Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Podpora: | částečná |
Ovladač: | v jádře |
K myši se dodává nabíjecí kolébka a Bluetooth dongle. Myš umožňuje připojení jak napřímo (bez dongle, přes "cizí" Bluetooth zařízení), tak přes dodaný dongle.
usb 3-1: new full speed USB device using uhci_hcd and address 2 usb 3-1: configuration #1 chosen from 1 choice hub 3-1:1.0: USB hub found hub 3-1:1.0: 3 ports detected usb 3-1: New USB device found, idVendor=045e, idProduct=0707 usb 3-1: New USB device strings: Mfr=1, Product=2, SerialNumber=0 usb 3-1: Product: MicrosoftŽ USB Hub usb 3-1: Manufacturer: Microsoft usb 3-1.3: new full speed USB device using uhci_hcd and address 3 usb 3-1.3: configuration #1 chosen from 1 choice input: Microsoft MicrosoftŽ Wireless Laser Mouse 8000 as /devices/pci0000:00/0000:00:1a.1/usb3/3-1/3-1.3/3-1.3:1.0/input/input14 input,hidraw5: USB HID v1.11 Mouse [Microsoft MicrosoftŽ Wireless Laser Mouse 8000] on usb-0000:00:1a.1-1.3 usb 3-1.3: New USB device found, idVendor=045e, idProduct=0714 usb 3-1.3: New USB device strings: Mfr=1, Product=2, SerialNumber=3 usb 3-1.3: Product: MicrosoftŽ Wireless Laser Mouse 8000 usb 3-1.3: Manufacturer: Microsoft usb 3-1.3: SerialNumber: 00125A591265
Jsou v zásadě dvě možnosti, jak myš připojit -- použít dongle nebo "cizí" Bluetooth adaptér (např. integrovaný v počítači). V případě připojení přes dongle není třeba nic nastavovat, myš funguje (po spárování tlačítkem na donglu a myši) stejně jako kterákoli jiná bezdrátová myš.
Pokud chceme myš připojit přes "cizí" Bluetoothové zařízení, je možno využít některé z klikátek dostupných ve vašem pracovním prostředí. Následující postup platí pro KDE 3 a program KBluetooth:
Implementace Bluetooth myší není v Linuxu zřejmě zcela dotažená (nebo jde o nějaký podraz ze strany Microsoftu), myš totiž není v tomto operačním systému příliš přesná a kurzor poskakuje. Při připojení přes dongle je situace o něco lepší (zřejmě záleží na kvalitě vašeho Bluetooth zařízení), i tak je ale přesnost v porovnání s jinými bezdráty dost nízká. Pod Windows nebyl tento problém v takovém rozsahu pozorován (ale pro změnu se nedařilo připojení přes "cizí" Bluetooth adaptér).
Myš se velmi příjemně drží, padne do ruky levákovi i pravákovi. Jedinou nevýhodou je poměrně značná hmotnost a to i ve srování s bezdrátovým Explorerem 2.0, který je napájen dvěma tužkovými bateriemi. Kolečko je, jak je u Microsoftu zvykem, bez zarážek a jeho otáčení je zcela hladké. V Linuxu je scrollování pomalejší než pod Windows, což je jedině dobře -- rychlost je už tak dost velká.
Jiná než standardní tlačítka myši nebyla testována, měla by ale po nastavení X serveru fungovat.
UPDATE: Tak se mi ji sice pod Win už podařilo spárovat, přesnost je však stejná jako v Linuxu -- příšerná Teď by mě jen zajímalo, zda platí it's not a bug, it's a feature!, jak je u Microsoftu zvykem...
Dokument vytvořil: Jan Grmela, 9.1.2009 14:08 | Poslední úprava: Jan Grmela, 27.2.2011 15:09 | Historie změn | Zobrazeno: 1219×
Tiskni
Sdílej: