Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Dobry den,
chcem sa spytat ci ma z vas niekto skusenost s citackami ciarovych kodov pod linuxom.
Nasiel som ich na internete mnoho ale vacsinou riesenia kde sa emuluje citacka ako klavesnica.
Ja potrebujem aby sa precitany ciarovy kod ulozil bud do suboru alebo napr do SQL a to si neviem s takouto citackou moc predstavit. Na PC totiz nieje ziadne graficke prostredie a k dispozicii mam iba USB a RS-232
Ak by ste mi vedeli nieco odporucit tak by ste mi velmi pomohli, dakujem
ctecky carovych kodu vetsinou emuluji klavesnici a jsou programovatelne. Muzes docilit treba toho, ze ctecka posle klavesu F12 pak posle cislo z kodu a pak enter. pokud to chces pouzit v neinterativni aplikaci, tak si budes muset alokovat nejaky pts/pty kterymu tu klavesnici priradis a to pty pak pouzijes ve svy aplikaci.
dakujem za reakciu,
nahodov mi neviete aj odporucit niaku konkretnu citacku s ktorou by to islo asi najlepsie?
myslite ze napisat aplikaciu ktora by tieto data prijimala by bolo moc narocne? pozeram ci nieje na internete nieco take ale zatial bez vysledku. idem hladat zatial dalej
ano to by bolo asi najlepsie. Ja som ale uvazoval ze by sa dali na jeden PC zapojit aj 2 citacky a RS-232 port je iba jeden
Existují i čtečky, které mají rozhraní USB a chovají se jako tty, tedy jako s RS-232, ale teď zrovna nemůžu žádnou najít. Pokud má budka USB rozhraní, dá se to udělat buď přes udev (přesměrovat výstup třeba do souboru) nebo čtečku s RS-232 a redukci na USB. Používám Metrologic MS9520, docela úspěšně, ale dávám přednost emulaci klávesnice.
ZDAR!
a presmerovat vystup z klavesnice do suboru by neslo niak jednoducho? :) nemam s tymto niake skusenosti
Update!
USB čtečka s emulací RS-232 je tady: www.penta.cz/
Nedávno jsem jsem taky potřeboval čtečku čárových kódů. Mám teď na stole AS-8000 s PS2 rozhraním. USB verzi mi teprve mají dodat. Má to rozdvojku a zapojí se to mezi klávesnici a počítač. Když se čtečkou něco přečte, funguje to pro počítač jako by to šlo z klávesnice. Čili není v tom vůbec žádná složitost.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz