Byla vydána nová verze 3.23.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opravuje 11 bezpečnostních chyb.
Španělský softwarový inženýr oznámil, že se mu podařilo na dálku ovládat sedm tisíc robotických vysavačů po celém světě. Upozornil tak na slabé kybernetické zabezpečení těchto technologií a jejich možné a snadné zneužití. Nesnažil se hacknout všechny robotické vysavače po světě, ale pouze propojil svůj nový DJI Romo vysavač se zařízením Playstation. Aplikace podle něj ihned začala komunikovat se všemi sedmi tisíci spotřebiči a on je
… více »Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
| Podpora: | kompletní |
| Ovladač: | v jádře |
01:08.0 Multimedia video controller: Conexant CX23880/1/2/3 PCI Video and Audio Decoder (rev 05) Subsystem: Hauppauge computer works Inc. Hauppauge Nova-T DVB-T Flags: bus master, medium devsel, latency 32, IRQ 4 Memory at ea000000 (32-bit, non-prefetchable) [size=16M] Capabilities: [44] Vital Product Data Capabilities: [4c] Power Management version 2 01:08.2 Multimedia controller: Conexant CX23880/1/2/3 PCI Video and Audio Decoder [MPEG Port] (rev 05) Subsystem: Hauppauge computer works Inc. Nova-T DVB-T Model 909 Flags: bus master, medium devsel, latency 32, IRQ 4 Memory at eb000000 (32-bit, non-prefetchable) [size=16M] Capabilities: [4c] Power Management version 2 01:08.4 Multimedia controller: Conexant CX23880/1/2/3 PCI Video and Audio Decoder [IR Port] (rev 05) Subsystem: Hauppauge computer works Inc. Nova-T DVB-T Model 909 Flags: bus master, medium devsel, latency 32, IRQ 4 Memory at ec000000 (32-bit, non-prefetchable) [size=16M] Capabilities: [4c] Power Management version 2
cx88_dvb 1860 5 video_buf_dvb 2500 1 cx88_dvb dvb_core 61160 1 video_buf_dvb cx22702 4164 1 cx88_dvb dvb_pll 5636 2 cx88_dvb,cx22702 cx88_blackbird 13084 0 cx8802 6020 2 cx88_dvb,cx88_blackbird firmware_class 4928 1 cx88_blackbird cx8800 21068 1 cx88_blackbird cx88xx 44576 4 cx88_dvb,cx88_blackbird,cx8802,cx8800 i2c_algo_bit 6728 1 cx88xx video_buf 11396 6 cx88_dvb,video_buf_dvb,cx88_blackbird,cx8802,cx8800,cx88xx ir_common 5508 1 cx88xx tveeprom 10960 1 cx88xx btcx_risc 2376 3 cx8802,cx8800,cx88xxCast suboru .config
# # I2C Algorithms # CONFIG_I2C_ALGOBIT=m # Video For Linux # # # Video Adapters # CONFIG_VIDEO_CX88=m CONFIG_VIDEO_CX88_DVB=m CONFIG_VIDEO_CX88_DVB_CX22702=y # # Digital Video Broadcasting Devices # CONFIG_DVB=y CONFIG_DVB_CORE=m # # Supported DVB Frontends # # # Customise DVB Frontends # # # DVB-T (terrestrial) frontends # CONFIG_DVB_CX22702=m CONFIG_VIDEO_TUNER=m CONFIG_VIDEO_BUF=m CONFIG_VIDEO_BUF_DVB=m CONFIG_VIDEO_BTCX=m CONFIG_VIDEO_IR=m CONFIG_VIDEO_TVEEPROM=mNiesom si isty ci su potrebne vsetky moduly, ale kedze sa automaticky oznacili tak asi ano. Po tomto kroku by mala karta nabehnut, co zistite vypisom v syslogu alebo dmesg. Ladenie tu nebudem rozoberat, je to rovnake ako u ostatnych kariet tohto typu, ktore su tu popisane. Zprevadzkovanie dialkoveho ovladania mi sice dalo zabrat ale v podstate to tak isto nieje zlozite. Hlavne je potrebne mat zapnute v jadre v sekcii Input device support volbu Event interface, ci uz ako modul alebo priamo v jadre. Po zavedeni sa vytvoria zariadenia /dev/input/event0-4. Pre zistenie ktore zariadenie patri karte sa treba pozriet do /proc/bus/input/devices pomocou cat /proc/bus/input/devices. Tam si najdite ktoremu zariadeniu je priradene dialkove ovladanie. U mna to vyzera takto
I: Bus=0001 Vendor=0070 Product=9002 Version=0001 N: Name="cx88 IR (Hauppauge Nova-T DVB-T" P: Phys=pci-0000:01:08.0/ir0 S: Sysfs=/class/input/input1 H: Handlers=kbd event1 B: EV=100003 B: KEY=100fc312 214a802 0 0 0 0 18000 41a8 4801 9e1680 7bb80 0 10000000Takze vystup DO sa posiela na /dev/input/event1 Ako software som klasicky pouzil lirc, ktory ma pri konfiguracii moznost zapnut volbu Linux input layer. Po nainstalovani je potrebne vytvorit konfiguracny subor pre dane DO, ja som sa s tym uz potrapil takze si ho mozte stiahnut tu, aj ked by bolo asi lepsie keby bol ulozeny neikde priamo na abclinuxu. Potom uz len staci spusiti lircd daemona /usr/local/sbin/lircd -H dev/input -d /dev/input/event1 Dalej uz zalezi na pouzitej aplikacii ktoru chcete ovladat, ja pouzivam Kaffeine, ktory ma podporu DO robenu cez lirc daemona v KDE, kde je nastavenie v podstate trivialne, staci si to naklikat. Program Kaffeine ma podporu EPG. Jediny problem je v tom ze nezvlada nase kodovanie. Po par emailoch s autorom, sa podarilo dosiahnut ciastocnu podporu kodovania, ale zatial nie vsetkych programov. Konkretne vsekty programy vysielane CT sa zobrazuju zle, takze dufam ze to bude coskoro opravene. Opravy su dostupne zatial len vo vyvojovej verzii dostupnej cez SVN. Posledna vec je teletext. Ten mi uspesne funguje s programom mtt z balika xawtv4, ktory je zatial vo vyvojovej verzii, ale vyzera ze funguje v poriadku. Potrebuje akurat k sebe kniznicu libzvbi.
Dokument vytvořil: komodo, 3.2.2006 11:45 | Poslední úprava: komodo, 27.2.2011 15:09 | Historie změn | Zobrazeno: 1521×
Tiskni
Sdílej: