Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Dobry den,
chcem sa spytat ci ma z vas niekto skusenost s citackami ciarovych kodov pod linuxom.
Nasiel som ich na internete mnoho ale vacsinou riesenia kde sa emuluje citacka ako klavesnica.
Ja potrebujem aby sa precitany ciarovy kod ulozil bud do suboru alebo napr do SQL a to si neviem s takouto citackou moc predstavit. Na PC totiz nieje ziadne graficke prostredie a k dispozicii mam iba USB a RS-232
Ak by ste mi vedeli nieco odporucit tak by ste mi velmi pomohli, dakujem
ctecky carovych kodu vetsinou emuluji klavesnici a jsou programovatelne. Muzes docilit treba toho, ze ctecka posle klavesu F12 pak posle cislo z kodu a pak enter. pokud to chces pouzit v neinterativni aplikaci, tak si budes muset alokovat nejaky pts/pty kterymu tu klavesnici priradis a to pty pak pouzijes ve svy aplikaci.
dakujem za reakciu,
nahodov mi neviete aj odporucit niaku konkretnu citacku s ktorou by to islo asi najlepsie?
myslite ze napisat aplikaciu ktora by tieto data prijimala by bolo moc narocne? pozeram ci nieje na internete nieco take ale zatial bez vysledku. idem hladat zatial dalej
ano to by bolo asi najlepsie. Ja som ale uvazoval ze by sa dali na jeden PC zapojit aj 2 citacky a RS-232 port je iba jeden
Existují i čtečky, které mají rozhraní USB a chovají se jako tty, tedy jako s RS-232, ale teď zrovna nemůžu žádnou najít. Pokud má budka USB rozhraní, dá se to udělat buď přes udev (přesměrovat výstup třeba do souboru) nebo čtečku s RS-232 a redukci na USB. Používám Metrologic MS9520, docela úspěšně, ale dávám přednost emulaci klávesnice.
ZDAR!
a presmerovat vystup z klavesnice do suboru by neslo niak jednoducho? :) nemam s tymto niake skusenosti
Update!
USB čtečka s emulací RS-232 je tady: www.penta.cz/
Nedávno jsem jsem taky potřeboval čtečku čárových kódů. Mám teď na stole AS-8000 s PS2 rozhraním. USB verzi mi teprve mají dodat. Má to rozdvojku a zapojí se to mezi klávesnici a počítač. Když se čtečkou něco přečte, funguje to pro počítač jako by to šlo z klávesnice. Čili není v tom vůbec žádná složitost.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz