MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Řešení dotazu:
1) tabulka hlavicek ... id_pohybu, cislo_dokladu, ... typ (vydejka/prijemka) 2) tabulka radku id_pohybu, id_radku, id_zbozi, pocet (idealne pro prijemky trebas kladnej, pro vydejky zapornej nebo opacne)... 3) tabulka zbozi id_zbozi, ...Samo, nevim kam az chces zajit, dal muzes mit tabulku dodavatelu/odberatelu, kterou privazes na hlavicku ... Priklad: Vyber vsech dokladu s nejakym zbozim zacinajicim na ...
select distinct cislo_dokladu from hlavicky left join radky on radky.id_pohybu = hlavicky.id_pohybu left join zbozi on zbozi.id_zbozi = radky.id_zbozi where zbozi.nazev like "Prkno%"
Modifikovat (coz neni totez co "pracovat") data opravdu typicky muze pouze "moje aplikace", respektive jeji k tomu urcena vrstva, respektive specificka vrstva tvorici rozhrani vuci ostatnim systemum. Jinak by se na enterprise urovni nedalo efektivne zamykat, cachovat, nahravat velke objemy dat, detailne ridit opravneni atd. Predstava jakesi chytre databaze, ve ktere se vrta spousta aplikaci, ktere o sobe nevedi, a ona vsechno udrzi konzistenti (ne jen technicky, ale i "byznysove") je trochu sci-fi. Umisteni logiky do databaze prestane cloveka bavit nejpozdeji ve chvili, kdy ma do ni pribyt pouziti messagingu, overeni opravneni ve vzdalenem systemu, volani webservices atd. Pro nektere systemy toto hrozi, pro jine treba nehrozi. Co tvrdim je, ze pokud potrebuju vicevrstvou architekturu (opravdu potrebuju, ne jen ze ji mama rad a pouzivam ji vsude i na miniprojekty), tak tam mam vrstvu aplikacni logiky a ta by se mi nemela prolinat s datovou ve forme triggeru.
Mám tu jednu takovou aplikaci. Je v ní přes 2200 triggerů. Každý druhý zapisuje pokoutně do nějaké tabulky a jejich spouštění je jako neřiditelná lavina. Trasování je peklo. Dopadová analýza je inferno na druhou. Nějaké moduly a jasně definovaná rozhraní mezi nimi? Na takový luxus zapomeňte.
Trigger je dobrá věc, ale jen ve specifických případech. Pokud máte aplikaci v rukou ( máte zdrojový kód, který můžete libovolně upravovat ), tak lepší se triggeru vyhnout. Ideálně je pokud se vám podaří udržet data a logiku separátně. S logikou pak můžete v rámci nasazení aplikace výrazně lépe manipulovat než s daty.
Ja jsem ale nerekl, ze taham business logiku do triggeru. Samozrejme tyto popisovane vyhybky tam nepatri. V triggeru pouze zarizuju, aby se data propagovala tam kam maji, protoze to zadny SQL server neumi sam o sobe, z jednoducheho pohledu obsahujiciho par joinu, rozpoznat zaridit. Take netvrdim ze je vhodne, aby ten trigger soupal data nekam uplne jinam. Jen do tabulek, z kterych se sklada view nad kterym je (samozrejme zapis do nejake logovaci tabulky atp. tam byt muze)
Pokud je databaze vhodne navrhnuta, nestava se ze by se clovek podivoval pri chybe co se to deje a musel to nejak slozite analyzovat, pokud je v DB poradek.
Predpokladam ze tabulky v tve databazi obsahuji semtam nejaky nullovatelny sloupec, je to tak?
Trigger rozhodně není transakce. Trigger se základním ACID transakčních DB nemá trigger vůbec nic společného. ( Na rozdíl od transakcí, které základem jsou. )
Výkonnost kódu (pro DB orientované aplikace) převážně závisí na tom kolik musí transakce udělat I/O operací s diskem. Rozdíl, zda kód běží v triggeru nebo PL/SQL nebo PHP, je zanedbatelný. Pro představu přístupová doba k datové větě (s lidským měřítkem × 1e9):
Ale nic si z toho nedělejte, názory jako Váš slyším i od seniorních vývojářů a IT architektů. Prý rozdíl mezi během triggeru a PL/SQL procedury i reálně změřili. A když se zeptám jak eliminovali diskovou cache, tak tou se nikdo nezabýval. Je to občas dost síla.
Tiskni
Sdílej: