Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
| Podpora: | kompletní |
| Ovladač: | v jádře |
00:00.0 RAM memory: nVidia Corporation MCP67 Memory Controller (rev a2) 00:01.0 ISA bridge: nVidia Corporation MCP67 ISA Bridge (rev a2) 00:01.1 SMBus: nVidia Corporation MCP67 SMBus (rev a2) 00:02.0 USB Controller: nVidia Corporation MCP67 OHCI USB 1.1 Controller (rev a2) 00:02.1 USB Controller: nVidia Corporation MCP67 EHCI USB 2.0 Controller (rev a2) 00:04.0 USB Controller: nVidia Corporation MCP67 OHCI USB 1.1 Controller (rev a2) 00:04.1 USB Controller: nVidia Corporation MCP67 EHCI USB 2.0 Controller (rev a2) 00:06.0 IDE interface: nVidia Corporation MCP67 IDE Controller (rev a1) 00:07.0 Audio device: nVidia Corporation MCP67 High Definition Audio (rev a1) 00:08.0 PCI bridge: nVidia Corporation MCP67 PCI Bridge (rev a2) 00:09.0 IDE interface: nVidia Corporation MCP67 AHCI Controller (rev a2) 00:0a.0 Ethernet controller: nVidia Corporation MCP67 Ethernet (rev a2) 00:0b.0 PCI bridge: nVidia Corporation MCP67 PCI Express Bridge (rev a2) 00:0c.0 PCI bridge: nVidia Corporation MCP67 PCI Express Bridge (rev a2) 00:0d.0 PCI bridge: nVidia Corporation MCP67 PCI Express Bridge (rev a2) 00:0e.0 PCI bridge: nVidia Corporation MCP67 PCI Express Bridge (rev a2) 00:0f.0 PCI bridge: nVidia Corporation MCP67 PCI Express Bridge (rev a2) 00:10.0 PCI bridge: nVidia Corporation MCP67 PCI Express Bridge (rev a2) 00:11.0 PCI bridge: nVidia Corporation MCP67 PCI Express Bridge (rev a2)
Dokument vytvořil: aceman, 13.8.2010 20:18 | Zobrazeno: 1040×
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz