Projekt openSUSE dnes, 3. listopadu 2026, oficiálně vydal openSUSE Leap 16.1, novou verzi své stabilní linuxové distribuce. Novinkou je také Immutable Mode, který nahrazuje dosavadní samostatnou distribuci openSUSE Leap Micro. Podrobnosti o novém vydání najdete v oficiálním oznámení nebo v českém překladu oznámení. Instalační obrazy jsou již dostupné na get.opensuse.org. Vydání společně oslavíme v pátek ve virtuálním baru a na … více »
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 45. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora Cloud pro cloudové nasazení, Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy a Fedora IoT pro internet věcí. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »Vědci z MIT CSAIL představili koncept 'weight-space programming' a názorně předvedli, že pokročilé jazykové modely SI dokážou přímo číst a upravovat váhy neuronových sítí. Studie ukazuje, že modely nejen dokážou identifikovat účel sítí z pouhého nahlédnutí do jejich číselných vah, ale mohou i cíleně opravovat chyby a nedostatky, například GPT-6 Astra se změnou pouhých 0,016% vah open-weight modelu Qwen3.5-0.8B podařilo odstranit
… více »Organizátoři komunitního setkání nejen českých a slovenských správců sítí CSNOG 2027, které se uskuteční 20. a 21. ledna na půdě zlínské univerzity Tomáše Bati, oznámili prodloužení termínu pro zasílání abstraktů do programu akce. Zájemci se mohou hlásit prostřednictvím webu setkání do úterý 10. listopadu. Programová komise uvítá příspěvky věnované nejen správě sítí, ale také legislativě a regulaci nebo síťařským aktivitám studentů a pedagogů.
Bylo spuštěno předobjednávání zařízení Flipper One s Linuxem. Za 20 dolarů si lze koupit kupón a zajistit si tím speciální cenu 379 dolarů po spuštění kampaně na Kickstarteru.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 16.0. Postaven je na Firefoxu ESR 153. Vydána byla také nová verze 7.16 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. S Tor Browserem 16.0.
FreeTube, desktopový klient pro YouTube využívající lokální API, byl vydán ve verzi 0.26.0. Toto velké opravné vydání mj. vrací částečnou podporu živých přenosů nebo přepracovává zobrazování titulků a obecně nastavení videa v přehrávači – FreeTube umožňuje např. přehrávat video s větším zrychlením.
Další vlna kyberútoků zasáhla chladicí zařízení supermarketů v sedmi evropských zemích, Belgii, Lucembursku, Švédsku, Nizozemsku, Irsku, Estonsku a Finsku. Mrazáky se v některých prodejnách opět 'proměnily v trouby' a zahřály až na 50°C, což pochopitelně vedlo ke znehodnocení uskladněných potravin. Útoky navazují na podobný incident ve Francii z první poloviny října letošního roku, pachatel stále není znám.
Jestli jsem to správně pochopil , tak jste strašné prase =-o.
Takže vy selectujete několik 100 tisícovích tabulek a použijete jenom 30 řádků? Už jak to slyšim tak se mi ježí chlupy na zádech...
PS. Jaké vnitřní kontroly?
Ptáte se jestli je rozdíl v tom, jestli používat "limit" na vrstvě databáze nebo aplikace, z toho plyne že bez limitu se sellectuje vše, proto se na to ptám...
Ale k věci, tohle nasvědčuje o špatném návrhu aplikace/databáze
Mimochodem, Vasek M. ?ne
když má uživatel desítky různých oprávnění typu může číst/zapisovat ... sloupec ten a ten pouze pokud je ve zbývajících toO jakou aplikaci se jedna (aspon obor)? Zkus to rozepsat trosku podrobneji - desitky ruznych opravneni. Z popisu predpokladam spravne, ze opravneni jsou definovana az na uroven sloupcu? Co v tech sloupcich treba je?
selectnuté sloupce tabulek vypadají nějak takto: zamestnanec_id | jmeno | email | skupina | ... | zar1_hodnota_typ | zar2_hodnota_val | ... | zar3_....Sloupce jsou většinou varchar, občas nějaký int. A ano je to definováno až na úroveň sloupců. Oprávnění mi mohou říci třeba to, že uživatel se jmenem pepa a emailem pepa@mail.cz muze cist hodnotu zar2_hodnota_val, ktera je v rozsahu 50-80 a jejiz nazev je /c(.*)[ax]/ nebo jejiz hodnota je 60-90 a zároveň je uživatel ve skupině skupina.
takze ve vysledku se objevuje zarX_hodnota_typ a zarX_hodnota_val, kde X muze byt 0 az X ? tzn. promenny pocet sloupcu ve vysledku?selectnuté sloupce tabulek vypadají nějak takto: zamestnanec_id | jmeno | email | skupina | ... | zar1_hodnota_typ | zar2_hodnota_val | ... | zar3_....
Sloupce jsou většinou varchar, občas nějaký int. A ano je to definováno až na úroveň sloupců. Oprávnění mi mohou říci třeba to, že uživatel se jmenem pepa a emailem pepa@mail.cz muze cist hodnotu zar2_hodnota_val, ktera je v rozsahu 50-80 a jejiz nazev je /c(.*)[ax]/ nebo jejiz hodnota je 60-90 a zároveň je uživatel ve skupině skupina.Toto opravdu silne zavani spatne navrzenou databazi! Predpokladam, ze neexistuje vazebni tabulka napr. uzivatel_smi_cist_zarizeni ? a dalsi vazebni tabulky realizujici takto prava? Opravdu bych na to sel nejakou rozumnou dekompozici - zkratka podobnou logikou jako se chovaji ruzne ORM. NApriklad v prvnim kroku vytahnout uzivatele, v druhem skupinu, ve tretim vsechny jednotky na ktera ma prava on, na ktere skupina, atd ... Minimalne z toho duvodu, aby ses alespon vyhnul zbytecnemu joinovani. Ve vysledku uz muzes vyselektovat jen ty jednotky na ktere ma pravo (jejich idecka mas z predchozich kroku) a aplikovat na ne pripadne dalsi slozitejsi selekt.
Mimochodem teď jsem zkusil vyselektovat ty hodnoty bez LIMITu a limitovat to až v aplikaci a žádné zpoždění se nekonalo, funguje to krásně rychle, řekl bych že malinko rychleji než s těmi původními právy které byly v podmínce where. Jak je to možné? Mimochodem používám v php PDO a prepared statements, 30x fetchnu řádek a pak prepared statement zahodím.Neni to nacachovane? Kolik je ve vysledku radku? Zalezi co vsechno bylo v te podmince WHERE, od urcite slozitosti dotazu (alespon v MySQL) se vyplati rozdelit jeden slozity dotaza na vice malych.
Neni to nacachovane? Kolik je ve vysledku radku? Zalezi co vsechno bylo v te podmince WHERE, od urcite slozitosti dotazu (alespon v MySQL) se vyplati rozdelit jeden slozity dotaza na vice malych.Nekešované to není, zkoušel jsem vybírat 300 řádku postupně s různými OFFSETy a LIMIT jsem nastavoval na 1000000 a zkoušel jsem to i bez LIMITu. V té době nebylo v podmínce where nic. Předtím když jsem zkoušel ten LIMIT 300 v sql, tak tam byly asi 4 podmínky LIKE.
Např. tabulka: zamestnanec_id | jmeno | email | skupina původní řádek: 1, josef, jose@mail.cz, externiste nový řádek: 1, josef, josef@mail2.com, dohledCo když mi oprávnění závisí na sloupcích email a skupina, které jsou na sobě závislé. To bych pak musel aktualizovat po sloupcích a to by bylo dost zlé. Kdybych měnil 20 sloupců, musel bych pro každý z nich zavolat funkci do db JE_OPRAVNEN(...), přičemž při každém volání této funkce by se znovu musely projít oprávnění. Kdežto když to řeším na úrovni aplikace, tak mi stačí dočasně řádek upravit a jednou prohnat kontrolou oprávnění ještě před tím než to zapíšu do databáze. Pokud nepočítám nějaké "hloubkové" procházení dat, tak už tady je "rozdíl složitosti" n^2 : n, a to nepočítám čas potřebný pro komunikaci s db.
Oprávnění mi mohou říci třeba to, že uživatel se jmenem pepa a emailem pepa@mail.cz muze cist hodnotu zar2_hodnota_val, ktera je v rozsahu 50-80 a jejiz nazev je /c(.*)[ax]/ nebo jejiz hodnota je 60-90 a zároveň je uživatel ve skupině skupina.Tady by pomohlo mít ta oprávnění předpočítaná v separátním sloupci abyste nemusel v každém dotazu vyjadřovat takhle složité podmínky. Předpočítání můžete dělat při insertu nebo třeba periodicky.
Tiskni
Sdílej: