Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
Jestli jsem to správně pochopil , tak jste strašné prase =-o.
Takže vy selectujete několik 100 tisícovích tabulek a použijete jenom 30 řádků? Už jak to slyšim tak se mi ježí chlupy na zádech...
PS. Jaké vnitřní kontroly?
Ptáte se jestli je rozdíl v tom, jestli používat "limit" na vrstvě databáze nebo aplikace, z toho plyne že bez limitu se sellectuje vše, proto se na to ptám...
Ale k věci, tohle nasvědčuje o špatném návrhu aplikace/databáze
Mimochodem, Vasek M. ?ne
když má uživatel desítky různých oprávnění typu může číst/zapisovat ... sloupec ten a ten pouze pokud je ve zbývajících toO jakou aplikaci se jedna (aspon obor)? Zkus to rozepsat trosku podrobneji - desitky ruznych opravneni. Z popisu predpokladam spravne, ze opravneni jsou definovana az na uroven sloupcu? Co v tech sloupcich treba je?
selectnuté sloupce tabulek vypadají nějak takto: zamestnanec_id | jmeno | email | skupina | ... | zar1_hodnota_typ | zar2_hodnota_val | ... | zar3_....Sloupce jsou většinou varchar, občas nějaký int. A ano je to definováno až na úroveň sloupců. Oprávnění mi mohou říci třeba to, že uživatel se jmenem pepa a emailem pepa@mail.cz muze cist hodnotu zar2_hodnota_val, ktera je v rozsahu 50-80 a jejiz nazev je /c(.*)[ax]/ nebo jejiz hodnota je 60-90 a zároveň je uživatel ve skupině skupina.
takze ve vysledku se objevuje zarX_hodnota_typ a zarX_hodnota_val, kde X muze byt 0 az X ? tzn. promenny pocet sloupcu ve vysledku?selectnuté sloupce tabulek vypadají nějak takto: zamestnanec_id | jmeno | email | skupina | ... | zar1_hodnota_typ | zar2_hodnota_val | ... | zar3_....
Sloupce jsou většinou varchar, občas nějaký int. A ano je to definováno až na úroveň sloupců. Oprávnění mi mohou říci třeba to, že uživatel se jmenem pepa a emailem pepa@mail.cz muze cist hodnotu zar2_hodnota_val, ktera je v rozsahu 50-80 a jejiz nazev je /c(.*)[ax]/ nebo jejiz hodnota je 60-90 a zároveň je uživatel ve skupině skupina.Toto opravdu silne zavani spatne navrzenou databazi! Predpokladam, ze neexistuje vazebni tabulka napr. uzivatel_smi_cist_zarizeni ? a dalsi vazebni tabulky realizujici takto prava? Opravdu bych na to sel nejakou rozumnou dekompozici - zkratka podobnou logikou jako se chovaji ruzne ORM. NApriklad v prvnim kroku vytahnout uzivatele, v druhem skupinu, ve tretim vsechny jednotky na ktera ma prava on, na ktere skupina, atd ... Minimalne z toho duvodu, aby ses alespon vyhnul zbytecnemu joinovani. Ve vysledku uz muzes vyselektovat jen ty jednotky na ktere ma pravo (jejich idecka mas z predchozich kroku) a aplikovat na ne pripadne dalsi slozitejsi selekt.
Mimochodem teď jsem zkusil vyselektovat ty hodnoty bez LIMITu a limitovat to až v aplikaci a žádné zpoždění se nekonalo, funguje to krásně rychle, řekl bych že malinko rychleji než s těmi původními právy které byly v podmínce where. Jak je to možné? Mimochodem používám v php PDO a prepared statements, 30x fetchnu řádek a pak prepared statement zahodím.Neni to nacachovane? Kolik je ve vysledku radku? Zalezi co vsechno bylo v te podmince WHERE, od urcite slozitosti dotazu (alespon v MySQL) se vyplati rozdelit jeden slozity dotaza na vice malych.
Neni to nacachovane? Kolik je ve vysledku radku? Zalezi co vsechno bylo v te podmince WHERE, od urcite slozitosti dotazu (alespon v MySQL) se vyplati rozdelit jeden slozity dotaza na vice malych.Nekešované to není, zkoušel jsem vybírat 300 řádku postupně s různými OFFSETy a LIMIT jsem nastavoval na 1000000 a zkoušel jsem to i bez LIMITu. V té době nebylo v podmínce where nic. Předtím když jsem zkoušel ten LIMIT 300 v sql, tak tam byly asi 4 podmínky LIKE.
Např. tabulka: zamestnanec_id | jmeno | email | skupina původní řádek: 1, josef, jose@mail.cz, externiste nový řádek: 1, josef, josef@mail2.com, dohledCo když mi oprávnění závisí na sloupcích email a skupina, které jsou na sobě závislé. To bych pak musel aktualizovat po sloupcích a to by bylo dost zlé. Kdybych měnil 20 sloupců, musel bych pro každý z nich zavolat funkci do db JE_OPRAVNEN(...), přičemž při každém volání této funkce by se znovu musely projít oprávnění. Kdežto když to řeším na úrovni aplikace, tak mi stačí dočasně řádek upravit a jednou prohnat kontrolou oprávnění ještě před tím než to zapíšu do databáze. Pokud nepočítám nějaké "hloubkové" procházení dat, tak už tady je "rozdíl složitosti" n^2 : n, a to nepočítám čas potřebný pro komunikaci s db.
Oprávnění mi mohou říci třeba to, že uživatel se jmenem pepa a emailem pepa@mail.cz muze cist hodnotu zar2_hodnota_val, ktera je v rozsahu 50-80 a jejiz nazev je /c(.*)[ax]/ nebo jejiz hodnota je 60-90 a zároveň je uživatel ve skupině skupina.Tady by pomohlo mít ta oprávnění předpočítaná v separátním sloupci abyste nemusel v každém dotazu vyjadřovat takhle složité podmínky. Předpočítání můžete dělat při insertu nebo třeba periodicky.
Tiskni
Sdílej: