Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
.
+- bych to udělal takhle:
POZOR - neporočuji provazovat přes rodné číslo:
Použij pacient_id jako vazebnou položku (autoincrement 1)
Víc si už musíš vymyslet sám..
neporočuji provazovat přes rodné číslo ... Použij pacient_id jako vazebnou položku
Souhlasím, v praxi se vyplatí přidat "umělý" primární klíč skoro všude, protože ani např. to číslo oddělení nemusí být tak definitivní (nebo se nějaký hlavoun rozhodne, že to bude místo čísla třípísmenný kód...). Ale vzhledem k tomu, že je to školní zadání, tak bych tam to RČ klidně nechal (alespoň na našich cvikách byl jakýsi úzus, že RČ je dobrý kandidát na primární klíč).
Ale vzhledem k tomu, že je to školní zadání, tak bych tam to RČ klidně nechal...Prave preto ze je to skolske zadanie by to malo byt urobene poriadne a studenti by mali byt pouceni, kedy a preco pouzivat synteticke primarne kluce. Lebo inak potom pridu na realne projekty a narobia problemy celemu timu, navyse nafukani, ze su predsa "skoleni dizajneri".
Jen aby nevznikl dojem, ze po zavedeni syntetickych klicu je mozne ignorovat vecne klice. Systemy se nedelaji samy pro sebe, ale pro podporu byznys procesu, ktere jsou postaveny na vecnych atributech entit. Pokud se synteticke klice zavadeji jen jako zkratka za vecny klic (napr. uspora mista pro dlouhe vecne klice nebo pohodlnejsi prace pokud je vecny klic slozeny), je to vyhradne technicky aspekt (a je to pokud vim nejcastejsi duvod jejich pouziti). Pokud ale umoznuji "nestandardni chovani" vecneho klice nebo poruseni vecnych pravidel, ktera se k nemu vztahuji (napr. umozneni duplicity, zmeny hodnoty v case), nejde o technickou zalezitost, ale musi to byt i vecne osetreno napric celym systemem vcetne jeho ruznych rozhrani. Napr. jake cislo uctu by bylo sdeleno policii, pokud by se zacala o zmineneho zakaznika zajimat? Nove, stare, obe? Podobne vecne otazky musely byt jiste vyreseny, nez byla nestandardni operace provedena na ciste technicke urovni.
Jen aby nevznikl dojem, ze po zavedeni syntetickych klicu je mozne ignorovat vecne klice. [...] Pokud se synteticke klice zavadeji jen jako zkratka za vecny klic (napr. uspora mista pro dlouhe vecne klice nebo pohodlnejsi prace pokud je vecny klic slozeny), je to vyhradne technicky aspekt (a je to pokud vim nejcastejsi duvod jejich pouziti).To samozrejme nie. Logicke constrainy samozrejme musia zostat zachovane. S pouzitim syntetickych klucov za ucelom "uspory miesta" som sa este nestretol. Stretol som sa s aplikaciami, kde sa primarny kluc pouzival za ucelom "zjednodusenia prace" -- aplikacia ratala s tym, ze zaznamy mozno podla syntetickeho kluca zoradit. No, v takom pripade sa neda autorovi povedat nic ine len "tak mu treba" a tym, co to po nom zdedili popriat uprimnu sustrast, najma pri pripadnej migracii do nejakej inej databazy.
No tim nejcastejsim jsem mel na mysli spis to zjednoduseni pri slozenem klici, ale ani uspora mista nemusi byt zanedbatelna. Casto jsou klice reprezentovane nejakymi znakovymi kody, treba i to zde omilane rodne cislo muze byt priklad, nebo ISBN, VIN u auta... Pokud bych mel v Oraclu retezec delky 10 znaku ulozeny jako varchar2, zabere fyzicky 10 bajtu (20 pri dvoubajtovem kodovani v databazi), pokud misto nej bude cislo rekneme mensi nez 10000000, zabere max. 5 bajtu, mala cisla mene. To muze zmensit tabulky a indexy a takove zmenseni treba o 10% "zadarmo" se muze velice hodit napriklad v datovem skladu, kde jsou v nekterych tabulkach ulozeny stamiliony zaznamu.
Ale to neznamená, že to takto budete spojovat dlouhodobě a systematicky, leda byste si platil někoho, kdo tomu bude neustále "vychytávat mouchy".
Jistě z toho chápete, že spojovat výhoda vlastních bezproblémových klíčů nijak neomezuje možnost následně takovou tabulku spojit s něčím, co vám někdo odněkud přinese "na disketě" :) Nikdo neříká že RČ je zlo, uvedené být může, ale ne jako cizí klíč pro spojování tabulek. Některé databáze ani RČ uchovávat nesmějí (uchovávání a nakládání s osobními daty).
Pokud neuvedete RČ, jak vyhledáte všechny případy hospitalizace téhož pacienta? (Vždyť příjmení se může za život měnit i vícekrát, stejně jako bydliště). Má být v takovém případě uvedena adresa také vícekrát, nebo jen poslední - platná? Budete při deseti hospitalizacích uvádět desetkrát totožný trestní restřík, nebo ho jenom doplňovat?
Pro rodná čísla se čtyřmístným doplňkem je k mání kontrolní algoritmus (tuším že součet cifer musí být dělitelný modulo 11), takže uklepnutí sekretářky musí dobrý program včas odhalit.
Možná, že RČ není stoprocentně spolehlivým identifikátorem osoby, ale je stoprocentně nejspolehlivější ze všech. Řeči o nějakých změnách RČ jsou kraviny. (Nejde-li o duplicitu - dnes velmi vzácnou). Že si pár ministerských debilů plete rodné číslo s přístupovým heslem a dělá z něj tajný údaj svědčí o nepoužitelnosti těchto úředníků, nikoliv rodných čísel. Oni například tvrdí, že v podniku můžete použít k identifikaci číslo zaměstnance. Ale jak potom vyjedete dodatečné potvrzení o zaměstnání (pro Úřad důchodového zabezpečení) ženě, která během života pracovala v pdniku čtyřikrát a pokaždé pod jiným příjmením?
Tím netvrdím, že RČ musí být nutně primárním klíčem a sloužit k vazbám. Ale uvedeno být musí.
Pro rodná čísla se čtyřmístným doplňkem je k mání kontrolní algoritmus (tuším že součet cifer musí být dělitelný modulo 11), takže uklepnutí sekretářky musí dobrý program včas odhalit.
Ano, delitelnost jedenacti je sice jisty kontrolni mechanismus. Tento nas ale neuchrani od chyb vzniklych lidskym zasahem - tj. duplicity z duvodu "vypujcovani" cisel z vedlejsiho okrsku (znal jsem pani, jenz zjistila, ze ma duplicitni rodne cislo az v okamziku, kdy pozadala o vyplatu duchodu a dostalo se ji odpovedi, ze preci na jeji r.c. se uz duchod vyplaci...). Stejne tak se ani neubranime moznosti duplicity v pripade dlouhovekosti (> 100 let).
Rodné číslo se nikdy nepřidělovalo v okrscích ale vždy centrálně v Praze. Pouze v Chomutově přidělovaly pracovnice na Okresním úřadě rodná čísla cizincům bez RČ dle vlastního uvážení a plodily tak duplicity. Pokud vím, byly vyhozeny.
Starší osoby mají trojciferné číslo (resp. čtyřciferné s vedoucí nulou), takže k duplicitě vlivem dlouhověkosti může dojít až za dalších sto let - nedojde-li ke změně. A případné historicky vzniklé duplicity byly snad převodem na počítačová média už odstraněny. Vámi uváděný příklad s důchodem nemusí ještě znamenat duplicitu.Že na Úřadě důchodového zabezpečení mají bordel, víme všichni.
Rodná čísla vznikla původně především pro potřeby branných sil a proto je z nich čitelné pohlaví a datum narození (evidence branců). Pokud se dnes někdo za svůj věk stydí, je to důvod k návštěvě psychiatra, nikoliv k zavržení rodných čísel. I přez výše uváděné mýty jde stále o nejspolehlivější identifikaci osoby. Je to jediný identifikátor, který se během života nemění a který umožňuje spárování údajů z různých období. Nerad bych platil cizí dluhy jenom proto, že se kdosi rozhodl je ignorovat!
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
8.1.2009 21:30
13.1.2009 03:54