Mini PCI Adapter (rev 04)
noapic nolapic acpi=noirq pci=noacpi.
Vyborny je vystup na externi monitor - aktivuje se po zapojeni sam bez nutnosti nastaveni X nebo zapinani v rezimu klonovani (vyborne pro prednasky).
Veskera tlacitka jsou hardwarova (zvuk - hlasitost + mute, dale jas a kontrast displeje) a neni treba zadna softwarova podpora. Jedine uspani (+ obsluhu tlacitek na klavesnici a LID button - zavirani/otevirani displeje) ridi acpid, ten nepouzivam. Pouzivam pouze echo 3>/proc/acpi/sleep a na probuzeni Fn+Power.
). Nedám na něj dopustit (rok 2010).
Dokument vytvořil: Zdeněk Burda, 12.5.2004 23:10 | Poslední úprava: FilipL, 27.2.2011 15:09 | Další přispěvatelé: |🇵🇸, FilipL | Historie změn | Zobrazeno: 2855×
Tiskni
Sdílej: