Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Pokud jste MadMax, přihlaste se a bude vám zobrazena vaše domovská stránka.
Přezdívka: MadMax
O mně: Som večne rozčúlený používateľ linuxu. Rozčuľujú ma jeho nedostatky, jeho polovičné riešenia a software v ktorom sa zväčša nepodarí urobiť to, na čo je vraj určený, či sa tak aspoň tvári. Moje nálady sa stabilizovali až po prechode na slackware, ktorý sa nesnaží pchať do zadku a nehrá sa na alternatívu windowsu a podobne.
Začal som sa oboznamovať s počítačom až v 23. roku života. Napr. ako ho zapnúť a vypnúť. V skutočnosti som neznášal počítače. Donútili ma k tomu blížiace sa bakalárske skúšky. Potreboval som napísať prácu. Môj prvý OS bol linux Mandrake asi 10, ktorý mi nainštaloval školiteľ, ale ja som tomu vôbec nerozumel. Počúval som iba reči o tom aký je linux parádny a lepší a stabilnejší, a to aj napriek tomu, že som v ňom nič poriadne nemohol urobiť a že pravidelne zamŕzal a padal. Po nejakej dobe som pochopil psychológiu linuxových fanatikov a vystúpil som z radu. Prestal som linux obhajovať (myslím sám pred sebou) a začal som ho používať tam, kde sa to dá. A skúsil som slackware. Po čase som myslel, že v porovnaní s inými distribúciami o niečo prichádzam a skákal som zo slackware na ubuntu, potom na slackware a potom na mint a potom na fedoru a zase slackware a potom na... a zase na slack a ... a ... a zakaždým som skončil na slackware, ktorý sa vždy ukázal ako triezva jasná cesta. Prdím na udělátka typu apt-get a yum a yast a dnf a systemd, či čo všetko vymakané majú tie "moderné" zhovadilosti, čo sa nazývajú operačnými systémami. Ak existujú ľudia, ktorí vydávajú pravidelne na určený termín nové verzie svojho OS, a nie podľa toho či je OS naozaj pripravený, tak to svedčí o istej mentálnej úrovni. Alebo ten tzv. demokratický prístup, v ktorom sa odhlasujú rozmary väčšiny na úkor funkčnosti a účelnosti OS, tak to je zlý sen. Ktorý blb to povedal, že viac hláv viacej rozumu? Chce mi niekto nahovoriť že 100 debilov po hromade môže vyriešiť problémy jadrovej fyziky? Potom tu máme také lunaparky ako KDE 4 a 5 s nezmyselným Activity a putujúcimi widgetmi po ploche, mimochodom celkom kreténskeho vzhľadu. Alebo Gnome shell, ktorého efekty nebudú hladké, plynulé ani pri najvyššej výpočtovej sile. A nebudú a nebudú a nebudú! Načo potom tie efekty, z ktorých mám pocit že mi každú chvíľu vytuhne systém? Nešlo by to jednoducho a efektne? Alebo fonty v takom ubuntu, to je ako keď si človek otvori šlabikár. A celé je to podtrhnuté infantilnými ikonami, nie vždy ostro vykreslenými, vo veľmi nechutnom a neprehľadnom menu. Dash? No ty vole, to som nikdy nepotreboval... vŕŕŕŕŕ, vŕŕŕŕŕ, vŕŕŕŕŕŕŕ grrrrauu, rrrraf, rrrraf, vŕŕŕŕŕŕŕŕŕŕŕ,...
Linux používám od roku: 2005
Patička: … filozofia Linuxu znie „smiať sa nebezpečenstvu do očí“. Aha. Ehm. Blbosť. „Urob si sám“. Tak je to. (Linus Torvalds)
Datum registrace: 10. 8. 2017