Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
| Podpora: | kompletní |
| Ovladač: | v X Window serveru |
| Zastaralý: | ano |

microtouch v X(**) MicroTouch FINGER input device: /dev/ttyS0 (**) Option "SendCoreEvents" (**) FINGER: always reports core events (**) Option "CorePointer" (**) FINGER: Core Pointer (**) Microtouch X device name: FINGER (**) Microtouch associated screen: 0 (**) Option "MaxX" "16383" (**) Microtouch maximum x position: 16383 (**) Option "MinX" "0" (**) Microtouch minimum x position: 0 (**) Option "MaxY" "16383" (**) Microtouch maximum y position: 16383 (**) Option "MinY" "0" (**) Microtouch minimum y position: 0 (**) Microtouch ThruGlass frequency is: 0 (**) Microtouch device will work in Landscape mode (WW) FINGER: does not have core pointer capabilities (II) XINPUT: Adding extended input device "FINGER" (type: MicroTouch Finger) (**) Option "Device" "/dev/ttyS0" (**) Option "BaudRate" "9600" (**) Option "StopBits" "1" (**) Option "DataBits" "8" (**) Option "Parity" "None" (**) Option "Vmin" "10" (**) Option "Vtime" "1" (**) Option "FlowControl" "None" (--) MicroTouch touchscreen is a , connected through a serial port. (--) MicroTouch controller firmware revision is 8.7. (--) MicroTouch status of errors: ^M@.
V openSUSE a některých dalších distribucích lze dotykovou obrazovku konfigurovat přímo z nějakého klikátka (např. SaX). Pokud vaše distro podobným klikátkem nedisponuje, je třeba přidat do konfigurace X.org následující řádky:
Section "InputDevice"
Identifier "3MMicroTouch"
Driver "mutouch"
Option "CorePointer"
Option "InputFashion" "Touchpanel"
Option "Type" "finger" # muze byt tez "stylus"
Option "Device" "/dev/ttyS0"
Option "MinX" "0"
Option "MaxX" "16383"
Option "MinY" "0"
Option "MaxY" "16383"
Option "maybetapped_action" "click"
Option "maybetapped_button" "1"
Option "longtouch_action" "down"
Option "longtouch_button" "2"
Option "SendCoreEvents" "yes"
EndSection
Dále je ještě třeba do sekce ServerLayout přidat řádek InputDevice "3MMicroTouch" "SendCoreEvents". Pokud jste správně nastavili port, na kterém máte zařízení připojené (Option "Device" "/dev/ttyS0"), tak vám po restartu X bude dotyková obrazovka fungovat podobně jako myš.
Další konfigurační volby, jimiž se nastavuje chování dotykové obrazovky (např dlouhé podržení -> klik pravým myšítkem), naleznete v dokumentaci ke knihovně Libtouch. Obecné informace o dotykových panelech jsou taktéž uvedeny v XFree86-Touch-Screen-HOWTO.
MinX/MaxX/MinY/MaxY v xorg.conf. Tyto hodnoty by měly jít získat utilitou TouchcalDokument vytvořil: Jan Grmela, 11.5.2008 18:31 | Zobrazeno: 2557×
Tiskni
Sdílej: