Byl vydán Mozilla Firefox 145.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Ukončena byla podpora 32bitového Firefoxu pro Linux. Přidána byla podpora Matrosky. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 145 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Lidé.cz (Wikipedie) jsou zpět jako sociální síť s "ambicí stát se místem pro kultivované debaty a bezpečným online prostředím".
Byla vydána nová verze 4.4 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
ASUS má v nabídce komplexní řešení pro vývoj a nasazení AI: kompaktní stolní AI superpočítač ASUS Ascent GX10 poháněný superčipem NVIDIA GB10 Grace Blackwell a platformou NVIDIA DGX Spark. S operačním systémem NVIDIA DGX založeném na Ubuntu.
Desktopové prostredie Trinity Desktop vyšlo vo verzii R14.1.5. Je tu opravená chyba v tqt komponente spôsobujúca 100% vyťaženie cpu, dlaždice pre viac monitorov a nemenej dôležité su dizajnové zmeny v podobe ikon, pozadí atď. Pridaná bola podpora distribúcií Debian Trixie, Ubuntu Questing, RHEL 10 a OpenSUSE Leap 16.
Grafická aplikace Easy Effects (Flathub), původně PulseEffects, umožňující snadno povolovat a zakazovat různé audio efekty v aplikacích používajících multimediální server PipeWire, byla vydána ve verzi 8.0.0. Místo GTK 4 je nově postavená nad Qt, QML a Kirigami.
Na YouTube lze zhlédnout Godot Engine – 2025 Showreel s ukázkami toho nejlepšího letos vytvořeného v multiplatformním open source herním enginu Godot.
Blíží se konec roku a tím i všemožná vyhlášení slov roku 2025. Dle Collins English Dictionary je slovem roku vibe coding, dle Dictionary.com je to 6-7, …
Cloudflare Radar: podíl Linuxu na desktopu dosáhl v listopadu 6,2 %.
Chcete vědět, co se odehrálo ve světě techniky za poslední měsíc? Nebo si popovídat o tom, co zrovna bastlíte? Pak doražte na listopadovou Virtuální Bastlírnu s mikrofonem a kamerou, nalijte si něco k pití a ponořte se s strahovskými bastlíři do diskuze u virtuálního piva o technice i všem možném okolo. Mezi nejvýznamnější novinky patří Průšovo oznámení Core One L, zavedení RFID na filamentech, tisk silikonu nebo nový slicer. Dozvíte se ale i
… více »| Podpora: | kompletní |
| Ovladač: | v jádře |
dmesg | grep remote by měl dát něco jako
[17179591.352000] bttv0: add subdevice "remote0"
Následující postup jsem prováděl v Ubuntu Dapper, ale vše by mělo fungovat i v jiných modernějších distribucích.
Na mé televizní kartě je dálkové ovládání řízeno přes GPIO (General Purpose I/O), to lze identifikovat tím, že příkaz dmesg | grep gpio vypíše něco jako
[17190458.260000] bttv0: gpio: en=00000000, out=00000000 in=00d1870f [init]
Základem všeho je tedy zavedení modulu jádra příkazem
modprobe ir-kbd-gpioTento příkaz ve spolupráci s udev vytvoří device node
/dev/input/eventX, kde X bude nějaké číslo.
Dálkové ovládání se od této chvíle chová jako klávesnice. Funkci dálkového ovládání můžeme otestovat pomocí programu evtest /dev/input/eventX (nutno spustit jako root), program je součástí
linuxtv-dvb-apps (nejspíš budou k dispozici i jako balíček ve Vaší distribuci, v Ubuntu se jmenuje dvb-utils). Jelikož se teď dálkové ovládání chová jako klávesnice, je možné Xka nakonfigurovat tak, aby rozeznávalo kódy tlačítek na ovládání. Jedna možnost, která mě napadá, je programem xmodmap přiřadit každému tlačítku nějakou akci. Ale moc do toho nevidím, tak jsem se pustil do zprovoznění přes LIRC. Kdyby někdo věděl, jak používat ovládání bez LIRC, bylo by hezké se tu o tom dočíst.
V dalším kroku tedy nainstalujeme LIRC, určitě bude ve formě balíčku součástí Vaší distribuce. Až ho budeme mít nainstalovaný, je nutné vytvořit konfigurační soubor, kterým popíšeme naše dálkové ovládání. Na to jsem použil program irrecord (který je součástí lirc). Spusťte ho jako root příkazem
irrecord avermedia.conf -H 'dev/input' -d /dev/input/eventX-H říká, jaký ovladač má lirc použít a -d jaký je device node našeho zařízení (X nahraďte příslušným číslem). Dál už je třeba jen následovat instrukce, mačkat tlačítka a dávat jim jména. Po ukončení budete mít soubor avermedia.conf, který zkopírujte do
/etc/lirc/
V dalším kroku otevřete soubor /etc/lirc/hardware.conf a upravte ho tak, aby vypadal takto
# /etc/lirc/hardware.conf # # Arguments which will be used when launching lircd LIRCD_ARGS="" #Don't start lircmd even if there seems to be a good config file #START_LIRCMD=false #Try to load appropriate kernel modules LOAD_MODULES=true # Run "lircd --driver=help" for a list of supported drivers. DRIVER="dev/input" # dulezitá řádka # If DEVICE is set to /dev/lirc and devfs is in use /dev/lirc/0 will be # automatically used instead DEVICE="/dev/input/event3" # 3 nahraďte příslušným číslem MODULES="" # Default configuration files for your hardware if any LIRCD_CONF="/etc/lirc/avermedia.conf" # to je soubor, který jste vytvořili pomocí irrecord LIRCMD_CONF=""Restartujte lirc, například pomocí
/etc/init.d/lirc restartPrográmekm
irw otestujte, zda Vám vše funguje (promačkejte postupně všechny tlačítka a zkontrolujte, jestli se správně detekují a zda jste je správně popsali).
V této fázi už máte dálkové ovládání plně zprovozněné, závisí pak už jen na aplikaci, v které ho chcete využívat. Na Gentoo Wiki je popsána konfigurace mplayeru, MythTV, VLC playeru a KDE. Jelikož jako nejužitečnější mi přijde používání dálkového ovládání pro sledování televize v Kaffeine pod KDE, popíšu tento postup podrobněji.
Pokud ho ještě nemáte nainstalovaný, nainstalujte si balíček kdelirc. Spusťte KDE Menu -> Utilities -> IRKick KDE LIRC Server. Měl by se Vám objevit v panelu a ikonka by při zmáčknutí tlačítka na ovládání měla bliknout. Klikněte na ní pravým tlačítkem, Configure ... a v levé části by se Vám mělo objevit Vaše dálkové ovládání tak, jak jste si ho pojmenovali v irrecord. V pravé části si postupně vytvořte vazby mezi jednotlivými tlačítky a funkcemi, které mají v tom kterém programu provádět.
Teď už zbývá jen nalít si plnou sklenici svého oblíbené nápoje, vyvalit se na pohovku a odměnit se za své úspěšné vítězství v boji s technologií.
ir-kbd-gpio. Stejný postup lze použít i na dálková ovládání ovládaná modulem ir-kbd-i2c.
U zařízení připojovaných přes USB je klasický problém, že jména device nodů závisí na pořadí připojení. Řešení spočívá ve vytvoření pravidla pro udev. Udev normálně vytvoří zařízení se jménem, jaké si určí on, my naším pravidlem pak na něj vytvoříme symlink s konstantním jménem, které pak použijeme v konfiguraci LIRC.
Postup bude pro každé zařízení jiný, takže nezbyde než se ta pravidla naučit psát. Jako užitečné tutoriály (v angličtině) vypadají tyto dva:
http://www.redhat.com/magazine/002dec04/features/udev/
http://reactivated.net/writing_udev_rules.html
Po přečtení určitě vhodné pravidlo dáte dohromady.
# brand: AVerMedia
# model: -
# supported devices: AVerTV DVB-T 771
#
begin remote
name avertv
bits 16
eps 30
aeps 100
one 0 0
zero 0 0
pre_data_bits 16
pre_data 0x8001
gap 132799
toggle_bit 0
begin codes
AUDIO 0x0188
BACKWARD 0x00a8
BLUE 0x0191
CHANNELDOWN 0x0193
CHANNELUP 0x0192
DISPLAY 0x0189
FORWARD 0x00d0
FULLSCREEN 0x0174
GREEN 0x018f
0 0x000b
1 0x0002
2 0x0003
3 0x0004
4 0x0005
5 0x0006
6 0x0007
7 0x0008
8 0x0009
9 0x000a
LOOP 0x00d9
MUTE 0x0071
PAUSE 0x0077
PLAY 0x00cf
POWER 0x0074
PREVIEW 0x0166
RECORD 0x00a7
RED 0x018e
SOURCE 0x018b
STOP 0x0080
TELETEXT 0x0184
VOLUMEDOWN 0x0072
VOLUMEUP 0x0073
YELLOW 0x0190
end codes
end remote
Dokument vytvořil: vch, 16.10.2006 14:14 | Poslední úprava: TomCat1, 27.2.2011 15:09 | Další přispěvatelé: vch | Historie změn | Zobrazeno: 3103×
Tiskni
Sdílej: