Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Zdravím, mám takový začátečnický dotaz. Máme navrženou databázi (vytvořené tabulky naplněné daty) v MySQL. Nyní bychom rádi do jedné tabulky databáze vkládali (příslušné položce tabulky) i soubory (přes atributy FILE_ID či URI). Tyto soubory bysme chtěli uchovávat mimo databázi někde na filesystemu. Problém je v tom, že nevíme, jak toto realizovat. Co vše musíme udělat pro to, aby šli soubory vkládat a získavát? Chceme mít rozhraní v Javě na PC (např. notebook), které do příslušné položky tabulky v databázi udělá záznam o souboru (např. URI) a zároveň tento soubor uloží na filesystem (např. na jiný server než běží samotná databáze). Z tohoto rozhraní by mělo jít zároveň tento soubor získat. Databáze MySQL beží na linuxovén serveru.
Díky za každou radu či příklad.
Martin
Ano, tak nějak. Těch nevýhod je si myslím víc, než při ukládání souborů přímo do BLOBu v databázi.
Hodně se mluví o zpomalení databáze při použití BLOBů. Nevím, jak to má MySQL, ale tato hlavní nevýhoda se dá eliminovat použitím jedné tabulky pro informace o souboru (z této tabulky se bude vyhledávat, bude možné ji JOINovat jinam) a druhé tabulky se samotným BLOBem, s vazbou 1:1 na první tabulku, do které se sáhne teprve při potřebě se souborem pracovat.
Trochu by pomohlo vědět, o jaké soubory se jedná. Můj přístup se bude hodit při databázi zaměstnanců na uložení JPEG. Určitě se nebude hodit na databázi filmů, kde se bude ukládat DVD.ISO.
Hmm, ja delal mereni Oracle vs. JFS na AIXu a od 10^4 souboru v jednom adresari vedl Oracle. NFS poskytovalo nekonzistentni udaje, a kdyz jsem namontoval filesystemy s parametrem noac, tak bylo NFS nepouzitelny.
Njn, od nekolika stovek zaznamu se oplati udelat hierarchie treba 12/34/56.jpg. Takto narves milion souboru do struktury pricemz tam jevzdy max 100 souboru/adresaru v adresari a dvoji traverzace nestoji skoro nic.
Tiskni
Sdílej: