Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
$ lsusb Bus 003 Device 024: ID 0b33:0401 Contour Design, Inc. RollerMouse Free 2
$ dmesg [122421.983003] usb 3-9.2.2: New USB device found, idVendor=0b33, idProduct=0401, bcdDevice= 0.01 [122421.983009] usb 3-9.2.2: New USB device strings: Mfr=1, Product=2, SerialNumber=0 [122421.983013] usb 3-9.2.2: Product: RollerMouse Free 2 [122421.983015] usb 3-9.2.2: Manufacturer: Contour Design [122421.991737] input: Contour Design RollerMouse Free 2 as /devices/pci0000:00/0000:00:14.0/usb3/3-9/3-9.2/3-9.2.2/3-9.2.2:1.0/0003:0B33:0401.0015/input/input45 [122421.992340] hid-generic 0003:0B33:0401.0015: input,hidraw5: USB HID v1.11 Mouse [Contour Design RollerMouse Free 2] on usb-0000:00:14.0-9.2.2/input0 [122421.994265] input: Contour Design RollerMouse Free 2 as /devices/pci0000:00/0000:00:14.0/usb3/3-9/3-9.2/3-9.2.2/3-9.2.2:1.1/0003:0B33:0401.0016/input/input46 [122422.054020] hid-generic 0003:0B33:0401.0016: input,hidraw6: USB HID v1.11 Keyboard [Contour Design RollerMouse Free 2] on usb-0000:00:14.0-9.2.2/input1
$ xinput
⎡ Virtual core pointer id=2 [master pointer (3)]
⎜ ↳ Contour Design RollerMouse Free 2 id=16 [slave pointer (2)]
⎣ Virtual core keyboard id=3 [master keyboard (2)]
↳ Contour Design RollerMouse Free 2 id=15 [slave keyboard (3)]
Zapojit a používat.
Funkce tlačítek: dvě velká tlačítka po stranách a kolečko se chovají obvyklým způsobem (button 1-5), prostřední velké tlačítko odpovídá dvojkliku primárního tlačítka (button 1), levé malé tlačítko klávesové zkratce Ctrl-C (keycode 37+54) a pravé malé tlačítko klávesové zkratce Ctrl-V (keycode 37+55); malé prostřední tlačítko nevrací žádný kód, ale přepíná rozlišení optického senzoru.
Na rozdíl od modelu Pro není možné změnit funkce tlačítek přímo v zařízení, leda možná pomocí oficiálního ovladače (pouze pro MS Windows a macOS). Ten by měl přinejmenším překládat Ctrl-C a Ctrl-V na Cmd-C a Cmd-V na macOS.
Funkce tlačítek jsou ve firmwaru přiřazeny napevno bez možnosti změny podle vyjádření výrobce záměrně: primární cílovou skupinou zařízení jsou počítačově negramotní uživatelé [MS Windows], které možnost volby údajně mátla.
Více možností konfigurace nabízí také model Red.
Dokument vytvořil: |🇵🇸, 23.2.2017 12:40 | Poslední úprava: |🇵🇸, 6.12.2019 17:13 | Historie změn | Zobrazeno: 716×
Tiskni
Sdílej: