Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Intel Pentium M (1.4 GHz, podtaktovává se na 600 MHz), čipová sada i845G, 40GB HDD, 256MB RAM, ATi Radeon 7500 a displej 1024x768, DVD-ROM/CD-RW, WiFi, BT, IrDA, zvukovka i810, modem, 1Gbps síťovka, touchpad i klitoris
S-video výstup, výstup na externí monitor, 2*USB, 2*PCMCIA,...
Většina modelů, se kterými jsem se setkal má procesor Intel Pentium M (1,6 GHz, podtaktovává se na 600 MHz).
00:00.0 Host bridge: Intel Corp. 82855PM Processor
to I/O Controller (rev 03)
00:01.0 PCI bridge: Intel Corp. 82855PM Processor
to AGP Controller (rev 03)
00:1d.0 USB Controller: Intel Corp. 82801DB/DBL/DBM
(ICH4/ICH4-L/ICH4-M) USB UHCI Controller #1 (rev 01)
00:1d.1 USB Controller: Intel Corp. 82801DB/DBL/DBM
(ICH4/ICH4-L/ICH4-M) USB UHCI Controller #2 (rev 01)
00:1d.2 USB Controller: Intel Corp. 82801DB/DBL/DBM
(ICH4/ICH4-L/ICH4-M) USB UHCI Controller #3 (rev 01)
00:1d.7 USB Controller: Intel Corp. 82801DB/DBM (ICH4/ICH4-M)
USB 2.0 EHCI Controller (rev 01)
00:1e.0 PCI bridge: Intel Corp. 82801 PCI Bridge
(rev 81)
00:1f.0 ISA bridge: Intel Corp. 82801DBM LPC Interface
Controller (rev 01)
00:1f.1 IDE interface: Intel Corp. 82801DBM (ICH4) Ultra ATA
Storage Controller (rev 01)
00:1f.3 SMBus: Intel Corp. 82801DB/DBL/DBM
(ICH4/ICH4-L/ICH4-M) SMBus Controller (rev 01)
00:1f.5 Multimedia audio controller: Intel Corp. 82801DB/DBL/DBM
(ICH4/ICH4-L/ICH4-M) AC'97 Audio Controller (rev 01)
00:1f.6 Modem: Intel Corp. 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M)
AC'97 Modem Controller (rev 01)
01:00.0 VGA compatible controller: ATI Technologies Inc
Radeon Mobility M7 LW [Radeon Mobility 7500]
02:00.0 CardBus bridge: Texas Instruments PCI4520 PC card
Cardbus Controller (rev 01)
02:00.1 CardBus bridge: Texas Instruments PCI4520 PC card
Cardbus Controller (rev 01)
02:01.0 Ethernet controller: Intel Corp. 82540EP Gigabit
Ethernet Controller (Mobile) (rev 03)
02:02.0 Network controller: Intel Corp. PRO/Wireless LAN
2100 3B Mini PCI Adapter (rev 04)
noapic nolapic acpi=noirq pci=noacpi.
Vyborny je vystup na externi monitor - aktivuje se po zapojeni sam bez nutnosti nastaveni X nebo zapinani v rezimu klonovani (vyborne pro prednasky).
Veskera tlacitka jsou hardwarova (zvuk - hlasitost + mute, dale jas a kontrast displeje) a neni treba zadna softwarova podpora. Jedine uspani (+ obsluhu tlacitek na klavesnici a LID button - zavirani/otevirani displeje) ridi acpid, ten nepouzivam. Pouzivam pouze echo 3>/proc/acpi/sleep a na probuzeni Fn+Power.
). Nedám na něj dopustit (rok 2010).
Dokument vytvořil: Zdeněk Burda, 12.5.2004 23:10 | Poslední úprava: FilipL, 27.2.2011 15:09 | Další přispěvatelé: |🇵🇸, FilipL | Historie změn | Zobrazeno: 2868×
Tiskni
Sdílej: