Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Ve správci balíčků APT, používaném v Debianu a odvozených distribucích, byla nalezena a opravena kritická zranitelnost CVE-2026-109518. Vzdálený útočník může obejít ověření stažených balíčků pomocí přesměrování a dočasných chyb HTTP serveru.
Dobry den,
chcem sa spytat ci ma z vas niekto skusenost s citackami ciarovych kodov pod linuxom.
Nasiel som ich na internete mnoho ale vacsinou riesenia kde sa emuluje citacka ako klavesnica.
Ja potrebujem aby sa precitany ciarovy kod ulozil bud do suboru alebo napr do SQL a to si neviem s takouto citackou moc predstavit. Na PC totiz nieje ziadne graficke prostredie a k dispozicii mam iba USB a RS-232
Ak by ste mi vedeli nieco odporucit tak by ste mi velmi pomohli, dakujem
ctecky carovych kodu vetsinou emuluji klavesnici a jsou programovatelne. Muzes docilit treba toho, ze ctecka posle klavesu F12 pak posle cislo z kodu a pak enter. pokud to chces pouzit v neinterativni aplikaci, tak si budes muset alokovat nejaky pts/pty kterymu tu klavesnici priradis a to pty pak pouzijes ve svy aplikaci.
dakujem za reakciu,
nahodov mi neviete aj odporucit niaku konkretnu citacku s ktorou by to islo asi najlepsie?
myslite ze napisat aplikaciu ktora by tieto data prijimala by bolo moc narocne? pozeram ci nieje na internete nieco take ale zatial bez vysledku. idem hladat zatial dalej
ano to by bolo asi najlepsie. Ja som ale uvazoval ze by sa dali na jeden PC zapojit aj 2 citacky a RS-232 port je iba jeden
Existují i čtečky, které mají rozhraní USB a chovají se jako tty, tedy jako s RS-232, ale teď zrovna nemůžu žádnou najít. Pokud má budka USB rozhraní, dá se to udělat buď přes udev (přesměrovat výstup třeba do souboru) nebo čtečku s RS-232 a redukci na USB. Používám Metrologic MS9520, docela úspěšně, ale dávám přednost emulaci klávesnice.
ZDAR!
a presmerovat vystup z klavesnice do suboru by neslo niak jednoducho? :) nemam s tymto niake skusenosti
Update!
USB čtečka s emulací RS-232 je tady: www.penta.cz/
Nedávno jsem jsem taky potřeboval čtečku čárových kódů. Mám teď na stole AS-8000 s PS2 rozhraním. USB verzi mi teprve mají dodat. Má to rozdvojku a zapojí se to mezi klávesnici a počítač. Když se čtečkou něco přečte, funguje to pro počítač jako by to šlo z klávesnice. Čili není v tom vůbec žádná složitost.
Tiskni
Sdílej: