Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Dobry den,
chcem sa spytat ci ma z vas niekto skusenost s citackami ciarovych kodov pod linuxom.
Nasiel som ich na internete mnoho ale vacsinou riesenia kde sa emuluje citacka ako klavesnica.
Ja potrebujem aby sa precitany ciarovy kod ulozil bud do suboru alebo napr do SQL a to si neviem s takouto citackou moc predstavit. Na PC totiz nieje ziadne graficke prostredie a k dispozicii mam iba USB a RS-232
Ak by ste mi vedeli nieco odporucit tak by ste mi velmi pomohli, dakujem
ctecky carovych kodu vetsinou emuluji klavesnici a jsou programovatelne. Muzes docilit treba toho, ze ctecka posle klavesu F12 pak posle cislo z kodu a pak enter. pokud to chces pouzit v neinterativni aplikaci, tak si budes muset alokovat nejaky pts/pty kterymu tu klavesnici priradis a to pty pak pouzijes ve svy aplikaci.
dakujem za reakciu,
nahodov mi neviete aj odporucit niaku konkretnu citacku s ktorou by to islo asi najlepsie?
myslite ze napisat aplikaciu ktora by tieto data prijimala by bolo moc narocne? pozeram ci nieje na internete nieco take ale zatial bez vysledku. idem hladat zatial dalej
ano to by bolo asi najlepsie. Ja som ale uvazoval ze by sa dali na jeden PC zapojit aj 2 citacky a RS-232 port je iba jeden
Existují i čtečky, které mají rozhraní USB a chovají se jako tty, tedy jako s RS-232, ale teď zrovna nemůžu žádnou najít. Pokud má budka USB rozhraní, dá se to udělat buď přes udev (přesměrovat výstup třeba do souboru) nebo čtečku s RS-232 a redukci na USB. Používám Metrologic MS9520, docela úspěšně, ale dávám přednost emulaci klávesnice.
ZDAR!
a presmerovat vystup z klavesnice do suboru by neslo niak jednoducho? :) nemam s tymto niake skusenosti
Update!
USB čtečka s emulací RS-232 je tady: www.penta.cz/
Nedávno jsem jsem taky potřeboval čtečku čárových kódů. Mám teď na stole AS-8000 s PS2 rozhraním. USB verzi mi teprve mají dodat. Má to rozdvojku a zapojí se to mezi klávesnici a počítač. Když se čtečkou něco přečte, funguje to pro počítač jako by to šlo z klávesnice. Čili není v tom vůbec žádná složitost.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz