Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Pokud jste Vladislav Vavra, přihlaste se a bude vám zobrazena vaše domovská stránka.
Přezdívka: Roderick
O mně:
Jednoho dne jsem v n?jaké trafice vid?l modrý výtisk a na n?m bylo napsáno Linux Mandrake. A tak jsem se poprvé setkal s linuxem osobn?. Po první instalaci jsem se cítil dost bezradn?. V konzoli jsem znal akorát tak ls a cd, v grafice jsem nedokázál vytvo?it ani ikonu na aplikaci. Za?al jsem teda hledat na interneru a na?el jsem knihu Linux:Dokumenta?ní projekt. Tam jsem se kone?n? dozv?d?l, jak jsou umíst?ny soubory v adresá?ovém systému, jak se d?lají základní v?ci na konzoli.
Po ?ase mi za?al linux vyhovovat natolik, ?e jsem se odhodlal a nainstaloval si ho na laptop thinkpad r40. Ze za?átku to byl docela boj. Na rootu jsem ?etl o tom, jak m?nit za b?hu frekvenci procesoru i jak rozchodit wifi kartu. Bohu?el pro m? ten software byl v debianu a m? se nepoda?ilo si ho sehnat na mandrake. A tak jsem za?al pou?ívat debian.
Tohle rozhodnutí se po ?ase ukázalo víc ne? dobré. Na debianu jsem se o linuxu nau?il mnohem víc ne? za celou dobu na mandraku. Dokonce jsem u? zvládnul si p?ekomilovat vlastní kernel...pravda, size a? tak na po 8., ale p?ece :).
Do dne?ka po?ád pou?ívám debian a zatím m? nic nevede k tomu ho m?nit. Dob?e se mi konfiguruje, je na n?j plno balí?k? a ?íká se, ?e je to jedna z nejstabiln?j?ích distribucí linuxu...
Linux používám od roku: 2003
Datum registrace: 25. 7. 2005
Skóre: 2